darkrobyk

Oko za oko, zub za zub. Jednou jsi dole, pak zase nahoře, a tak nějak dokola. Není to nostalgie, proč ponechám hodnocení z dřívějška, ale fakt, že tahle gangsterka je stále svěží. Police - kam vítr, tam plášť, vendeta a Delon, který sice není úplně ideálním představitelem tvrdého šéfa, ale jeho kamenná tvář vyzařuje snad všechny emoce dohromady.

,,Jedete na výlet?",,Ne, jedu se proslavit.",,A čím jako?",,Zabiju královnu." Tom Hardy šílený, divoký, nahý, zvrácený, nezkrotný, sarkastický. Skvělá kamera, neméně báječná hudba, kdy Wagner tak nějak vede. Jistě ne pro každého...

Podobnost s jinými snímky asi není náhodná, ale možná proto mě film bavil. Londýnská mafie proti ruské, Witkinson kontra Roden, vypočítavá účetní a patřičná brutalita, i když většina masakrů jde mimo kameru (mlácení golfovou tyčí, střelba ve výtahu či potrava pro langusty). Chybějící gore nahrazuje napětí, klipový střih i černý humor. Řemeslně slušně zvládnutá gangsterka o tom, jak jeden chce vyběhnout s druhým a na frak dostanou oba. Oddechová jízda, co pobaví.

No a pak tam přišel černej Rambo a všechny vykydlil. První díl měl zvláštní půvab, když se divák ocitl v dystopické společnosti a nevěděl, kde se ona zvrhlá očista vzala. Tenhle prequel byl naprosto zbytečný. Nemám rád černobílé filmy, kde bílí jsou hodní a černí zlí, nebo naopak, jako je tomu zde. Za několikrát ohozenou kameru krví a pár napínavých scén (asi tři) dám jednu hvězdu. Jinak mě tahle lacině antirasistická konverzačka nenadchla, ani příliš nebavila.

Hodina vlků - čas mezi 4. a 5. hodinou ranní v prvním dnu každé fáze Měsíce - je dobou, kdy se nejvíce lidí rodí a nejvíce jich umírá. Laskaví a přátelští démoni odhalí svoji pravou tvář, strhnou masky a zjeví se ve své skutečné kráse. Hrůzy, děs a noční můry ovládnou lidskou mysl, která se jim jen stěží ubrání. Johan stále více propadá temnotě pronásledován vlky toužícími po jeho krvi, anebo snad raději po jeho duši. Alma je silnou ženou, bojovnicí, ale ani ona nedokáže nakonec svému muži pomoci. Nedokáže ho zachránit. Havraní křídla, zobák od krve, smrt a samota. Měl jsem obavy, ale nadčasový snímek zůstává nadále uhrančivý. Jako by měl v sobě kus Kafky, něco z gotických hororů, střípky z pláten surrealistů. Hranice je překročena, zrcadlo rozbito. Leč otázkou zůstává, co nyní střepy odráží...

Důstojná pocta snímku z roku 1978! Divák dostane vše, co očekává - mlčícího Myerse, krvavé vraždy (nůž vyjíždějící z krku nemá chybu, i když nejdrsnější mi přišlo umlácení na toaletách), tiché noční ulice, kde se pomoci nedovoláte, chladnokrevná Curtisová (prostě skvělá) a Carpenterovo hudební téma v novém a slušivém kabátě. Mrazivá atmosféra a permanentní napětí strčí do kapsy všechny bubáky za posledních deset let. A Green si vůbec nemusel vypomáhat s nekonečným množstvím laciných lekaček doprovázených třískotem padajících hrnců. Ano, tohle je pravý temně podzimní horor...

Mix Harryho Pottera (i když kniha vyšla již v roce 1973) a filmů T. Burtona nenadchne ani neurazí. Přitom několik scén je velmi dobrých - úvodní část ve strašidelném domě, vyvolávání mrtvých na hřbitově a především souboj s rozzuřenými dýněmi. Lewis s brýlemi na čele vypadá jako malý Hellboy a při scéně na hodinovém stroji jsem si, nevím proč, vzpomněl na Laru Croft. Líbil se mi okřídlený lev, okřídlené knihy vyvolaly vzpomínku na okřídlené klíče v HP a o oživlých hračkách ani nemluvě (Blade Runner nejen). Blanchettová je stále šťabajzna a fialová jí sluší, Black se spadnul a trochu zkrotl. Snad dlouhá stopáž, snad chybějící větší bláznovství po vzoru Burtona, snad nedostatek temnoty, která byla skvěle naznačena, ale jen naznačena. Nevím, úplně zklamaný nejsem, ale jiskra a šťáva tomu chyběly. A možná by prospěla kratší stopáž.

Angličané dokázali překvapivě natočit ještě větší blábol, než jsou všechny Prcičky dohromady. Divák se nedočká ani sexu, ani krve, ani strašení. Sex se smrsknul na orál s banánem a osahávání, místo odhalených zbrojních pasů (a že se nabízely melouny) jen holý zadek E. Speleerse. Vlkodlak snad ani nestojí za zmínku, jelikož ten plyšák se objeví na pár vteřin a hrůzu nenažene. Spíše je hrozný. Vše korunuje mizerná muzika. Tedy od Angličanů bych čekal něco onačejšího....

Vlci jsou podobenstvím, alegorií, ekohororem. New York, betonová džungle, ve které jsou lidé z celého světa, stojí na místě, kde bývala divočina, kde žily indiánské kmeny v souladu s přírodou. Na ono pouto se odvolávají Indiáni žijící v současném velkoměstě. Vlci pro ně představují možná bohy, možná symbol svobody a pravdy. Nakonec ani je vlky nenazývají, považují je totiž za něco více než zvířata a snad i lidi. Zatímco mrtví s rozervanými hrdly a utrhanými údy přibývají, vyšetřovatelé se snaží beznadějně chytit viníka. V jedné chvíli pak dojde ke zlomu. Určité skupiny si uvědomí, že celou situaci lze využít politicky - jako teroristickou akci. Dávno před prokletým 11. zářím 2001 se pro jisté účely hodilo svést vše na teroristy. Detektiv Dewey Wilson (A. Finney) začíná postupně chápat, jaké síly za masakry stojí. Klíčová pro jeho prozření je scéna s vlky v pracovně zavražděného prezidentského kandidáta. Útoky z pohledu vlků připomenou budoucího Predátora (1987). Dojde na zkrvavená těla, ukousnuté ruce i utržené hlavy. Scény s vlky jsou mysteriozní a mrazivé. Celkově je film spíše pomalejší,scény v parku, kostele či při obklíčení šelmami mají patřičné napětí. Skvělá hudba vytváří temnou atmosféru. Indián Eddie (E. J. Olmos) vypadá, jako by sám byl vlkem (vlkodlakem), ale není tomu tak. Příjemné připomenutí starého filmu, hodnocení ale ponechám.

Kombinace příběhu o vlčím dítěti a legendy o vlkodlacích. Jde především o drama chlapce Etoile, jehož matka zemřela během cesty lesem při porodu a otce vzápětí zabili vlci. Na obloze zrovna svítil obří úplněk. Z chlapce vyroste mladý muž, který přijme práci ošetřovatele a uklízeče v malé městské ZOO. Sem přichází každý den na piknik prostitutka Christine se dvěma kolegyněmi. Etoile se do ní zamiluje, a když zjistí, že se prodává, začne v podobě vlkodlaka zabíjet její zákazníky. Smutný příběh nešťastné lásky směřuje k tragickému konci. V tomhle filmu nejde ani tak o masku vlkodlaka a efekty vůbec, jako o příběh o prokletí, z něhož nevede cesta ven. Ač je mrtvol požehnaně, tak nejděsivější scénou je ubití nevinných vlků. Velmi dobrá hudba, rudá kamera a profesor Paul (P. Cushing). Milovníky čistokrevných hororů však tenhle snímek asi moc nenadchne.