Režie:
Helena TřeštíkováScénář:
Helena TřeštíkováKamera:
Vlastimil Hamerník, Martin Kubala, Ivan Vojnár, Stano Slušný, Jan Šuster, Hynek Ciboch (více)Obsahy(1)
Sledujeme třicet let ze života ženy, kterou si v roce 1989 režisérka Helena Třeštíková vybrala ve zdravotnické škole v Praze do svého časosběrného dokumentu Sestřičky. Optimistická a aktivní Karolína se nikdy nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně... Karolína je jako studentka dost divoká. Miluje rock a škola jí nebaví. Začne si s drogami, ocitne se v protidrogové léčebně a přeruší studium. Ale své závislosti se zbaví, do školy se vrátí a maturuje o rok později. Hned po maturitě se Karolína rozhodne, že zdravotnictví není její parketa, a stane se asistentkou v realitní kanceláři. Je výmluvná a empatická, a tak se jí daří. Méně se jí ovšem vede v partnerských vztazích. Po rozchodu s kolegou z realitky se musí na čas vzdát podnikání v oboru a prodává v obchodě s bytovými doplňky. Po čase se do realitního podnikání vrátí. Opět je úspěšná. Zařídí si vlastní byt v centru a obklopí se psy a kočkami. Protože se touží odstěhovat z Prahy, s přítelem si koupí ruinu za městem a plánuje její rekonstrukci. Snaží se otěhotnět, ale dozví se, že je neplodná. Vrhne se na opravy venkovského domu. Když spadne střecha a přítel zmizí, Karolína je na všechno sama. Po krátkém vztahu nečekaně otěhotní, přítele však opouští. Narodí se jí dcerka. Svobodná matka s ruinou na krku se nevzdává a horečně a nadšeně buduje dál. Mezi řemeslníky pracujícími na domě se objeví truhlář Pavel a Karolína nachází muže svých snů. Společně definitivně opouštějí Prahu a stěhují se do částečně opraveného domu. Přestože lékaři tvrdili, že další otěhotnění je nepravděpodobné, Karolíně se narodí ještě jedna dcera a nakonec i Pavlův vytoužený syn. Do domácnosti přibývají další psi a kočky, dům se stále dodělává. Pavel a Karolína se berou. Karolína je příklad optimistické a aktivní ženy, která se nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Dokument mě oslovil, Karolína ne tak, jako ostatní. Ta její úžasnost není zrovna vlastností většiny žen. Protože ona měla v sobě zakódováno, že v podstatě nikoho (partnera) nepotřebuje. Vystačila si se smečkou zvířat, hektickou prací a svým rázným chováním a svou osobou na prvním místě zrovna chlapy v okolí nepřitahovala. Po pádu stropu v beznadějné ruině by asi utekl každý chlap. Proto zjevení Pavla považuji za zázrak a ten chlap by měl nosit svatozář. ()
Časosběrný dokument (rozprostírající se na ploše 30 let) o životě jedné ženy. Třeštíková si dozajista vybrala zajímavou protagonistku, protože o zvraty neměla nouzi. Dalo by se říct, že v mnoha ohledech vyplnila typické předpoklady dnešního světa. Začíná to výběrem školy, kterou za ni typicky zvolili její rodiče, což je úkaz více než častý. Nejzajímavější však byly její vztahy. Pokaždé, když se zdálo, že našla „toho pravého“, tak se něco přihodilo a prásk!, přítel se raději zdejchnul a nechal jí na krku barák na zboření. Vůbec mě to nepřekvapilo u Martina, když o něm poprvé začala mluvit jako o „tom chlápkovi“. To zrovna nevypovídá o hluboké lásce. A po rozvodu se z žalu dát dohromady s dalším chlapíkem a hned si nechat udělat dítě? Může být větší klišé? :D Trochu omezené byly její názory v mladším věku ohledně jejích kolegů, kteří, protože nekouřili a nepili alkohol, byli nudní suchaři. Nebo že když jezdíte MHD, tak jste socky... na druhou stranu je to pochopitelné, ve 23 letech nemáte ještě ponětí o světě. A taky je to dáno povahou. Hřálo mě u srdíčka, že ve 39 našla konečně lásku svého života, vypadala velmi šťastně a spokojeně. Líbil se mi její přístup k životu. Nerozčilovala se nad maličkostmi a neřešila nepodstatné věci. V závěru, v segmentu, kdy bylo Karolíně 46 let, mi hodně svou povahou, ukecaností a důrazností hodně připomínala jednu členku mé rodiny. Každopádně manžel, 3 děti, 6 psů a 5 koček v jedné domácnosti, to bych vyskočil z kůže. Karolína očividně miluje pozornost a pocit, že se má neustále o koho starat. ()
Opět výborný časosběrný dokument. byl jsem zvědavý, jestli hyperaktivní pracovitá, schopná žena, chovající se jako chlap může mít úspěch v životě a nalézt životní spokojenost a zdá se, že ano. Mnoho věcí si divák musí jen domýšlet. Zajímalo by mě v jaké oblasti ruinu koupila kdy "je to tady tak krásné". Bylo příjemné sledovat, že jako jedna z mála žen se fyzicky moc neměnila ani netloustla. Když v šestnácti hrdinka říká „Můj největší problém momentálně je, že nemám 165 korun na vstupenku na koncert kapely Erasure.“, zcela ji chápu. V dalším střihu se Karolína zase octne bez partnera, je těhotná, má šest zvířat, dvě hypotéky, čeká ji rekonstrukce vyhořelého domu a umanutě a nezdolně říká, že vše zvládne. Přitom nemá feministické výrazy. Během celého dokumentu se neobjeví nikdo z jejích příbuzných. ()
Takhle funguje u lidí setrvačnost. Je to tak ve všem, tak proč ne v umění. Tento dokument je jednoznačně ve všem horší než jiné počiny paní Třeštíkové. Pořád je to dobré, ale není to jako Katka, René, Marcela atd. Přesto je hodnoconí zase vysoko a komentáře nadšené. Počátky jsou tady velmi zkrácené a život, který bych chtěl sledovat - drogy, odvykačka, problémy se školou, změna práce, rozchod s přítelem, který jí přivedl k životní profesi - to vše se odbyde v komentáři. Často v několika větách. Jiné, ne tak zásadní pochody, mají mnohem větší prostor, když se režisérka rozhodla, že stopáž nafoukne do celovečerní. Stavba domu a poslední partner není to, co bych v časosběrných dokumentech hledal. To si můžu pustit reality show Jak se staví dům. ()
Za Matouše bych snad dal i tu pátou... Připadal jsem si jak ten stařeček v Jáchyme, hoď ho do stroje, když se ptá manželů Koudelkových: Teda lidičky, jak vy to děláte, že se vám všechno tak daří? Štěstí se v životě usmálo nejen na Karolínu, ale smálo se i na paní Třeštíkovou. Takovej pěknej příběh se jí vyloupnul z té prvotní depky. ()
Galerie (16)
Photo © Česká televize
Reklama