zigíš

Mr. Cool ve své poslední a děsně pohodové roli. A v neskutečné kaskadérské formě  (normálně by měl být nádor na plicích spíš handicapem). Stárnoucí bounty hunter co si nic nedělá z výhružek smrtí (té se vysmívá). Když tak mu strach nahání těhotná partnerka. Rednecky a white trash řeže hlava nehlava. Vlastně je to něco jako Clintovo Every Which Way But Loose . Blbina ale zábavná. A třeskutě nahláškovaná:  ´..dej mi tu zbraň´ ´Ne, víš co je to vězení pro poldu ? Dyť jen půlku z nich jsem do něj dostal já´ ´Nezabiješ se, jseš vopilej´ ´Jistě, že jsem vopilej ! Myslíš, že bych se zabil střízlivej ?´

Skrz naskrz průměrná televizní práce co mocí mermo chce být kino zážitkem. Je s podivem, že ji Netflix anoncuje jako ne div událost sezóny. A padají srovnání s Fincherem a Villeneuvem (wow!). Městečko, ve kterém všichni žijí své nudné vyprázdněné životy, redukované tu na místní tancovačku, nákup kuchyňské baterie, partičku karet, koupi a prodej domu. Není divu, že si tu šeď zpestří vraždou (kterou pak předvídatelně a zdlouhavě řeší). Dal jsem si pár dní na utřídění myšlenek a nic. Ty se už dávno rozutekly všude možně :)

Holka s traumátkem proti šmejdu z vesmíru. Traumátko bez chuti i zápachu (jak 3x vyvařený bujón). Emzáčci taky žádná sláva. Klasičtí šedivý mužíčci, pak něco velkého se spoustou nožiček a malý rozzlobený hajzlík (ten docela ušel).  Tu má navrch holka tam vetřelci. Občas mráčky rozčísne poletující ufíčko, klasické talířové (ok to beru). A stopáž natahujeme ať je to aspoň 90 minut. Což je přespříliš. Konce se nějak dobelháme ale za moc nestojí. Vlastně je blbý až na půdu. Ale v klidu, zítra už si nevzpomenu.

´..it's a meg, and you're a snack´ Toliko k jediné hlášce z celého filmu. Monstr film kde se na úkor kecacích nuďáren šetří příšerama. Statham co nehláškuje (teda, snaží se ale bída s nouzí). Chtělo by se říct, to samé co jednička, pokud bych si ji pamatoval. Kdepak, tady to jde od desíti k pěti. Zlatý Harlin :)

REWATCH snad po 20 letech! A příjemné zijištění, že všechy ´hračky´ jsou na svém místě. Hnusné kde-co, odpudivé cosi i mnohonožka. Super cool týpci, stoičtí doktoři a Kurt. Triky, masky i matte painting (!) Tísnivá, skličující atmoška které přibývá jak osazenstva polární stanice ubývá. A závěr je ..inu, stejně působivý jako začátek :) Prostě prima VĚC na úmorné letní dny !

Pokud si dobře vzpomínám námět k Demeteru se bez většího zájmu potuloval Hollywoodem už nějaký ten pátek. Právem. Protože nikoho soudného nejen že nenapadlo takovou blbost zfilmovat, hlavně nikoho při smyslech nenapadlo takou blbost financovat ! Pár stránková zmínka o Drákulových námořních piškuntáliích sotva vystačí na dvou hodinovou akční jízdu. Ale vida, dekáda se s dekádou sešla a v tom zmaru přišla řada i na Demetera. A jedno, že scénář je z kategorie těch krutě podprůměrných. Pár příkladů: 1) třetina posádky pod drnem a zbytek až pak napadne prohledat loď 2) přeživší lodníci objeví černého pasažera, který jim poměrně barvitě vysvetlí co je čeká a kdo za to může (a hlavně kam se na noc ukládá) opět prohledají loď a stejně nikoho nenajdou. Ta loď obrovská není a holka, která je oním černým pasažérem poměrně explicitně řekne KAM se náš noční jedlík před úsvitem ukládá. Bída s nouzí, atmosféru aby jeden pohledal. To ujišťování režiséra jak se nechal inspirovat vetřelcem takhle vyznívá jako prázdné tlachání. Škoda, jak s trolama tak s Jane Doe byla větší zábava :)

Na ty nejlepší nejen sportovní dokumenty to nemá ani náhodou. Dílem proto, že tvůrci jsou všehovšudy rutinéři (zapneme kameru a lidé budou do ní mluvit). Dílem proto, že chybí jakákoliv kontroverze. Willie byl slušný kluk, co všem rád pomohl. Tu penízkem tu dobrou radou, to je všechno. Žádné alkoholem kořeněné večírky, bouřlivá manželství, žádný boj za lidská práva (v tom jde mimochodem nedávný dokument o Armstrongovi přeci jen dál). Přesto příjemná věc, pro baseball fans povinnost.

Líbí se mi, že dokumenty o jazzu mají často sociopolitický přesah. Nejinak v případě Black & Blues. I když hudba samotná by vydala za hodiny a hodiny materiálu, takhle je to k Satchmovi řekl bych mnohem upřimnější. Přes výpovědi jeho současníků muzikantů i herců nejednou hodně kritických (nebyl vždy a všemi veleben). Forma hravá -i když takový Ken Burns je v těch fotomontážích přeci jen někde jinde- stopáž střídmá. Čím rozporuplnější perzóna, tím zajímavější dokument.

Napínavý survival, skvěle napsaný. V atraktivním prostředí se stopáží natolik střízlivou, že není čas opít se nudou. Takový ten spektákl, kde divák přibližně tuší co a jak (nakonec, parodovali ho i Simpsonovi). Ale moc to nevadí, protože postavy ani na vteřinu nevypadnou z rolí. Občas Kidmanka, ale bylo jí tenkrát 22 (!) proč se na ni zlobit, začínala a všechno měla před sebou. Poctivý ´80s thriller (kino Mat)

Michael J. Fox byl vždy ten prima klučina z Back to the Future. Že neplatil pouze za komediální jistotu dokázal třeba v De Palmových Obětech války. A stejně jako De Palma si i Michael namluvil dokument sám. Zdá se to jako ta nejlepší cesta (vyhneme se mluvícím hlavám pro které je až příliš zboštělý). Rozhodně se nešetří, je upřímný a občas jde docela na dřeň. Hlavně bez přehnaného sentimentu, s nadhledem a humorem. Fajn dokument, co sází na optimismus před vyplakáváním. Respekt !