Ztracený víkend

,,Daj si so mnou skleničku plnú snov... odhodí záťaž a balón sa vznáša, všetky problémy zostali podo mnou." Pri sledovaní Strateného víkendu som si niekoľkokrát spomenul na československý film "Dnes naposled" (1958). V oboch prípadoch ide o psychologickú drámu s prvkami tragikomédie a spája ich nielen zhodná problematika alkoholizmu, ale aj pochmúrny čiernobiely vizuál, obohacujúci spoločne s kvalitným scenárom zážitok z filmu, ktorý má v sebe nadčasový potenciál zaujať mladého diváka aj 60-70 rokov po svojom vzniku. Medzi výrazné klady snímky patrí aj vynikajúci herecký výkon Raya Milanda, osobitý štýl spracovania s retrospektívnymi odbočkami a množstvom nezabudnuteľných scén (hľadanie a schovávanie fľašiek na najkurióznejších miestach v byte, halucinácie s netopierom či tancujúcimi kabátmi v opere). Z veľkej časti som film vnímal ako pozoruhodnú štúdiou alkoholika, plnú depresie i humorných odľahčení. Ale za ten náhly optimistický záver naozaj hviezdička dolu... (85%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) (13.06.2018)

Geniální snímek o alkoholismu a jeho destruktivních účincích na lidskou osobnost. Scény se žadoněním o panáka či abstinenční přeludy, ale také flashbacky k událostem v životě hlavního hrdiny, jež se podepsaly na jeho závislosti a současné situaci, jsou perfektní a napětí během několika posledních minut je tak husté, že by se dalo krájet. Pro mě osobně po všech stránkách vynikající psychologický exkurz do duše notorika. (17.11.2014)

Sem si přečetl komentář uživatele DaViD82 a něco na něm je. Jelikož téma alkoholismu bude aktuální co bude existovat tahle planeta, čili věčně to nebude, tak určitě tenhle biják bude vyvolávat emoce. Faktem zůstává, že tohle je opravdu čirá pohádka, viděl sem tři lidi co s nima udělal chlast, byli to tři různý lidi, rozdílnýho věku v naprosto odlišné sociální situaci a všichni skončili plus minus stejně a v tomhle filmu jsem skutečně nenašel ani jednoho z nich, možná trochu náznak ztráty důstojnosti, ale tohle prostě bylo tak strašně filmový (dialogy, chování hlavního hrdiny, prostředí ) až to pěkný není. Na druhou stranu přijmu-li toto jen jako klasické filmové drama, tak na ty tři hvězdy to dosáhne, byť teda těch posledních 10 minut bych radši vystřihnul a materál navždy spálil. (14.05.2013)

Věru těžké hodnocení. Na jedné straně tradičně výborná režie Billyho Wildera a skvělé herectví Raye Millanda, které ani v nejmenším nezestárly, na druhé straně hollywoodsky mělké uchopení tématu a místy zřetelná naivita scénáře. Pokud ale zohledním dobu vzniku a závažnost tématu, vychází mi, že se musím přiklonit k vyššímu hodnocení, a tím pádem ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 75 %. (25.12.2016)

Wilderov realistický, mrazivý obraz moci alkoholu nad človekom, v mnohých smeroch prelomové dielo. Ide o prvý snímok kde sa po prvý krát použilo slovo alkoholik a kde sa alkohol dával do súvisu s chorobou (alkoholizmom). Nie je teda divu, že vtedajšej vyššej bohémsko-dekadentnej spoločnosti tento film moc nezavoňal. Avšak aj s odstupom času možno povedať, že ide o strhujúce dielo, veľmi verne popisujúce psychológiu človeka ovládaného alkoholom. Mierne ma tam iritovala naivná postava priateľky opileckého sympaťáka Millanda (Jane Wyman), ale to je len taká malá drobnosť v porovnaní s celkovým prínosom do dejín kinematografie. Len škoda tej cenzúry, keby to skončilo tak, ako pôvodne Wilder zamýšľal, bolo by to ešte lepšie. Ľudská obmedzenosť dokáže niekedy napáchať veľké škody. (11.08.2015)