Temné slunce

Ano, nějak se ty předchozí velkofilmy asi musely revanšovat, ač je zde vlastně vše nechtěně legrační, době přizpůsobený scénář není úplně špatný a Ondřej Brzobohatý (který si roli se svými partnerkami jistě užil) či Rudolf Hrušínský drží určitou kvalitu, jež dělá film v pohodě sledovatelným, i když se ve finále skutečně jedná o odfláknutou režisérskou rutinu a trapnou agitku o imperialistech z celého světa. Režisér se po tvůrčí stránce nejvíce "vyřádil" na roztomile přehnaném obrazu zámořských hašišáků, kteří měli tendenci se nebezpečně množit i v socialismu aneb Hippie Sodoma Gomora. Nicméně mistr Vávra si tento úlet mohl dovolit a tím je tak nějak vše omluveno a mnou sledováno s úsměvem. (04.10.2012)

Ani po dlouhé době mne film nepřesvědčil, abych mu zlepšil hodnocení. Pokud film z roku 1948 je hororovou noční můrou o touze vládnout, pak tenhle počin je jen zoufalou protiválečnou agitkou. Dnes z toho možná ideologie nečouhá tak prvoplánově, v době vzniku ale bylo zcela jasné, kdo jsou ti zlí. A špatně je tu úplně všechno. Brzobohatý přehrává jak o život, Vašáryová pojala svoji postavu tak křečovitě, až z ní udělala karikaturu, a Hrušínský, pokud by neměl příjemný hlas, svou roli jen odříkal. Úvod je pomalejší než filmy ze 60. let, pak se sice děj trochu rozjede, ale ty neustálé řeči o míru a válce jsou jedno velké klišé. Zarazí prachobyčejná vizuální podoba, když Ondříček i Illík byli mistry řemesla. Hudba je naprosto otřesná! Snaha dát jí sci-fi kabát se míjí účinkem a diváka jen rve za uši. Rozhodně už se na něj nikdy nepodívám a doporučit ho můžu jen největším filmovým masochistům. (26.08.2022)

Vávrův Krakatit 1948 je vizionářský počin. Temné slunce 1980 už jen dokument o tom, že Krakatit se stal skutečností. Ve filmu je možno vidět zajímavé světonázory, jako třeba tehdejší představy o účincích marihuany, vize imperialismu jako válečné mašinerie uznávající jen peníze, úspěch a moc. Je jasné, že téma je těžce zpolitizované a dnes působí velmi nerealisticky. Tehdy byl strach z atomové bomby přeci jen reálnější. Možná nám to dnes přijde až moc hysterické, tehdy se ale děti bály. 70% (01.03.2010)

Doteď bych nevěřil, že se dá nějaké převedení knihy do filmu zprznit tak nenápadným a přitom neskutečně odpuzujícím způsobem, Čapek rotuje na Vyšehradském hřbitově takovou rychlostí, že si z něj tamní inteligentní hmyz zbudoval malou elektrárnu. A navíc je s podivem, že za dílem stojí Otakar Vávra, obzvlášť při vědomí toho, že o nějaké to desetiletí předtím zvládl stejnou látku zpracovat o mnoho lépe, jenže tehdy bez nechutného politického zadání (ach, jak roztomile působí ti zlí, nevlídní a dekadentní imperialisté), bohužel je ale neskutečně špatné i řemeslo, hudba je jednoduše odporně dobově podbízivá a při akčních scénách nejspíš pustili za kameru nějaké jugoslávské výrostky, kteří byli v Československu na rekreaci se svými prominentními potentátními rodiči. A jako poslední hřebíček je převedení děje do současnosti (tedy začátku osmdesátých let), Čapek se nemůže podobně jako Jules Verne převádět do současnosti, výslednému dílu to prostě nesluší. (16.02.2014)

Ačkoliv Vávra vykrádá sám sebe, a to dokonce v některých obrazech doslova, jeho pojetí "modernosti" a moderního věku je spíše jak ze 60. let a působí směšně. celé to táhe Radek Brzobohatý, Vášaryová jen přicmrndává a tu exotickou krásku jí snad nikdo nevěří. Přesto to má svým způsobem nějakou atmosféru. --- EDIT 20. 1. 2021: Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Pokud Vávra u Krakatitu dodržel jemné Čapkovy nuance, tady se utrhl z řetězu a je z toho modernistický mišmaš - samý špion, samý generál, zhulení hipísáci, únos letadla... A spousta nelogičností - inženýr Prokop nastoupí do auta k cizímu chlapovi a pak se diví, inženýr Prokop nějakým průzorem sleduje přísně tajnou poradu vojevůdců, inženýr Prokop nevezme z ruky zabitého teroristy krakatit, i když ví, že jej má, Tomeš tvrdí, že jeho vynález nepřinese ani radiaci, a ženě ve městě vypadávají vlasy - a takových wtf momentů (včetně všech hippie scén) je tam na mne až moc. Celé se to snaží být děsivě moderní, protiválečně angažované, ale nakonec je to jen směšné. Vášaryová tady neskutečně přehrává a podle mě to dostala ne proto, že vypadá nějak tajuplně či exoticky, ale protože nemá problém se svléknout. Chudák Lasica. Lenka Pichlíková, jak ji mám rád, žel nedokázala dát Hančí pel naivity a nevinnosti jako Nataša Tanská v původním Krakatitu, protože prostě už na to v té době nevypadala. K tomu divná postmoderní hudba, která někdy hraje, i když je to zbytečné, divné střihy, divné skoky v ději a herci obecně také nic moc... (31.03.2012)