Hard Boiled

"S jednou pistolí jsi superman... a se dvěma bůh?" Poté, co se na jeho hlavu snesla kritika zato, že ve svých filmech oslavuje gangstery, se John Woo rozhodl věnovat jeden pro změnu policistům a světlo světa spatřila jeho monumentální hongkongská labutí píseň o zradě, pomstě a chlapském přátelství rodícím se v dešti kulek a v potocích krve. Ačkoliv oplývá správnou wooovskou fatální atmosférou, zběsilou, nadměrně brutální akcí (bodycount: 230) a sehranými charizmatickými střelci Chow Yun-Fatem a Tony Leungem, neučarovala mi tak jako podstatně méně akční, ale zato krásně melancholická Kulka v hlavě. Nebo Killer. (01.07.2006)

Zase jednou souhlasím s Pomem, ten obří akční masakr v nemocnici není z téhle planety. A Woo definitivně neměl odcházet do přeslazeného Hollywoodu, kde požadují do akčních filmů všelijaké pitomé upgrady. Ono to jde i bez nich, jen se musí přitlačit a sehnat charismatického týpka s brokovnicí. A hodně, hooodně červené malinovky. I přes počáteční zaváhání (scéna v restauraci mi nepřišla zas tak výborná, možná trochu nepřehledná a předzápletková) a obyčejný děj prostě nejde nedat minimálně 9,5/10. Asi nejlepší akční film v historii. A Yun-Fat Chow je těžký frajer. (14.09.2011)

Tohle je film, kterému odpustím úplně všechnu pitomost a hloupost, protože děj je tu až druhořadý. Hlavní je akční řežba, která snad nemá v historii filmu obdoby. Bodycount = nepočítaně, nulová korektnost. V poslední půlhodinové přestřelce je nemilosrdně likvidováno všechno co se hýbe. Bezbranní civilisti, policisté i gangsteři jsou koseni po stovkách. John Woo je megaloman. (18.02.2007)

Hard Boiled je delší než Killer a přitom ještě větší procento snímku zabírají přestřelky. Tolik střílení a výbuchů neuvidíte ani v naprosté většině válečných filmů. Na jednu stranu je to dobře, neboť dialogy o přátelství Killera posouvaly někam k nechtěné parodii. Na druhou stranu to dobře není, neb, jak se říká, dobrého pomálu. Aby se nezajedlo. To se mi bohužel stalo se zdejšími střílečkami. +++++ Střílení pojímá Woo po svém, nestřídmě, naše přísloví vyzývající k jezení do polosyta nepochybně nikdy neslyšel: výstřelů tisíce, mrtvých nejspíše stovky, zničeného nábytku, zdiva, aut, dalších dopravních prostředků, oken, elektrického vedení, oblečení, elektroniky, zbraní či dopravní infrastruktury za milióny. Vybuchují věci, jež normálně nevybuchují, měkké se stává neprůstřelným, masivní nevydrží pád drobných záporáčků a zbraně v sobě mají maličké továrny na náboje. Woo s malířskou vizí si vymýšlí důvody pro natažení svých pláten na lidi určené k zastřelení, lidi, na něž hodlá malovat červenou - krví. Overaly mohou být bílé, nemocníční uniformy jsou bílé a někdo by mohl i do mouky spadnout. +++++ Padouši se zastřelí ne jednou či dvakrát, ale pětkrát, desetkrát. Každá kulka provrtávající jejich těla s nimi škubne nebo je odhodí do dáli. Nejde o krvavý balet, jak se tu s oblibou tvrdí, ale v lepším případě gymnastiku, v horším epilepsii. Nikoliv umění, ale sport, případně nemoc - obsesi. Zdálo se mi, že čím je prostředí otevřenější, tím více střihu Woo užívá. Při "dobývání" chodby si dovolí nečekaně dlouhý záběr, při velkolepé přestřelce v přístavu nikoliv. Není tu střih s rámováním závojem, který se snaží zakrýt, že v otevřeném prostředí by protagonisté neměli žádnou šanci? Že hlavní hrdina je neskutečně na ráně? +++++ Já na tyhle za vlasy přitažené prvky nejsem, okupují-li filmového času tak moc jako v Hard Boiled - ať si je v tom záměru sebevíc. Ano, i mně se řada scén líbila, nájezd (motorky + auta) na přístavní skladiště, "jezdící" prst v knihovně, melancholické mezičasy (jachetní přístav, rybaření...) i část toho všeho střílení. Těžko ale snášet zbytekt: absurdního záporáka (posedlý penězi, pak zabíjením, pak vyhazováním všeho do luftu - proč?), v knihovně připravené zbraně (proč si je zabijáci nenosí sami? Kvůli banální symbolice se Shakespearem?), potřeba vnést do děje děti (i ty jsou projevem Wooovy nestřídmosti - nestačí mu obyčejní nevinní a bezbranní, musí mít maximálně nevinné a bezbranné)... Hard boiled se dopouští hříchu obžerství a není důvod mu za to tleskat. Silné **. (19.10.2014)

Perfekcionistický, všetky ostatné akčné filmy zatieňujúci biják. To snád ani nie je možné, aby tak dlhý a strielačkami nacpaný film nepôsobil preplácane a kŕčovito, a po čase nenudil. A on pôsobí úplne naopak. Posledná polhodina je dôkazom toho, že John Woo nie je z tejto planéty. (11.11.2003)