Já, robot

Pro mě osobně nečekané překvapení a asi nejlepší sci-fi za posledních cca 5-6 let, možná i déle. Will Smith sice není žádný skvělý herec (i když on sám a jeho skalní příznivci se mnou jistě nebudou souhlasit), ale charizmatu má na rozdávání (o čemž přesvědčil i dříve, když zachraňoval třeba Den nezávislosti, nebo nezachránitelný Wild Wild West) a pro podobné filmy je to ten správný prototyp "cool" hrdiny. Nejlepším hercem byl ovšem robot Sonny - jeho mimika se rozhodně vyrovná té "stallonovské" (promiň, Sonny) a měl bez diskuze nejlepší dialogy ve filmu. O trikové stránce lze pět jen samé superlativy - byla excelentní, což bohužel ještě stále není v podobném typu filmů pravidlem. Děj sice není nijak komplikovaný, ale to je nakonec jen dobře, zajímavá myšlenka ve filmu i tak rozhodně je a finální scéna by každopádně měla stát divákovi za zamyšlení. Chvíli jsem nakonec váhal mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale díky tomu příjemnému překvapení se přikláním spíše nahoru. (05.02.2007)

Na tento film jsem slyšel vcelku chválu - hodně akce, hodně triků. Od začátku je jasné, že ve sci-fi filmu je možné mnohé. Ale myslím, že i v tomto případě by si film měl udržet jakýsi ráz reality. Vše jsem překousl, ale závěrečný souboj s počítačem a roboty, kdy Smith přeskakuje z lávky na lávku, aniž by spadl a ještě u toho zvládá bojovat... To na mě byla příliš silná káva. (21.05.2008)

Tenhle film se zřejmě nestane sci-fi klasikou, na to je moc myšlenkově vykastrovaný a nemá přesah literární předlohy (o zákonech robotiky se zde hovoří vlastně jen okrajově), ale i tak se jedná o nadprůměrné, chytré sci-fi, sice na můj vkus s přemírou product placementu (třeba firmu Audi doslova nelze přehlédnout...) a hollywoodské podprahové vlezlosti, nicméně v ranku vědeckofantastických filmů patří k tomu nadprůměrnému, co v místních ateliérech a 3D počítačích za poslední léta vzniklo.. Bál jsem se i Willa Smitha v hlavní roli, ale nakonec mě docela mile překvapil, jeho retropostava byla věrohodná a korespondovala s obdobnými tendencemi v dnešní společnosti (a že takových staromilců i dnes je...). No a tomu podtextovému varovnému ukazováčku jsem také bez problémů uvěřil... (03.05.2007)

Efektný, technicky dokonalý akčňák pre mainstreamových popcorňákov, vstrebateľný aj náročnejšími divákmi. Ale reči o vysoko inteligentnej zábave typu Minority Report sú kaleráby. Scenár filmu je prostoduchý, jednoduchý, s banálnymi dialógmi a notnou dávkou klišé. Na úroveň kvalitnej zábavy povyšuje scenár iba režisér Alex Proyas, vďaka ktorému je výsledok dosť dynamický na to aby nenudil a dosť paranoidný a znepokojivý na to, aby pohltil. (14.09.2004)

Stálo to hodně úsilí zapomenout, že kdy existoval nějaký Isaac Asimov a přestat s úvahami, proč sakra, když už to s předlohou nemá vůbec nic společného, se to musí jmenovat zrovna takhle. Výsledek té snahy byl ve spojení s překvapivě povedeným akčním snímkem docela uspokojivý, na to že narozdíl od Asimova se ve scénáři nějaká ta díra najde a místo filozofických příběhů o třech zákonech a úloze a možnostech strojů je tu jen další umělá inteligence se syndromem Shodan a týpek "já vám to od začátku říkal" stojící proti ní, pochopitelně s fešnou intelektuálkou po boku. Proyasově filmu o robotech nelze upřít nabušený vizuál ani atmosféru, na které má svůj podíl i práce skladatele Marca Beltramiho. Nejde nepřiznat ani to, že některé scény pohltí i dost skeptického diváka (to jsem jako že já). Stejně tak ale nejde nepromluvit o překombinovanosti zběsilého otáčení celými záběry, obzvlášť patrného v závěru filmu a největší pecce do vazu, kterou je neskutečně trapný product placement (tím nemyslím Audi!!!) napasovaný do filmu stylem "hlavní hrdina je čistě náhodou zažraný do přelomu 20. a 21. století". To je nedůstojné i pořádného tak trochu temného akčního nářezu s jakousi myšlenkou, který se Alexu Proyasovi povedlo vytvořit. Ode mě 70% a poznámka, že ASIMOV NAVŽDY ZŮSTANE JEN JEDEN. (02.04.2007)