dO_od

// Blake Lively nikdy nepatřila mezi takové ty typické filmové sexbomby. Krev v těle vám sice pořád rozproudí rychlostí hladového žraloka, nicméně i tak se jedná spíš o takovou tu holku od vedle. Holku od vedle, která je nadlidsky sexy a ještě k tomu blond. Zároveň je ale skutečná, jde si na ni sáhnout. Klidně si s ní dokážete představit rande v kině nebo společné usínání na gauči po filmovém večeru. Co se jejích křivek týče, tady si taky není moc na co stěžovat. To důležité vám ukáže a klidně i víckrát. Ještě aby ne, když se nemá za co stydět, detaily a jednotlivé části ale samozřejmě nejvíce oceníte až ve zpomalených záběrech. Ty je lepší vidět víckrát, abyste si mohli ve správných momentech vytvořit mentální kopie, ke kterým se lze později vracet. V tomhle případě se opakovaná shlédnutí nejenže vysoce doporučují, kvůli nim jste vlastně i přišli. K výrazové části toho příliš říct nejde, základní emoce přenáší, nicméně to podstatné se stále děje pod povrchem (nebo pod hladinou, chcete-li) a jakmile kamera opustí předmět vašeho zájmu, začne se rychle zatahovat a na pláž vylézají krabi. Naštěstí se ale focus pokaždé vrátí na to správné místo a často i v tu správnou chvíli, takže většinu času o nic nepřijdete. Tím jsou samozřejmě myšleny veškeré pohyby, od protahování, stoupání a lehání si, až ke skokům do vody, potápění, nebo klasickým prsům na 100m. Ve finále tedy vše funguje víceméně jak má a s tímhle vědomím tak lze alfě a omeze této hodiny a půl vytknout skutečně minimum. Minimum, které s radostí budete ignorovat kompletně už jenom jako poděkování za to, že vám tvůrci (vždycky na to jsou dva) dali přesně to, co jste v onen moment / den / týden / měsíc , či rovnou za daný život potřebovali vidět. A vy to vidět potřebujete. Stejně tak jako žralok potřebuje jíst, racek létat nebo Jaume Coller-Serra odteď už netočit nic jiného, než polonahé krásky v nesnázích. It's just how it's supposed to be. 8/10

// Na začátku celkem koherentní krimi, která na první pohled směřuje k jasnému cíli - Kdo zabil Lauru Palmerovou? Jak ale děj houstne, začíná to padat k hodně slušnému bizáru, to pro mě nejdůležitější najednou mizí na vedlejší kolej (nebo zcela, nevím) a celek se mění spíš v klasicky neuchopitelnou Lynchovinu, než opravdu zásadní milník mezi seriály. Je to škoda, ale vůbec mě to nepřekvapuje. Twin Peaks mě míjí a já se tak radši vracím mezi současnou, mnohem vytříbenější produkci, kde se tvůrci nesnaží být za každou cenu šokující a spíše vsází na jejich chytře vystavěné příběhy, než na nafoukanou režii a over-the-top postavy. 5/10 (hodnoceno po první sérii)

// Dekonstrukce společnosti, za kterou by se ani Kubrick nestyděl? Skoro. Něco tomu schází, některé charaktery nejsou tak úplně dotažené, ale jako celek to je mnohem zajímavější, než jak to na první pohled vypadá. A konečné pasáže jsou pak přímo předávkované vizuálními nápady, na které byla radost se dívat. Takový dvouhodinový videoklip s přesahem. Místy nuda, jinak ale mimořádně povedený experiment. 7-8/10

// Co dodat, Steve McQueen byl prostě ten typ chlapa, na kterého si většina ostatních herců ve filmech jen hraje. Je to idol a fakt mě až zaráží, že jsem dodnes neměl tušení, co všechno se kolem jeho Le Mans dělo. Tenhle dokument nicméně všechno mění a až si ten film budu pouštět příště, bude to podstatně smutnější podívaná... jasně, pořád víceméně perfektní, ale vzhledem k okolnostem, neskutečně smutná. Dokument jako takovej trošičku skáče od pointy k pointě a zase zpátky, takže působí na začátku mírně chaoticky až nezáživně, jakmile se ale zorientujete v postavách a především si začnete dávat dohromady všechny ty nové informace o Stevovi jako o člověku s vášní, o jeho myšlenkových pochodech, čím si prošel, jak ho co motivovalo atd., najednou se z toho stává něco víc. Výborná věc pro všechny filmové nadšence a pro fanoušky Le Mans a McQueena pak přímo povinnost bych řekl. 9/10

// Bourne is dead, long live Alicia Vikander! Uběhlo pár let, Matt Damon na pohled zestárl, fyzicky je na tom ale snad ještě líp, než kdy dřív. A konečně nastal čas uzavřít kapitolu "jak jsem se stal zabijákem a co teď se mnou dál." No, nebylo to sice příliš originální, ale příběh je asi to poslední, co by mi na posledním Bournovi vadilo. Co mě fakt trápí je magor Greengrass, který asi totálně zešílel a tak začal klepat kamerou i v momentech, kdy se zrovna netočilo. Tohle opravdu nebylo normální. A zesilující tendence filmu už vůbec nepomohla, z finální akce jsem neměl prakticky nic a přísahám, nebýt taktických akcí v úvodu a pak uprostřed filmu, úzce spojených s postavou kterou hrála skvělá Alicia, šel bych se svým hodnocením výrazně níž. Takhle v rámci možností "ok," pokračování jedině s ní a bez Greengrasse. Spíš, nechce někdo zavolat Gilroyovi s Limanem? Prosím. 6/10

// "Trust me. No woman can truly love a man who listens to Phil Collins." Tak snad není příliš pozdě, když jsem tenhle takřka dokonalej hudební film plnej esenciálních rad do života viděl až teď. Snad. 8/10

// "So you know what? Keep on growing up, kid. Don't let me stop you. Make mistakes, learn from them, and when life hurts you — because it will — remember the hurt. The hurt is good. It means you're out of that cave. But please, if you don't mind, for the sake of your poor old dad, keep the door open three inches." 1. řada - 100 % / 2. řada - 70% / 3. řada - 100 % / 4. řada - 100 %

// Cameron to přepálil a po úvodním atmosférickém trháku tak nastupují do hry mariňáci, věčně pissed Ripleyová a rovnou celá smečka vetřelců, kteří už v žádném případě nejsou tak cool a děsiví, jako byl tehdy ten první. Tahle akční výprava mi nesedla, přesto ale rozumím, proč tolika lidem ano. Nenadělám nic, třeba to teď vyjde aspoň s Fincherem. 6/10 EDIT: na druhý pokus to už šlape o fous líp, zvedám na 7* a sakra, začíná ve mně asi růst malé alienovské nerdovství.

// Ale ne, aneb syndrom špatných začátku posledních sérií Suits opět udeřil. Kde je ta lehkost? Kde je ten drive? Proč se zase plní stopáž hluchými místy, kouřením trávy a vtipech o ejakulaci v bahně? Proboha... proč? Poslední minuta to sice lehoulince vytahuje nad ošklivý podprůměr, jinak ale bída a pláč. V průběhu čekám opět masivní zlepšení, tyhle úvodní přeslapy jsou už ale vyloženě otravné. 5/10

// Pilot bych popsal jako swanky as hell, příběh se v něm nicméně rozlítává snad do všech stran a ačkoliv to předloze docela věřím, seriál by se měl v dalších dílech rychle ucelit, naznačit kudy se bude dále ubírat a ubrat na ládování vedlejších a často zbytečně překombinovaných linek, protože bez toho by to s klidem mohlo časem přebrat štafetu po Mad Manech. A to není málo. Lily Collins čarokrásná, jako vždy, Kelsey Grammer tyhle bosse umí a Matt Bomer ani nepotřebuje hrát. On se prostě narodil o nějakých osmdesát let později. Hodnocení po první epizodě - 7/10