Režie:
Peter WeirScénář:
David WilliamsonKamera:
Russell BoydHrají:
Mark Lee, Mel Gibson, Bill Hunter, Reg Evans, Bill Kerr, Harold Hopkins, Ron Graham, David Argue, Les Dayman, Robert Grubb, David Cormick, Tim McKenzie (více)Obsahy(1)
První ze dvou snímků, při jejichž realizaci se režisér Peter Weir setkal s budoucí hvězdou světové kinematografie Melem Gibsonem, zpracovává temnou kapitolu australské vojenské historie, bitvu o poloostrov Gallipoli. Tvrdé boje první světové války o důležitý Dardanelský průliv skončily zdrcující porážkou spojenců a masakrem velkého množství australských a novozélandských vojáků, vesměs nadšených dobrovolníků. Weir se zaměřuje na Archyho a Franka, dvojici idealistických přátel, jejichž představy jsou na evropském bojišti krutě konfrontovány s realitou. Jasně protiválečný snímek vykresluje běžné životy obou mužů, které se postupně proměňují v noční můru. Velkoryse pojatý film paradoxně vyniká právě pečlivou drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverénní a přitom nenápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (229)
„Britské impérium pokrývá čtvrtinu zeměkoule a německé impérium se skládá z malé fabriky na klobásy v Tanganice. Myslím, že pokud jde o imperialismus, tak nás těžko někdo zprostí viny…“(kapitán Edmund Blackadder). Gallipoli. Kaňka v Churchillově CV (strategie nepodpořená taktikou aneb podcenění bojeschopnosti tureckých jednotek) a především bolestný šrám na australsko-novozélandské historii. Pod Weirovou taktovkou pak studie nespoutaného mladického idealismu, který se na frontě pod osudovou tíhou války hroutí jak domeček z karet. Autorův citlivý styl obohacený o jemný humor působí naléhavě i bez tlačení na pilu, za čímž stojí osobitá schopnost sdělit potřebné už jen pouhou konstrukcí příběhu. Kombinace Jarre, Strauss žádoucí, stejně jako vzpomínka na kvantum zbytečné zmařených životů kvůli "stezkám slávy" ambiciózních nadřízených v zázemí. Nasadit si na hlavu spodky, nacpat do nosních dírek dvě tužky a odpovídat na všechno „gugl“ se pak vlastně jeví jako docela rozumný počin.. ()
Píše se rok 1915. Spojené síly novozélandských a australských vojsk v počtu asi 35 tisíc vojáků jsou odhodlané dobýt Istanbul, a tak převzít kontrolu na strategicky důležitými Dardanelami. Čelí strašnému nepříteli - Turkům, kteří jsou krutí a zrádní. Protože generálové akci špatně načasovali, mohou Turci posílit obranu. Výsledkem je patová situace, která vyčerpává obě strany. Zajímavý film to je, ale bez Gibsona si ho nedovedu představit. Podal velmi dobrý výkon, ale pokud si ho odmyslíme, film zůstává tak nějak průměrný. 60% ()
"Co jsou tvé nohy?" - "Ocelová péra." - "Co s tebou udělají?" - "Vymrští mě na dráhu." - "Jak rychle poběžíš?" - "Jako leopard." - "Jak rychle tedy poběžíš?" - "Tak rychle jako leopard!" ___ Film jsem viděla před pradávným časem, ale nikdy nezapomenu na tu bezmoc pěšáků vrhajících se proti dobře opevněnému kulometnému hnízdu i ten nesmyslný rozkaz shora podepřený velením, které bylo blbé - jak už to tak asi ve všech armádách bývá - a navíc mělo bojové zkušenosti leda tak z historických knih o punských válkách. Přesto, že je to tak dávno a tak odtažité téma, jsem kvůli těm australským klukům, kteří se ctí naplnili nesmyslný rozkaz, brečela. ()
U režiséra bez slabých míst Petera Weira si odborná kritika i samotný divák cení mimo jiné toho, že ani po odchodu z rodné Austrálie neslevil ze svých osobitých představ a nároků a pokračoval v laťce, kterou si sám nastavil u protinožců. Bezmála třicet let staré protiválečné a tragicky laděné drama Gallipoli o „zbytečném“ masakru australských vojáků u tureckého pobřeží během první světové války upoutá svou čistotou i velkorysostí, podpořenou krásou filmové kamery (za ní se po boku jiného slavného Australana Russella Boyda učil dnes oscarový John Seale). Zlomový byl film nejen pro Weira, ale i představitele jedné z hlavních rolí – Mela Gibsona. Svůj vstup do Hollywoodu pak stvrdili následnou spoluprací, dramatem Rok nebezpečného života. ()
Film získal celkem 9 australských filmových cen (Nejlepší film, nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava). Scénář : Peter Weir, David Williamson. Kamera : Russell Boyd. Hrají : Mark Lee (Archy Hamilton)....., Bill Kerr (Jack)....., Harold Hopkins (Les McCann)....., Charles Lathalu Yunipingli (Zac)....., Heath Harris, Ron Graham (Wallace Hamilton)....., Gerda Nicolson (Rose Hamiltonová)....., Mel Gibson (Frank Dunne)....., Robert Grubb (Billy)....., Bill Hunter (major Barton). ()
Galerie (36)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (11)
- Natáčení probíhalo v jížní Austrálii. (Terva)
- Valčík hraný na plese v Káhiře napsal Johann Strauss mladší v roce 1880, nazývá se „Růže z jihu“ (Rosen aus dem Süden, Op. 388) a je směsí melodií ze Straussovy operety „Královnin krajkový šátek“, která se odehrává ve Španělsku. Důstojníkům australsko-novozélandského sboru na plese měl svým názvem připomenout jejich domov (Austrálie je z latinského označení Jižní země, Nový Zéland pak má na vlajce souhvězdí Jižní kříž). (Korsak)
- Rozpočet filmu byl 2 miliony australských dolarů a honorář Mela Gibsona (Frank Dunne) byl 35 tisíc. (Zdroj kniha Mel - The Inside) (Locksley)
Reklama