Superman se vrací

Ve chvíli, kdy se na plátně odehrála nehoda vláčků, jsem Singerovi s definitivní platností odpustil velkou srdeční křivdu v podobě úprku od mé milované party mutantů. Přede mnou se totiž pomalu ale jistě začalo odehrávat nefalšované komiksové drama s propracovanou psychologií, navíc ještě nenásilně a staromilsky naroubované na dva klasické první díly. Pokračování bych si v takovém duchu přál opravdu moc, protože Routh je jako Kal-El pravým hrdinou a Kevin Spacey dokonalým plešatým nezmarem. Navíc celý duch filmu je charakteristický tím, že Superman se vrací jen jako prolog k potenciálním sequelům. Jenže jakkoli Singer tuhle partii rozehrál bravurně, diváci na to neslyší a producenti tím pádem také ne. A proto tenhle nostalgický (i když vůči novým divákům dost sobecký) způsob pokračování legendy zůstal jen slepou, byť subjektivně naprosto perfektní, uličkou. (05.08.2006)

Nejvíc oceňuju, jak se Singer drží zpátky, aby nevyšel z rámce, zůstal klasický, neudělal ze Supermana nic fajnovějšího a modernějšího, nic překvapivějšího ani složitějšího, než to má být. Naivní pohádka, u které se člověk nesmí na nic ptát, nic domýšlet, a jen všechno chápat jako tu nejprovařenější, nejprostší symboliku, smrtelně zranitelnou každým pronikavějším a odvážnějším pohledem - ale když na tu hru přistoupíte, dostane se vám čiré nostalgické rekonstrukce naivního vidění světa, které je dnes už pryč, stejně zakonzervované v jiném čase, nemístné a nedosažitelné jako ruměnce na tvářích husopasek a stejně půvabné pro ty, kdo chápou, že kdysi to všechno, rodina, padoušství i spasitelství, býval něčí sen, důvod k fantastickému a horečnatému vzhlížení. Tenhle film je klidná a rozmyšlená pocta zašlým časům, která dokázala ukázněně potlačit, že pochází a vztahuje se už odjinud, ze světa jinak uspořádaných tužeb i možností. Takhle nějak by asi měl vypadat nesebestředný hold. (19.11.2014)

Naprostá sázka na jistotu, takhle bych nazval celý průběh filmu. Vše klape jak na drátkách a atmosféra se dosti přibližuje starým Supermanovým eskapádám (což pokládám za plus). Brandon Routh je opravdu skvěle přirozený a k roli Supermana byl zrozen. Ostatní herci v čele s ujetým Spaceym jsou taky dobří a hodně mě překvapilo obsazení "teenagerského ksichtu" Kal Penna, ale jako vůbec nevadil. Efekty jsou bravurní a nakonec mě velice potěšilo jak si Singer pohrál s Marlonem Brandem. Jo abych nezapoměl, úvodní titulky jsou stejně majestátné jako kdysi. (27.07.2006)

"Pamatáš si ešte, čo mi vtedy povedal otec?“ – „´Začínajú ti padať vlasy, Luthor´.“ – „Nie, až potom!“ – „´Vypadni´?“ Supermanský fenomén ma vždy míňal. Donnerov originál pokladám za úsmevný priemer). No verzia z roku 2006 zo stajne môjho obľúbeného homosexuála Singera (ZVYČAJNÍ PODOZRIVÍ, „Dr. House“, NADANÝ ŽIAK) sa mi páčila (pekne nakrútené retrospektívy do detstva na farme), milo prekvapila úctou k starým časom (Marlon Brando) a šokovala v rámci supermanskej mytológie revolučnou scénou (klavír). „Obrovskej“ snímke za 250 miliónov dolárov (úchvatná Pevnosť samoty) dominuje umelohmotné herecké obsadenie hlavných rolí (figuríny z výkladu Routh a Bosworthová). Ale neprekáža to, lebo Singer jednak rád pracuje so „symbolmi“ a nie s postavami z mäsa a kostí (takže mu hlavnú rolu môže hrať aj umelohmotná figurína a nebude to príliš prekážať) a jednak herecké remeslo zachraňujú frajeri z podporných rolí (Penn, Poseyová, Spacey). SUPERMAN SA VRACIA je staromódny komiksový epos o oslave naivného hrdinstva. Kino Považan 2006 (01.03.2009)

Nádhera. Singer měl k látce hluboký vztah a je to na filmu vidět. Ve filmu je přesně to, co tam má bejt, noví herci jsou na místo starých vybrání opravdu pečlivě (akorát Lois nám trošičku zkrásněla), Brandon Routh je prostě skvělý a Kevin Spacey nemá chybu a navíc je Genu Hackmanovi neskutečně podobný. Film je docela sranda, místy působí rozkošně staromódně, ale nikdy ne trapně, scéna s letadlem a celá závěrečná pasáž (tj. asi 20 minut) je naprosto mistrovská.. Superman se Vrací sice není nejlepším filmem roku, ale je jeden z mála velkých filmů, který splnil všechna očekávání, a možná je i trošičku předčí. Zasloužených 5! (20.07.2006)