Bullet Train

"Je-li Citron kyselý, zábava je v ... jeteli." Krutopřísně hustá infantilně žvatlající ptákovina,  nabušená dravými souboji s hravou choreografií a místy až otravným konverzačním humorem aneb Kill Bill a James Bond  potkali v Kameňáku zájezd Japonců. Dobrý tucet bizarních postaviček a samostatných velkých minipříběhů se zabitým potenciálem, posešívaných dohromady krkolomnou zápletkou i rozuzlením. Zaplaťpánbů za hada, který občas vystrčil hlavu ze scénáře či zpod záchodového prkénka ("Don't open! Snake!") a za osvíceného Bradalajlámu Pitta, s těma dvěma byla aspoň prdel, což bohužel nemůžu říci o ostatních postavách. Veškeré zábavné chvíle draze vykoupené až fyzicky bolestivou trapností, viz např. ubohá karikatura zabijáka Citrón a jeho posedlost seriálem pro dětičky (jistě, na Mašince Tomášovi ujížděl i můj syn... když chodil do školky). Slabé tři minuty zpoždění, reklamaci jízdenky zvážím. (05.10.2022)

První čtvrthodinu jsem věděl, že ten film budu nenávidět. Velmi průhledná snaha být cool, cute a random, která v drtivé většině případů zpomaluje film, který bych proto i přes to, že se odehrává v svištícím šinkanzenu, nenazval svižným. Ale musím přiznat, že postupně si mě to docela získávalo. Když si vzpomenu na unuděnou zoufalost Gray Mana, tak tady do toho aspoň přítomní dávají všechno. Zatím dávám tři a kdo ví, jestli to zpětně nezačnu mít rád i na čtyři. (03.08.2022)

"Stačí, když dokážeme, že máme kufřík, kterej nemáme, a kluk je živej i když je mrtvej." Pekelně mazaně to mají Citron s Mandarinkou vymyšlený. Tihle kluci mě moc bavili. Jenže netušili, v jakým zvěřinci se ocitli. Když totiž ve vlaku cestujou Beruška, Sršeň, Vlk, Šváb, had a Channing Tatum, tak to prostě musí být zábava. Já jsem se tedy bavil královsky a taky jsem se dost naučil z psychologie. Lokomotiva Tomáš je totiž dokonalý dílo sloužící k odhalování charakterů. Jestli jste to taky netušili, tak si to nechte od Citrona povyprávět. Já jsem to rozhodně neslyšel naposledy, protože tímhle Šinkansenem se určitě ještě projedu. (02.03.2023)

"Bullet Train" lze z mnoha ohledů kritizovat, ale také si ho ze stejných důvodů užívat. Máme tu Japonsko doslova z rychlíku či zběsilé tempo a nelinearní vyprávění, které spíše slouží k odvedení pozornosti a maskování nedostatků scénáře, nebo také blafování hloubky a přesahu typické pro autora předlohy Kótaróa Isaku. Na rozdíl od japonských adaptací jeho románů tady motivy provázanosti, štěstí a osudu nevyvolávají údiv a patos, nýbrž se rozmělňují do povrchně zábavných atrakcí. Stejně "Bullet Train" pracuje také s tarantinovskými postavami, tedy naprosto nerealistickými žánrovými figurami, které ozvláštňuje jejich nadsázka, stylovost a zakotvení v popkultuře. Tarantino a někteří jeho následovníci na základě popsaného principu vytvářejí sofistikované a zdánlivě propracované mocniny gangsterů či zabijáků, které v nejlepším případě přesahují rovinu mokrého snu fikční dokonalosti a stávají se polobožskými ideály, k nimž pak vzhlíží diváci. V "Bullet Train" ale opět zůstávají jen nerealistickými rozvernými maňásky s jedním karikaturně přemrštěným a neustále opakovaným atributem. Pak tu máme akční scény, respektive jejich choreografii. Ta v předchozích produkcích 87North (či 87Eleven) stála v popředí a strhávala na sebe pozornost svou okázalou fyzičností, realizační náročností a revoluční důmyslností. Tentokrát akce stojí spíš v pozadí, v prvé řadě je vždy realizována jako slapstickové gagy a propojuje jednotlivé dějové sekvence. Ať už jako zastřešující pojem pro popsané tendence filmu použijeme jakýkoli výraz - bastardizace, odsofistikovanost, zpitomnění, asimilace či hollywoodizace - právě v tom ale spočívá kouzlo a funkčnost "Bullet Train". Film totiž do sebe absorboval všemožné trendy předchozích let i dekád, které doposud oceňovali přemoudřelí fandové, cinefilové či vyznavači alternativních nik, a procedil je mainstreamovým sítem do univerzálně přístupného tvaru. Ten sice zákonitě budou ony elity ofrflávat, protože není jako ony jimi oceňované dokonalé formy, ale tím spíš bude z "Bullet Train" popový kasovní trhák. Po "Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw" již další Leitchův projekt evokuje střední proud zlaté éry hongkongské kinematografie, který tvořily chaoticky nesourodé estrády mísící všelijaké emoce i žánrové polohy a kde pozornost diváků neustále poutaly různorodé atrakce, včetně akčních eskapád i cameo vystoupení populárních hvězd. Když uvážíme, že David Leitch a jeho kolegové jsou velkými obdivovateli hongkongských filmů, lze v tom spatřovat nikoli náhodu, nýbrž koncept. (12.08.2022)

Stretnutie vrahov a rôzne v úvodzovkách náhodné stretnutia nie sú tak dokonale premyslené, ako by sa mohlo zdať. Ale to nevadí. Bullet Train je plný vtipných dialógov, zábavných momentov, slušnej akcie a skvelých hercov. Bavil som sa celú 2-hodinovú jazdu a cameo role slávnych hviezd ma potešili. P.S. Aaron Taylor-Johnson je najväčší šéf. (07.10.2022)