Reklama

Reklama

Osvobození Prahy

  • Východní Německo Die Befreiung Prags (více)
Československo / Východní Německo, 1975, 65+75 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (více)
(další profese)

VOD (1)

Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (103)

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tak mám za sebou poslední díl Vávrovy velkolepé válečné trilogie a neodpustím si rejpnutí, protože by mě zajímalo kolik z těch rádoby odborníků co tu vykřikují cosi o zkurvených bolševických sračkách to opravdu viděli. Já tohle prostě nehodlám hodnotit nemyslím si, že film ukazuje, že bojovali jenom komunisti a nikdo jiný. Film zkrátka zobrazuje co se dělo na téhle straně a zbytek nezachycuje i když o tom, že Američani osvobodili Plzeň tam zmínka je, tak o co go? Jinak precizně natočené válečné scény mě opět přikovali k obrazovce. Vávra prostě uměl řemeslo jako nikdo a měl jsem za to, že to se tu hodnotí především, ale to jsem se asi spletl...85% ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Při komponování posledního dílu své druhé velké trilogie Vávrův nerovný souboj s komunistickou normalizační cenzurou podlehl a prohrál. Řada, spíše desítky problematických scén, není výsledkem jeho filmařského umu, ale soudobého "pojetí" historiografie, která byla mnohem spíše ideologickým diktátem příslušných útvarů ÚV KSČ, zejména Müllerova oddělení. Spolupůsobení KGB je spíše jistotou než dohadem. Naznačuje to např. velmi svérázné přecenění partyzánských aktivit spolu s fatálním pominutím velitelství Bartoš generála Kutlvašra nebo doceněním byť kontroverzního působení vlasovovských jednotek ROA. Za těchto okolností, Vávrou neovlivnitelných, tradiční přednosti jeho metody se v zmatečné kaši a tříšti filmového materiálu mění ve svůj opak a problematizují nejen umění, ale filmařské řemeslo samo. Ne však ve všem a určitě ne zcela. Život - nejen film - je vždy uměním možného. Nepopiratelný patos Českého květnového povstání, pokračovatele zářijové mobilizace 1938, však tento závěrečný díl nejen nezkresluje, ale naopak nanejvýš výstižně tlumočí. Je nutné upozornit na ještě jeden faktografický vlom normalizace: pominutí předních osobností České národní rady Josefa Smrkovského a kapitána Jaromíra Nechanského, který vedl její vojenskou komisi a vlastně poněkud nekonvenčně i České květnové povstání. ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Bylo zajímavé sledovat, jak se Vávrova trilogie o II. světové válce propadla až na dno rudé bažiny.   Dny zrady manipulovaly a lhaly vcelku opatrně a jen osívaly pole neorané. V Sokolovu soudruzi dohlédli, aby pole pěkně vzkvétalo a řádně je pohnojili. A v Osvobození Prahy jsme se konečně dočkali rudých žní!    První část je pak nejen co do historických faktů mimo, ale hlavně k uzoufání naprosto nudná a ani Hitlerovy poslední chvíle z letargie nevytrhnou. To, čemu dal Vávra ve Dnech zrady punc zajímavého dokumentu, v Osvobození přehnal a z aranžovaných scén s blábolícími státníky a generály udělal nedělní chvilku prózy, která se místy protáhla na pocitovou hodinku až dvě.  Postupně tedy přibývá i aranžované akce, stavění brigád i legendární boj o rozhlas, ale až druhá část a její závěr s rudoarmějci přileje trochu krve a života, byť emoce vyvolá jen jedna scéna, kde nácci vystřílí plnou místnost neozbrojených schovávajících se obyvatel.   Inu, jel jsem z kopce a jsem rád, že mám tuhle záležitost za sebou a na konci škrtám i o dno, bohužel. A rozhodně ne jen z politicko-mravních důvodů. ()

woody odpad!

všechny recenze uživatele

Jedním slovem-chaos!Nejvýpravnější český film(mně by se to taky točilo, mít neomezené prostředky a armády dvou zemí).Na pohled je to líbivé ale Vávra udělal chybu v ději(překvapivé) a v hercích (koho to překvapuje?). BOJOVÉ SCÉNY: Národní hrdost musí zaplesat u takového filmu..Desítky tanků armády osvoboditelky šinoucí si to přes historické centrum Prahy(památkáři musí dostávat infarkt).Desítky skopčáků padají jak hrušky. Vtom přiběhnou desítky partyzánů z Brtských lesů, postřílí několikset němčourů a pak se zase stáhnou.Zde už jsem opravdu očekával jen příchod rytíře v brnění, který by nějakého toho partyzána třískl slepicí po kebuli jako v Monty Pythonech.Dočkáme se i hořící Staroměstké radnice a dalších velkolepých scén.Zvládnuté jsou výborně, ovšem jak už jsem jednou podotkl je to film pro Stranu. Pro KSČ(s M nebo bez, furt stejné svině).Je zřejmé, že už nikdy se nedočkáme liduprázdného zdevastovaného Staroměstského náměstí, bojů na Vinohradské třídě, kde dělník (ministr kultůry Vítězslav"prdel na hrnci"Jandák ... psáno v září 05) nasazuje krk aby zachránil budovu rozhlasu ze které neustále hlásí Vladimír Brabec volání o pomoc.A zde nastane ten do té doby jen v náznacích viděný chaos.Četníci dojedou k rozhlasu, vezmou několika strážcům zbraně, SSák se zeptá proč odzbrojují jeho lidi ale to už je četnictvo dávno v hlasatelně.Tanhle situace se bude ještě několikrát opakovat.Kompars po minometné palbě padá spíše než po zásahu kulkou jako při záchvatu padoucnice.A jediné co píše pravdu je Rudé právo.O pár minut později se sovětští osvoboditelé vydávají s radostí a veselím na Prahu a vše sleduje hrdiný maršál Koněv.A jsme opět v Praze, kde tanky Panter pálí salvy do papundeklového modýlku radnice.Zvěrstva ustupující armády "Střed" jsou ukázány tak, že nějaký frajer z Hitlerjugend se žvárem v puse střílí na nádraží do pracujícího lidu a okrádají mrtvoly.Proti barikádě si to žene tank Tygr a tady už začínají neherci ve fingovaném umírání opravdu přehánět a filmařům je to zjevně šumafuk...Korunu všemu nasadí osvobozování Rudou armádou.Zatímco do teď se jednotky SS drželi zuby nehty, T 34 přejede Mánesův most, projede kolem Rudolfina a slavnostně vjede na Staroměstké náměstí kde vystřelí poslední náboje na fašouny na věži kostela a válka končí a nikoho snad nepřekvapí, že zde není žádné "Davaj časy"(pokud chcete realitu, podívejte se na Plechový bubínek, z těch českých na Želary, kde je to skutečně výborně vylíčeno). HERCI: Jak to říci slušně? Šmíra. Nejlépe zřejmě hrají ti němečtí herci, po nich sovětští a k nevelkému zklamání jsou poslední naši.Vladimír Šmeral jakožto primátor Vacek má neustále plnou hubu keců o lepších zítřcích a v jednu chvíli ho osvítí prozřetelnost a dostane nápad na barikády(opět další vylhanost, z jeho hlavy to nebylo), Jandáka jsem zmínil, Jiřík Krampol oznamuje své mamince, že se bratr vrátil JAKO HRDINA a maminka již ví, že prvorozený syn je na márách, bohužel se zde objevuje i Jiří Kodet v roli člena buržoázní národní rady jež neprohlédla lest nepřítele.A nesmíme zapmenout na jako vždy výborného Bohumila Pastorka v roli vraha a největší kreatury moderních českých dějin Klementa Gottwalda, jemuž samozřejmě patří poslední slova filmu.Ano tenhle film je to nejstrašnější co se kdy mohlo v našich končinách vyprodukovat a jenom to, že poprvé a naposled uvidím Prahu v květnu roku '45 to nikterak nezmenšuje. () (méně) (více)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Kupodivu ideologické hledisko mi u třetího dílu přijde méně problematické než u druhého, neboť se soustředí spíše do pitomých stranických řečí a frází, než do děje samotného. Průběh událostí mi nijak extrémně pokroucený nepřipadá, rozhodně je v něm více reality než v současných politicky uvědomělých statích na dané téma (viz velebení sračkoidního konce Želar). Naprosto podepisuju co napsal Exkvizitor, objektivita je věc vzácná jako šafrán a dnes jí nemáme o mnoho více. Vždy mne nesmírně pobaví to rozčilování se tady nad neobjektivitou, zatímco stačí abych na ni upozornil např. u Pearl Harboru a už se mne někdo snaží usadit poukazem na to, že jde přece o zábavu. P.S. Ze všech postav nejvíc mě sral celou trilogii uvědomělý Jiří Krampol. Update 2020: Tak se po nějakých 12 letech vracím ke komentáři, abych se vysmál pitomcům, co v zájmu "napravování historie" plkají nové lži a mýty. Tak tedy: Vlasovci Prahu v žádném případě neosvobodili, víme? Ano, byli tady a v jednu chvíli povstalcům pomohli se udržet, ale v době, kdy se stáhli, boje dále pokračovaly a Němci v Praze stále bojovali. Jejich úloha je nebetyčně zveličována a tím se tvoří nový mýtus, to vše proto, že 30 let po pádu komunismu má někdo potřebu se "hrdinně" tlouci v prsa a ukázat své správné přesvědčení. Nadto, nebyla kurňa v celém Československu jen Praha, ale dnes jako by se z doby osvobozování naší země všechno smrsklo na Plzeň a na Vlasovce (jejichž úlohu např. při potlačování Varšavského povstání, protipartyzánských operací a i vyhlazování obcí na našem území strážci nové pravdy a historičtí analfabeti zapomínají, jakož i na to, že sám Vlasov o žádnou pomoc povstalcům nestál, to byla osobní iniciativa generála Buňačenka). A já nehodlám podléhat těm nesmyslům, které se rojí a které balí celou válku do nových "souvislostí", ukazují vše "z nového úhlu" a tak dále. Ergo, zvyšuju hodnocení na 4. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (11)

  • Při scéně osvobozování rozhlasu jde vidět partyzán, co vyvěšuje československou vlajku a vlajku SSSR. Ve skutečnosti však byla vyvěšena pouze československá vlajka a vlajka USA. To se samozřejmě neshodovalo s komunistickým režimem, tak to muselo být změněno. (kritkMd)
  • Film bol vyhotovený a premietaný aj v 70mm verzii so šesťkanálovým zvukom. [Zdroj: Zoznam 70mm filmov premietaných v ČSSR] (BlueNeon81)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama