Bullet Train

Oba tvůrce Johna Wicka stále považuji za nejlepší akční režiséry a Leitch to tentokrát opět potvrdil. Ze začátku na mě humor příliš nefungoval a mrzelo mě, že akci na jeho úkor upozaďuje, ovšem s dalšími minutami jsem se začal královsky bavit a musím říct, že takhle jsem se v kině nebavil už notnou dobu a přesně takhle měl fungovat přes měsícem Thor, ze kterého se stala totální šaškárna. Leitch s božím Bradem Pittem (prosím ať nekončí s herectvím, neskutečně zraje) totálně trefili ten zlatý střed pernamentní zábavy a parodie a samozřejmě i když to nesedne každému, mně perfektně. Jen snad to připodobnění k Tarantinovi bych vynechal, kamarád v kině trefně poznamenal, že se to blíží spíše k Ritchiemu, s čímž bezmezně souhlasím. Ps : překvapilo mě, kolik známých ksichtů tu má cameo a rozhodně chci vidět nějaký volný sequel s Beruškou. (07.08.2022)

Bullet Train se u mě zapíše jako film, který minimálně na chvíli rozbil moje přesvědčení, že Hollywood už prostě není pro mě, a že kvalitní filmy se točí už jen jinde. Bylo fakt krásný jít domů plně uspokojena touhle akční jízdou, u které jsem se navíc nečekaně zasmála. Přestože miluju šinkansen, zcela dobrovolně přiznávám, že po zhlédnutí traileru jsem se k návštěvě kina nechala dlouze přemlouvat a ještě u koupě lístku jsem se pokusila volbu filmu změnit. Jé, jak já jsem ráda, že můj doprovod trval na svém. Svižný, vtipný, charismatický, napínavý, oku lahodící film. A ještě i na samuraje došlo... víc nepotřebuji. (11.08.2022)

Quentin Tarantino meets Guy Ritchie aneb zajímalo vás někdy, co bylo v kufříku z Pulp Fiction? Jestli je v něm kokain pro konečníky poslanců STANu, slevový kupóny na jízdný, nebo dotace od Petra Fialy? Na tuto otázku se pokouší odpovědět pan strojvedoucí David Leitch ve své nejnovější akční jízdě, Bullet Train, který naprosto brilantně vyniká svým groteskně stylizovaným násilím, situační komedií, extrémně charismatickým hereckým ansámblem (hlavně Chleba s Pitou si svou roli Berušky neskutečně užívá, no a Aaron Taylor-Johnson je zlatíčko), šílenou over-the-top akcí, a zejména pak rozmanitými hrátkami s narací (viz. geniální flašback s flaškou), klišé, leitmotivy a kauzalitou – laicky řečeno: někdo udělá nějakou absurdní random pičovinu a to posléze ovlivní příběhový vývoj pro někoho jiného, a toto schéma se nápaditě opakuje ihned několikrát dokola, tudíž bystrý divák se bude tetelit blahem. Plnou palbu tomu nedám jen kvůli tlačení na pilu ohledně připomínání (ať už příběhových nebo vizuálních) detailů pro nechápavý chuje, překombinovanýmu finále, a míň zelenýho plátna/CGI by taky přišlo vhod – ale to je snad jediná vada na kráse týhle našlapaný lokomotívy...... Jinak nemám co bych dodal či vytknul, protože jestli hledáte tuctovou hollywoodskou žánrovku s chytrým a přesto zábavným scénářem, tak tohle je značka ideál. Vyloženě bych o sobě neřek, že jsem nenáročný divák, ale když už do kin jednou za uherskej rok vtrhne takhle originální (míněno tak že nejde o prequel, sequel či součást nějaké franšízy), svéráznej a zábavnej akční biják kterej se nebere moc vážně, jen máloco mi zabrání v tom, abych si ho se soudruhy neužil. A upřímně řečeno, takovéhle typy hravých filmů se v současnosti naneštěstí tak moc často nevidí. David Leitch zkrátka ukázal, že není jenom mistr akce, ale i mistr vypravěč. Upřímně se ani nemůžu dočkat na český remake od Zdeňka Trošky v kterém bude Langoš poprcávat proti Ondřeji Vetchému a Třem tygrům uvnitř pendolína. No a kdo má rád mandarinky, vláčky a seriál Mašinka Tomáš, ten se tu prostě najde...... [VERDIKT: karma je zdarma. 8,4 kulkovlaků z 10] (11.08.2022)

Mám hodně velké cukání zaokrouhlit na pátou hvězdu, tahle projížďka japonským vlakem mi udělala opravdu velikou radost. Leitch jede dál ve svém vzdalování se od stylu svého duchovního bratra Stahelskiho, a víc než na choreograficky vymazlenou akci tlačenou po zatraceně vysokých dávkách jako v Johnu Wickovi tu vsází hlavně na hravou režii přetékající nápady - jak vizuálními, tak i narativními. (pře)komplikovaný příběh skupiny nájemných vrahů co se "náhodou" sešli v jednom vlaku prodává se sebejistou lehkostí, a navíc ho často doplňuje stylovými a překvapivými flashbacky, takže z komorního snímku najednou roste solidní epos. Ve kterém si stejně pro sebe každou druhou scénu krade zenový assassin Brada Pita (a vtipná montáž celého příběhu převyprávěného z pohledu ne nevýznamné lahve vody je geniální).  9/10 (28.09.2022)

První čtvrthodinu jsem věděl, že ten film budu nenávidět. Velmi průhledná snaha být cool, cute a random, která v drtivé většině případů zpomaluje film, který bych proto i přes to, že se odehrává v svištícím šinkanzenu, nenazval svižným. Ale musím přiznat, že postupně si mě to docela získávalo. Když si vzpomenu na unuděnou zoufalost Gray Mana, tak tady do toho aspoň přítomní dávají všechno. Zatím dávám tři a kdo ví, jestli to zpětně nezačnu mít rád i na čtyři. (03.08.2022)