Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Notář Karas je nesmělý starý mládenec, který úspěšně uniká vdavekchtivým ženám a večery občas tráví ve společnosti doktora Pacovského a Ing. Čádka. Netuší, že právě oni dva ho chtějí vlákat do podivné hry, která by ho ochránila před nástrahami žen, jež by se rády staly paní Karasovou. Například před veselou vdovou Růženkou Smutnou, která si dokonce našla pro svůj záměr spojence v panu Houžvičkovi. Karas má však oči jen pro svůj idol ženské krásy - pro obraz Dívky v modrém. Jednou večer se nechá tak unést, že vtiskne dívce na obraze polibek, a ta k jeho překvapení z obrazu vystoupí. Tím se však ubohý notář ocitne v poněkud prekérní situaci a rozhodne se vydávat ji za svou neteř, komtesu Blanku z Blankenburgu. Den ode dne pak ve stále zamilovanějším doktorovi roste žárlivost na Blančiny ctitele, kteří si v jeho domě podávají dveře. A pak se jednoho dne dívka v modrém vrátí do obrazu, i když ne nadlouho. Vyjde totiž najevo, že Blanka se ve skutečnosti jmenuje Vlasta, není komtesa, ale studentka filozofie, a komedii sehrála na přání Karasových kamarádů Čádka a Pacovského. Znamená to konec lásky? (TV Nova)

(více)

Recenze (161)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Dívku v modrém natočil Otakar Vávra podle námětu autora zábavné četby Felixe de la Cámary. Příběh je založen na vtipném, i když vlastně nijak originálním nápadu o dívce, která vystoupí ze starého obrazu a pohybuje se jako živoucí anachronismus v moderním prostředí. Doktor Karas v podání Oldřicha Nového se samozřejmě nemůže nezamilovat do sličné komtesy Lídy Baarové, která mluví tak půvabnou staročeštinou. Ve výborně rozehrané partii nesmí scházet ani patřičně komické figurky, které příběh sytí svým vlastním humorem a zároveň posouvají hlavní protagonisty k závěrečnému happyendu. Jízlivé dámy z lepší společnosti hledající zálibu v klevetách a potenciálních snoubeních pro svou hloupoučkou dcerušku, představované obvykle bez sebemenšího zaváhání Růženou Šlemrovou, byly nevyprchávající ozdobou takových filmů. Jisté satisfakce se zde dostává Jindřichu Lázničkovi, věčnému herci malých rolí, Nataše Gollové byl potom zcela výjimečně vyměřen jen velice zúžený prostor, ale i ten suverénně ovládá prostřednictvím ironie a drobného sarkasmu. Romantická staročeština, všudypřítomná úzkost z upírů i záhadný obraz spanilé krasavice vytvářejí z Vávrovy komedie vskutku originální film, kterému se můžeme obdivovat a klanět i po více jak sedmdesáti letech. ()

domirovec 

všechny recenze uživatele

Nejlepší, anebo alespoň nejlépe hodnocený film Lídy Baarové? Přesně tak, a není divu, že tomu tak je! Otakar Vávra natočil doopravdy originální protektorátní veselohru, plnou skvělých herců a hereček se skvělými hláškami. Je to super. Nejsem sice největší fanda Baarové, ale zmatenou komtesu z ''jiné doby'' :) zde zahrála bravurně. Bravurně však nehrála jen ona, nýbrž i Nataška Gollová si po boku úžasného a nesmělého starého mládence Oldřicha Nového zahrála skvělou milou roličku. Za mne pětihvězdičková komedie s excelentním námětem a vynikajícími tvářemi stříbrného plátna. 5/5 ()

Reklama

Linda.csfd 

všechny recenze uživatele

Něžný, křehký, lyrický příběh plný krystalicky čisté romantiky. Při scénách, kdy Nataša Gollová předčítá z knížky či Oldřich Nový promlouvá k obrazu, taju jak máslo na horké palačince. I hudba, jenž je podmanivější než parfém Opium od YSL něžně dokresluje poetickou atmosféru. Manýry Lídy Baarové a nesmělost Oldřicha Nového se potkávají v této jemné černobílé nádheře. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Vynikající nápad, který dokáže rozvinout řadu dalších skvělých situací a scén, přitom logicky pospojovaných - a samozřejmě především velmi vtipných. Dokonce se dá najít i jistý přesah, třeba když všichni tvrdí, že ví, kde je Helianda - kolik z nás raději bude tvrdit nějakou blbost, když ji tvrdí dav, aby nebyl za blbce, a přitom si není jistý, zda skutečně nejde o blbost. Dokonce i Baarová zde hraje a se staročeštinou se dobře vypořádala, což mi u ní přijde pozoruhodné. --- EDIT 1/2022: Viděno v TV znovu a musím zvednout na 5 hvězd. Ten film tou milou a do všech detailů promyšlenou absurditou (navíc s mystickými prvky) funguje naprosto skvěle i po 80 letech, baví, šlape jak hodinky, herci si to užívají, a dokonce jsou dotaženy do podrobností i vedlejší náznaky a linie (někdy jen tak mezi řečí). ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Ze svaté trojice Gollová-Mandlová-Baarová pro mě byla Lída vždy tou třetí a nikdy jsem moc nechápal co na ní ten Goebbels viděl. S jedinou výjimkou. A tou je role Blanky, které se Baarová zhostila geinálním způsobem a povýšila milou a dokonce i po 75 letech stále stejně zábavnou komedii na nezapomenutelný zážitek. Samozřejmě v dokonalé souhře s neodolatelně zamilovaným Oldřichem Novým. Další komedie ze třicátých let, která odmítá stárnout a zub času si na ní vylámal své nenechavé zuby. Ladná režie dokonale vysoustruženého scénáře, plného nápadů, jiskřivě odsýpající dialogy a dokonale fungující atmosféra, které dodává kouzlo nejen Blančina staročeština. A jako třešnička ve vedlejší roli nezapomenutelné české tornádo Gollová. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (7)

  • Film patril medzi "trezorové" kvôli účasti údajného kolaboranta, herca Vladimíra Majera, ktorý stvárnil postavu kastelána. (Raccoon.city)
  • Hospodyně Otylka (Antonie Nedošinská) ke konci filmu, kdy se nabyvatel zámku přišel podívat se na obraz a oživlou dívku, říká Janu Karasovi (Oldřich Nový): „...šel nahoru", myšleno do knihovny. Dopustila se tím faux paux, protože svému zaměstnavateli tzv. onkala, co je v tomto vztahu nanejvýš nevhodné (oslovení leda pro služku či obecně podřízeného). Jedině správné bylo užít uctivějšího tvaru totiž „...šli nahoru". Nyní bychom to chápali jako rozdíl mezi tykáním a vykáním. (Brtniik)

Reklama

Reklama