Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (521)
Mno co k tomu napsat... Trvalo mi nehorázně dlouho než jsem se k téhle pro mnohé lidi klasice a údajně i nejlepšímu ČS filmu všech dob dokopal. Věděl jsem proč mi to tak dlouho trvalo a tušil jsem už dopředu, že mi to asi úplně nesedne, protože prostě s rukopisem pana režiséra Vláčila se až tak úplně neumím potkat. Snad s výjimkou Adelheid a Stínů horkého léta což byly, ale na poměry režiséra poměrně srozumitelný filmy. Tady jsem věděl předem do čeho jdu a fakt je, že jsem dostal jeden z nejvíc nediváckých zážitků ve svým životě. Ano obrazové kompozice jsou brilantní. Natáčení v reálných podmínkách kdy se herci brodili sněhem a blátem muselo bejt brutální a i díky tý dokonalý výpravě bez problémů uvěřím, že se to opravdu odehrává ve třináctým století, ale co je mi to platný když hodně scén šlo úplně mimo mě respektive jsem absolutně nepochopil jejich vyznění. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že i přes to, že kamera je vymazlená, tak spousta záběrů a obrazových kompozic působí dojmem, že jsou delší než bylo nezbytně nutné. Ale ok zůstaneme neutrální. Kemr opakovaně potvrzuje v roli Kozlíka svou hereckou třídu. Příjemně mě překvapil Menšík kterýmu jsem tu vesměs dramatickou roli sežral i s navijákem. No a co se Vášáryové týče, tak i když platí, že jsem jí nikdy moc nemusel, tak tady jako vyloženě mladinká a na první pohled hrozně křehká a zranitelná působí jako dokonalý kontrast k tomu drsnému ději ve filmu. No a tím bych to asi uzavřel. Kvality tohoto filmu rozhodně nehodlám nijak rozporovat, ale na druhou stranu troufl bych si tvrdit, že tohle jako největší náš film všech dob? Tak to ani náhodou.65% ()
V čem je Markéta Lazarová jednou z nejlepších konverzí literárního díla? V tom, že není pouhou konverzí, ale naprostým znovuzrozením. Z laskavosti Vančurovy předlohy zůstal jen vypravěč a postava toulavého mnicha, jinak se Vláčilův opus stává drsnou středověkou freskou, která dokonalost Vančurova jazyka nahrazuje neméně dokonalou mluvou obrazů a symbolů. Ponurý hudební doprovod dotváří režisérovu snahu evokovat středověkou atmosféru všemi prostředky. Markéta Lazarová není silná pouze svým příběhem lásky zrozené z pokoření (ten mnohem více vyniká ve Vančurově předloze), ale právě svými filmově řemeslnými vlastnostmi. Je to spíše velká filmová esej – robustní, s nezaměnitelnou estetikou a dle mého názoru naprosto geniální, byť ne snadno stravitelná. ()
Připraven jak na totální nudu, tak na grandiózní filmový zážitek, usedl jsem řádně odpočatý k projekci Markety Lazarové. Faktem je, že mě film pohltil na dlouhé 2 hodiny a občasná nuda se začala dostavovat až cca 40 minut před koncem, kdy snímek začínal chvílemi nabírat až fantazijní podobu, kterou jsem moc nepobíral (osud německého mladíka, vstup do kláštera). V každém případě mě ale Marketa Lazarová celkem zaujala, hlavně svojí formou (perfektní kamera a hudba) a rozhodně těch předlouhých 162 minut nepovažuju za ztrátu času. Závěrem bych chtěl jen vyzdvihnout herecké výkony Kemra, Veleckého, Vášáryové a zkritizovat tvůrce za absenci překladu německy mluvených pasáží, ze kterým jsem nevyrozuměl ani zbla. Hodnotím slabšími 4*. ()
3/4 filmu jsou nuda. A pak... záblesk a najednou je to zajímavé, pohyblivé obrázky ožijí a vy si říkáte, super, konečně se něco děje, jenomže pak to zase sklouzne do nudy a vy máte 123 minut na to, abyste se nudili nebo přemýšleli o nemsrtelnosti brouka. Fakt škoda na to, že je Markéta Lazarová, čekala jsem víc, ale tak to už je jedno. Viděno, jak se chtělo, nemůžu si stěžovat... ()
Film, který rozhodně není pro všechny a dostatečného ocenění z řad široké veřejnosti se asi nikdy nedočká. I mně působil poeticky pojatý příběh trochu problémy, ale pokud se podívám na všechno ostatní- na detailní režii, krásnou výpravu, herce (úžasný Kemr) a hlavně neskutečnou atmosféru zlého středověku podbarvenou fantastickou hudbou- nezbývá mi než udělit tomuto klenotu plné hodnocení. Je třeba respektovat osobitý Vančurův přístup, který zde František Vláčil dokonale vystihl a přivedl na svět legendární snímek, jaký nemá v historii Československa obdoby.. 90% ()
Galerie (21)
Zajímavosti (58)
- Film se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byl natočen v letech 1965 až 1967. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)
- František Pavlíček v jednom z rozhovorů uvedl, že jeho a Vláčilův honorář za tento film byl o 60 haléřů nižší než plat uklízečky na Barrandově. (freelex)
- Tvrze Roháček a Obořiště vznikly ze dvou polorozpadlý selských šumavských usedlostí, jež byly pro účely filmu zakoupeny a přestavěny. (Tochal)
Reklama