Post Mortem

Tohle si zaslouží velkou hvězdu už jen za nápad, další za prostředí, kostýmy a masky a třetí za atmosféru a hororovou stránku. Post Mortem je úžasně specifická věc, o jejíž inspiraci na námět jsem do nedávna četla jen v Enigmě a nikdy na ni nenarazila ve filmové formě. První hodina byla podle mě téměř bezchybná. Moment úskalí započne, když se začíná strašně tlačit na pilu a ten film se přemění v agresivní snahu šokovat starým dobrým hororovým řemeslem. To tady pak báby létají vzduchem na všechny strany, duchové lezou po všech střechách a mrtvoly leží na každém kroku. Čeho je moc, toho je příliš a v tomto snímku to bohužel platí dvojnásob, protože největší kouzlo to samozřejmě má do doby, než se tam vše osvětlí a vyjeví doslova na denní světlo. Značným mínusovým bodem pro mě byl i fakt, že malá hlavní herečka byla příšerně nepřesvědčivá a zkrátka vůbec neuměla hrát a to podobné by se dalo říct i o hlavním hrdinovi, který byl přesvědčivý jen o trochu víc. Na to co se v té děsivé vesničce dělo tam nejvíc řval a panikařil pouze komparz. Ještě to hodně promyslím s tou čtvrtou hvězdou, protože by to byla škoda ji tomuhle filmu nedat, ale uvidíme, jak se mi to uleží. (15.02.2022)

Jak už tady zaznělo, tématicky se nejedná o nic zásadního. Fotograf, který prostřednictvím svého přístroje na něco přijde, tu byl mnohokrát. Hodně dělá prostředí maďarské vesnice, sychravá atmosféra a samozřewjmě herci. Ústřední tandem byl parádní. Co se týče strašení, tak tady jsem trochu na vážkách. V jednu chvíli se Bergendy blýskne fakt napínavou sekvencí, která dokáže slušně zahrát na nervy a v té druhé nechá po zdech plazit neumělé stíny či ukáže své zapálení pro levitaci, přičemž druhého je tady až moc. Navíc když se film přehoupl do druhé poloviny, napětí začalo ustupovat a  uječený závěr mě vyloženě nebavil. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak to je samotné focení mrtvých a jejich aranžování a celkově slušnou technickou stránku. Ale jinak je to jeden z těch filmů, který na chvilku zaujme, ale druhého dne vyšumí. 50% (01.01.2022)

"Chceš s mrtvolou selfíčko? Boj se Boha, holčičko!" V kráteru po bombě, pod hromadou mrtvol, tam to žije! Zmrtvýchvstalý Tomás vs. vymírající vesnice, ustrnulá v minulém století, nepřívětivá a tmářská. Fotografova temná komora ještě temnější než obvykle, vývojka ostrá, s feferonkami a ustalovač nestálý, až neklidný, jako černé duše mrtvých. Všude klid, jen v komíně s tichým praskáním doutná stařena. Do noci se mihotají plameny řady pochodní a jejich odlesky tančí po tváři zádumčivé holčičky, něžně krásné dvanáctileté víly Anny s moudrýma očima stoleté vesnické vědmy. Mrtvých je zde víc než živých a vyhrávají na celé posmrtné čáře. Mrtví před objektivem fotografa, mrtvoly naskládané ve stodole jako polena, posléze tam tančící čardáš, (ne)mrtví snídající v klidu u stolu... Našlápnuto k pětihvězdnému rigor mortis. Pak Piros Zánkay vesničany změnil na papírové draky a Péter Bergendy svůj maďarský guláš neuhlídal a připálil. Co dodat? Szamár, lófasz, birkafej? Nem tudom. (06.07.2022)

Post Mortem nabízí netradiční pojetí, ohnivý naturel, duchy (spoustu duchů) kteří mají lásku k létání takříkajíc pod kůží (pro současnou leteckou krizi určité řešení), všetečnou a zvídavou holčinu (zažívala jsem to podobně s mým otcem patologem) a sympatického fotografa, kterého jeho minulost nakonec dožene. Dobře Maďaři! (06.07.2022)

Maďari toho v hororovej branži veľa nenamútili, pričom to čo doposiaľ spískali, stálo poväčšine za hovno. "Post Mortem" by ale mohla byť prvá lastovička, ako v prípade Bebjakovho "Zla" na Slovensku. Ja osobne som už dávno nevidel ducharinu, ktorá sa bez obáv z lacných trikov odohráva aj cez deň. Detto je to so samotným tempom, ktoré solídne odsýpa zhruba od 1/3 snímku. Dalo by sa povedať, že tri hviezdy by boli absolútne zaslúžené, férové, ale dám štvrtú motivačnú, lebo ten "odpad" čo tu svieti je asi tak objektívny, ako pohľad voličov O-ĽAJNA na situáciu na Slovensku. (09.02.2022)