mortak

Nemůžeš stát nad pravidly, odmítnutích jedněch přijímáš druhé. První půlhodina filmu je výborná, pak se bohužel projeví Winnerova průměrnost. Na rozdíl od Mellvileho nedokáže pojmout mužské homosexuální pouto přijatelně a celá výuka pak vyzní poněkud trapně. Naštěstí stejně jako v Death Wish má v záloze eso - Bronsona, a na něm celý film stojí.

Jistě, Gran Torino je tak trochu kýč. Říkám si, že teď by měl příjít kněz a on kde se vzal tu se vzal, je tady, protože vše tu je nalinkováno dle pravidel filmu a nikoliv reality. Na druhou stranu tak výborný pohled na výchovu kluků vydá za tisíce knih teoretiků z pedagogických fakult a přesně souzní s mými zkušenostmi. Kowalski přepustil výchovu svých dvou synů zbožné manželce a zavřel se se svým traumatem do garáže. Výsledek? Chyba ve výchově se přenáší dál a dál. Tlustý syn si vybere sobeckou panovačnou manželku, dcera je po ní... Walt na sousedech poznává, že stejné problémy mají všude na světě (tygří matka dusí syna svou láskou) a rozhodne se na Thaovi svou chybu napravit. Kluci nejsou uzpůsobeni celodenímu sezení ve školních lavicích (název jednoho článku v Le Figaro zněl "Zachraňte chlapce"), ale potřebují práci, jednoduchou a užitečnou. Ovšem hlavní výhrou Torina je Eastwood sám. Osamělý muž stojící na verandě svého domu-hradu a chránící ho před vetřelci...

Za prvé: Conan není akční fantasy, ale artová pocitovka. Nepřenáší na plátno líté boje, ale spíše vydestilovanou esenci Howardových sešitků. Za druhé: využití ne-herců s Arnoldem v čele má umělecký předobraz v Passoliniho filmech a italském neorealismu a přesně vyjadřuje ducha předlohy. Metoda Stanislavského do Conana nepatří. Můžeme se hádat o Nietzscheho filosofii, ale tento Barbar Conan řekl vše, co chtěl a mohl.

Rodinné akční béčko, ve kterém dobří herci bojují s hloupými dialogy a nelogičností děje, což ovšem spadá na vrub knihy a nikoliv Younga a Bronsona. Není tu moc násilí, spíše se hraje na ženu a dítě v ohrožení, a automobilová honička je velmi dobrá.

Zdá se, že polar od dob Belmondových a Delonových docela vyčpěl. Ne, že by La Proie nebyla natočena zručně. Dupontelovi role sedne, v kaskaderských scénách nepotřebuje dubléra stejně jako Belmondo, jenže by snad přežil i výbuch atomové bomby těsně vedle něho. I když obal DVD mluví o základě ve skutečném příběhu, film se akčními scénami spíše podobá ptákovině Salt s Angelinou Jolie. A to není pro francouzský polar dobré vysvědčení. Nehledě na to, že v oddychovém filmu nechci sledovat do detailu vrahovu práci, hlavně pokud se týká malých dětí. Z akčního filmu mi nemá byt blbě. Tři hvězdičky za propagaci Českých drah. Českým filmařům by měla být hanba, že modro-bílo-červený pantograf vyjíždějící z Masarykova nádraži plně využili až francouzští filmaři.

Po westernech Johna Forda oslavujících vítězství práva nad zbraní, přichází v sedmdesátých letech vystřízlivění. Právo je slabé a neefektivní (viz scény z policejní stanice), a tak se vrací nostalgie po vládě trvrdé ruky šerifa nad městem (westernová vesnice). A filmovým ztělesněním této nostalgie jsou - Dirty Harry (Eastwood) a Kersey (Bronson). Ale zatímco Eastwood udržel kvalitu svých harryovských filmů na slušné úrovni, Bronson se po tomto vcelku dobrém úvodu propadl o několik stupňů níže. A je to škoda, protože jednička není špatný film. Bronsonova motivace a přerod jsou uvěritelné a pochopitelné - okolí jeho bytu, který koupil za těžký peníz, se mění v ghetto a nikdo mu nemůže pomoci.

The Driver, The Detective, The Player -.postavy nemají jména, minulost, budoucnost, jsou to jen sochy. Tarantinovi se to může zdát nebesky "cool", jenže výsledek tak trochu nudí. A dvě "cool" honičky to nezachrání.

Naivně amorální a nepřirozeně barevné a rozjásané. A spíše uráží, jak scénář vykresluje barvotiskově život v Paříži. Ovšem vzhledem k tomu, že to je předělávka francouzského muzikálu, je jasné, že měšťácký život v ctnostném a nábožensky přijatelném manželství potřebuje ventilaci v podobě takových hloupostí, jak v Americe, tak ve Francii.

Chanův sidekick Tyson je tak otravný, že spolehlivě zabíjí celý film. Takový hongkongský Jar Jar Bings. Jinak se film podobá Kantonskému kmotrovi - divadelní fraška jako od Feydeau (k Evropě odkazuje i hudba), proložená občasnými bitkami.

Zábavné, ale scénář je na úrovni sešitových dobrodružství Leona Cliftona či Nicka Cartera, a nikoliv důstojný Sherlocka Holmese. Chris Columbus nikdy originalitou neoplýval, což se projevilo v jeho režii Harryho Pottera.