Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 989)

plakát

Matka noc (1996) 

Bezkonkurenčně nejlepší adaptace románu Kurta Vonneguta. Mimořádně silný snímek se zajímavým námětem, chytrým scénářem a hvězdným obsazením. Pro mě nejlepší role s Nickem Noltem. Film, a možná ani nemá cenu přidávat slovo "kupodivu", na americkém filmovém trhu beznadějně propadl a nijak zvlášť ho neocenila ani filmová kritika. Jde o tragikomický příběh muže, který obětoval celý svůj život, svou minulost i budoucnost a vlastně i osobní identitu ve jménu vyššího cíle, tzn. vítězství ve válce, a nakonec na to ironií osudu doplatil. Celkový dojem: 90 %.

plakát

Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989) 

Když se něco dělá potřetí, tak už se obvykle ví, jak na to, a i když předchozí dva snímky série v žádném ohledu nebyly špatné, třetí Indiana Jones představuje skutečný vrchol této minisérie a svým způsobem i jeden z vrcholů svého žánru, tj. dobrodružného filmu. Nebere se vážně, a to je nesmírně důležité, a zároveň má dostatečně vysoký rozpočet, nápaditý scénář, který ani na okamžik diváka nenechá vydechnout, skvělé herecké obsazení v čele se zkušeným Fordem a Seanem Connerym. Ti dva se skvěle doplňují a výsledkem je fascinující podívaná. Scéna souboje s tankem nebo záchrana v podzemním labyrintu divákovi na dlouho utkví v paměti. Opět výborná hudba. Celkový dojem: 100 %.

plakát

Zachraňte vojína Ryana (1998) 

Po formální stránce - tedy po stránce filmového řemesla - nelze filmu mnoho vytknout - vlastně téměř nic. Je to emotivně a za zatraceně velké peníze natočený velkofilm, který zejména úvodní bitevní patnáctiminutovou částí po právu vejde do filmových dějin. Dalo by se sáhodlouze psát o Spielbergových režijních schopnostech, o tom, jak dokáže pracovat s obrazovou kompozicí, vygradovat scénu, védst herce - a byla by to samá chvála. Jde mi ale spíš o vykalkulovanost scénáře, o ten samý problém, který jsem měl se Spielbergovým Schindlerovým seznamem. Když porovnám tenhle kousek například s Klimovovým dramatem Jdi a dívej se, tak jasně cítím Spielbergovu povrchnost. Označit tenhle snímek za pouhou popkornovou záležitost by bylo hrubě nespravedlivé, existují nesrovnatelně horší filmy svého druhu - jde nesporně o pokus o vážné válečné drama, jenže nechápu, proč Spielbergovi nestačí skutečné příběhy a skutečné válečné dějiny a potřebuje vyrábět fikce. Někdy zbytečný patos mě taky zejména v závěru rušil. Celkový dojem 70 %.

plakát

Akumulátor 1 (1994) 

Po Obecné škole se rozhodl Jan Svěrák poněkud zariskovat a sáhl po dosud v České republice nevyzkoušené látce, která byla žánrovou směsicí pohybující se mezi parodií, komedií, milostným příběhem, dobrodružným filmem a filosofickým podobenstvím. Zatímco Obecná škola je stylově čistá retrokomedie, která byla napsaná takříkajíc na jistotu, Akumulátor 1 si v České republice si pro svou žánrovou nevyhraněnost jen obtížně hledal publikum. Bylo to částečně dané i riskantním castingem, který přivedl na plátno Petra Formana hned do hlavní role, a jeho protihráčkou byla v Česku také neznámá herečka. Navíc v době uvedení do kin nebylo ještě Česko dostatečně nasycené hollywoodskou akční produkcí, ze které si Svěrák evidentně dělal legraci. Kosmopolitně působící snímek si do značné míry neprávem vysloužil pověst slabšího dílka jak od kritiky tak od diváků. Na druhou stranu rozpočet filmu a triková stránka, která se promítla zejména ve scénách z paralelní reality za televizní obrazovkou, je na velmi slušné úrovni. Není to špatný kousek už pro svou originalitu a výjimečnost v české filmové produkci a vysokou profesionalitu scénáristy i režiséra. Celkový dojem: 75 %.

plakát

Případ pro začínajícího kata (1969) 

Juráček byl především scénárista, ale podepsal se zároveň jako režisér pod jedním z nejzajímavějších filmů našich filmových dějin, když v krátkém období tvůrčí svobody natočil podle proslulého románu Gulliverovy cesty nápaditou alegorii na absurditu života v totalitním Československu. Je to nejenom klíčové dílo Pavla Juráčka, ale zároveň i nejvýznamnější role herce Lubomíra Kostelky. Děj není podstatný, rozhodující je atmosféra postavená na černém humoru, jízlivém sarkasmu a obrovské nadsázce. Režim Juráčkovi jeho film nikdy neodpustil, a tak nakonec tenhle autor skončil opravdu špatně. Jestli u nás existuje ve 2. polovině 20. století filmové dílo, které by reflektovalo Kafkův literární styl založeném na absurditě, pak je to právě Případ pro začínajícího kata. Celkový dojem: 100 %.

plakát

Sekretářka (2002) 

Po velmi dlouhou dobu musela americká studia dodržovat tzv. morální kodex a zejména tvorba velkých studií se vyznačovala neuvěřitelným šosáctvím. Pak přišlo uvolnění, které přineslo spoustu nahoty, vulgarity a zbytečných filmů, které sázely na co nejlacinější podbízivost. Sekretářka není erotický film, je to spíš úsměvný příběh o hledání sexuální identity a vyrovnávání se s ní. Zatímco homosexualita je už víckrát úspěšně zpracovaná a jako téma určitě nepřekvapí, sexuální odchylka, která hraje v příběhu sekretářky důležitou roli, má stále nádech něčeho neobvyklého, v hraných filmech jen zřídkakdy viděného. Maggie Gyllenhaal i James Spader hrají s nadhledem a Sekretářku lze považovat za příjemný snímek ve stylu americké nezávislé scény. Jde o film, který sice opatrně a mírně (ve skutečnosti se přes tragikomické a dramatické prvky pohybuje na půdorysu klasických romantických komedií) ale přece jen posunuje hranice stylu a tématu. Celkový dojem: 80 %. Je to mimo jiné snímek o toleranci a ocení ho nejspíš ti, co už dávno pochopili, že hranice tzv. normality se pohybují jinde než v předminulém století a láska má mnoho podob...

plakát

Znamení (2002) 

Všiml jsem si jedné zajímavosti - ti, kteří hodnotí velmi vysoko Znamení, často vyjadřují velké výhrady k Vesnici. U mě je to naopak. Zatímco Vesnici považuju za Shyamalanův mistrovský kousek, Znamení se mi nejen nelíbilo, ono mě přímo znechutilo. Je to tím, že film se dotýká žánru mě blízkého, kde už mám něco načteno a nakoukáno. Dělá to ovšem navýsost povrchním způsobem s použitím představ z béčkových filmů 50. let. Jeho pojetí mimozemšťanů a rizik z nich vyplývajících mě v kině rozesmálo. V tom případě je ovšem jakákoli snaha o "thriller" a "horor" předem odsouzena k nezdaru. Tam, kde jiní píší o "skvělé atmosféře a mystičnu", jsem měl chvílemi pocit, že si ze mě režisér nepokrytě dělá legraci. Jako psychologický snímek z řady důvodů Znamení nefunguje. Co zbývá, je tradičně dobrá práce s herci, děti zahrály velmi slušně, Gibson odvádí svůj standart, nicméně do své role mi neseděl. Mnohem víc mu sluší akční role. Shyalaman umí velmi dobře pracovat s detaily a zvuky, ale na vytvoření dobré atmosféry na které jeho flmařina stojí, to tentokrát nestačilo vzhledem ke špatně zvolenému přístupu k námětu.Zejména zakomponování náboženských prvků do příběhu mi opravdu nesedlo. Celkový dojem 40 %.

plakát

Vesnice (2004) 

Zdaleka netvrdím, že Vesnice je nejlepší Shyamalanův snímek ale mám ho nejradši. Po emocionální stránce mě oslovuje možná víc, než oslavovaný šestý smysl. V jednom Švankmajerově filmu hrdinka říká: "Musíte zavřít oči, nebo nebudete nic vidět." V případě vesnice není nutné zavírat oči, ale přistoupit na režisérovu hru a nechat se unášet vlastní představivostí.. Vesnice nefunguje jako thriller nebo dokonce jako horor a každý, kdo uvažuje v kategorii tradičních žánrů, bude nutně zklamaný. Vesnice ale navzdory řadě opačných tvrzení v komentářích může nabídnout řadu velmi dobrých hereckých výkonů, režijní nápady a především atmosféru. Celkový dojem 90 %.

plakát

Hotel Rwanda (2004) 

Z emocionálního hlediska téměř dokonalý snímek, který vychází ze skutečných událostí, které se odehrály během nechvalně proslulé genocidy v roce 1993. Výborný scénář, kvalitní obsazení a chytrá režie. Výsledkem je film, který bodoval po celém světě a kruté události ve střední Africe dokázal zprostředkovat daleko lépe než sdělovací prostředky. Jeden z nejlepších filmů posledních let. Celkový dojem: 100 %. Není to ale film, který by dokázal zprostředkovat dobrou náladu, je to tíživé svědectví o zemi, která je deformovaná svou chudobou a etnickou nenávistí.

plakát

Gattaca (1997) 

Gattaca je doslova ztělesněním žánrové podstaty sci-fi a jde v každém ohledu o vysoce nadstandardní snímek, kde jsou skvěle sladěny a vyváženy všechny ingredience, ze kterých se skládá dobré umělecké dílo. Nápaditý scénář využívající nejnovějších vědeckých objevů a domýšlející, kam tyto poznatky a nové technologie můžou společnost dovést. Citlivá, vysoce profesionální režie, která bez laciných efektů dokáže vyvolat silné emoce, herecké obsazení, které nemá žádné viditelné slabiny a přináší spoustu skvělých hereckých výkonů. Gattaca už je ve skutečnosti tady, jen si to ještě plně neuvědomujeme, ale za nějakých dvacet let budeme v plné míře čelit tomu, co je v Gattace zobrazeno. Celkový dojem: 100 %. Je až s podivem, s jak malým rozpočtem mohl vzniknout tak výjimečný film.