Separation

Herecky ještě jakž takž, ačkoliv Frienda celkem s přehledem přehrála jeho filmová dcerka a oživlé loutky měly jistý potenciál, což platí zejména pro pána v pruhovaném. Nicméně Bellovi se nepodařilo strašidlům vytvořit prostředí, ve kterém by mohly svůj talent rozvinou. Jediné, na co se se nebozí bubáci zmohli, bylo opakující se vystupování ze stínu či levitování za oknem. Ani příběhem film nijak nezaujme a díky přetžené stopáži se film strašně táhne. Závěrečný mírný zvrat nemohl překvapit snad vůbec nikoho. Bell se od svého vrcholu v podobě The Boy zase o něco vzdálil. 35% (09.07.2021)

Keďže je úvodná „nehoda“ natočená tak, ako je (t.j. bez brzdenia a odhalenia šoférovej totožnosti), každému divákovi bude jasné, že sa naňho na konci chystá šokujúca habaďúra. Čo je, aj nie je pravda. Áno, twist tam je, ale šokujúci je asi ako informácia, že po noci príde ráno. Od začiatku mi bolo jasné, že to bolo takto. Stále som nevedel spustiť zrak z ústredného hrdinu. Je to Orlando Bloom? Nie je to Orlando Bloom? Je to bratranec Orlanda Blooma? Nie je,  ale z istých uhlov sa na Legolasa Ruper Friend (ktorý to zároveň produkoval) slušne podobá. Zrak som nevedel spustiť ani z Briana Coxa, ktorý je tradične charizmatický a neústupčivý, ale má len vedľajšiu postavu. Čo sa strašenia týka, je to klišé a občas to kazia nie príliš dobré triky, ale aj tak sa režisérovi Williamovi Brentovi Bellovi (Diabol v tele, Wer, Chlapec 1 + 2) podarilo dať dokopy pár slušne nepríjemných momentov (pokec s mamou na rímse alebo „skladačkový Joker“). (23.07.2021)

To si tak z Wishe objednáte duchařský horor s Orlando Blůmem a přijde vám pak tohle. U recenzí strašidelných filmů z posledních tak dvaceti let bych si vystačil se šablonou, kterou bych mohl k drtivé většině z nich jen kopírovat znovu a znovu. Takže: dokud nevíte, co je zlo a nevidíte ho, atmosféra strachu funguje docela dobře. Jakmile se bubáci objeví, přestává to fungovat. Spolu s odhalováním logiky na bubákově straně navíc přestávají věci mnohdy dost dávat smysl. Ano, to všechno platí i tady. Třeba tady umělec říká, že začal malovat strašidelné postavy před mnoha lety, aniž by si jejich tvorbu pamatoval. To ale s konstrukcí děje poněkud koliduje. Naše bych toho víc, ale nechce se mi tomu věnovat moc času. V rámci moderních hororů je tohle takový mírný podprůměr a tomu i místní hodnocení vcelku odpovídá. (26.11.2023)

Vizuálně to dost vykrádá upside down ze Stranger Things, ale jinak i přes levné a hodně digitální CGI to vypadá docela pěkně. Škoda, že samotný scénář už příliš nápaditý není - spoléhá se na hororová klišé, nepřináší nic moc zajímavého a chování jedné z postav v závěru navíc působí najednou dost nevěrohodně. Rupert Friend je ale fajn jako vždy. Třetí hvězdu zejména za grafiku monster a všechny ty kresby, které jsou parádní, neokoukané a vlastně je jich až skoro na tak průměrný film škoda. Stejný dojem mám ze závěrečných titulků, byť i k nim mám ale jednu docela zásadní poznámku: použít při výrobě font, který nezvládá zobrazit část znaků a nevšimnout si toho, je čirý amatérismus. (07.01.2023)

Já bych se odvážil říct, že William Brent Bell prostě není dobrý režisér. Už toho má za sebou celkem dost, a až na jednu lehce světlou výjimku (The Boy, 2016) je to bída s nouzí. Vlastně moc nerozumím, kdo mu stále dává peníze, že zvládá dál točit filmy, na kterých je minimálně vidět, že nebyly úplně nejlacinější (v rámci žánru). Separation je další přírůstek do rozvětvené rodiny žánrovek s děckem, domem a nadpřirozenou entitou, a nepřináší vůbec nic nového nebo zajímavého. A natočen je tak matně a nepůsobivě, že ani to klišé si nejde užít. V závěru pak Bellovi evidentně ty finance přecijen došly, takže film najednou vypadá skoro jak stará videohra. Nebrat. (02.07.2021)