Psychor

Zatím jednoznačně nejhorší horor roku 2015, který jsem viděl (a že jsem jich jakožto hororový expert viděl opravdu požehnaně). Po úvodní dvacetiminutovce jsem ještě uvažoval o třech hvězdách, ale postupem času se Bite vyjevil v pravém světle a toporné herecké výkony, děravý scénář či především nulová atmosféra, která je u hororu naprosto klíčovým elementem, zkrátka nešly přehlédnout. Režisér Archibald by udělal nejlépe, kdyby metamorfoval v brouka a diváci o něm již nikdy neslyšeli, jelikož trpí nedostatkem soudnosti a svými brakovými snímky tak dělá hororovému žánru pořádnou ostudu.

Tolik epizod a taková blbost? Star Trek je synonymem pro zoufalé triky, otřesné masky, prostoduchý scénář a nekonečnou nudu. Tato urážka žánru sci-fi nezaslouží nic jiného než odpad.

Jakožto hororový expert sice komedie příliš nevyhledávám, ale v případě Paradise Trips jsem udělal výjimku a rozhodně nelituji. Už od začátku jsem se totiž těšil zejména na unikátní atmosféru festivalu Lost Theory, kde se také většina snímku odehrává, na jehož pozadí jsem pak mohl druhotně nahlédnout pod pokličku spletitých vztahů jedné "povedené" rodiny, jejíž členové při znovunalezení cesty k sobě zažívají lehce úsměvné patálie. Paradise Trips tak ve výsledku představuje poměrně chutnou jednohubku, kterou bez problémů strávil i můj ortodoxní hororový žaludek.

Raimi se nepoučí a nepoučí. Ve svém životě natočil jediný kvalitní horor - Drag me to Hell, a tak jsem k úvodní epizodě seriálu Ash vs Evil Dead přistupoval s krajní nedůvěrou. Má obezřetnost byla zcela na místě, jelikož už úvodní minuty, v kterých se Ash snaží předvádět jedno rádobykomediální číslo za druhým, naznačily, že půjde spíše o souboj Ash vs Odpad. Následoval však střih na posedlou dívku v domě, kde konečně přichází ke slovu solidní hororová atmosféra a já si říkal, že jsem Raimimu zřejmě křivdil, jenže několik krvavých CGI výstřelů pracně budovanou atmosféru spolehlivě odstřelilo. Od té doby už má epizoda krajně sestupnou tendenci a při scéně ve skladišti se zabijáckou panenkou už jsem dokonce přemýšlel, jestli mám tuto blbost vypnout hned, nebo ještě chvíli počkat. Nakonec jsem vydržel až do hořkého konce, který se proměnil v primitivní akční slátaninu plnou digitální krve. Jakožto hororový expert tak musím Raimimu pro dobro všech fanoušků kvalitního hororu doporučit, aby se hororovému žánru vyhýbal jako čert kříži.

Jakožto hororový expert musím této seriálové adaptaci Wolf Creeku zatleskat, jelikož zcela předčila oba celovečerní díly. Seriál těží zejména z úchvatného hudebního doprovodu Burkharda von Dallwitze, díky kterému se Wolf Creek v kombinaci s unikátním prostředím australské buše stává opravdu hypnotickou podívanou, jež si však neustále udržuje potřebné napětí. Bezpochyby pomohla také změna režie, se kterou si až překvapivě dobře poradil Tony Tilse. Jediná výtka tak směřuje k místy haprujícímu scénáři, za což dávám hvězdu dolů.

Bone Tomahawk je bezpochyby jedním z těch hororů, které si již podruhé nepustíte a to především kvůli zcela přestřelené stopáži. Než se totiž chromý Arthur O'Dwyer se svou skupinou doplahočí na území divokých Troglodytů, tak hrozí, že divák během jejich nepříliš záživného putování tvrdě usne. Režisér Zahler absolutně neumí pracovat s atmosférou. Neví nic o jejím budování, nezná zřejmě ani efekt adekvátního hudebního dokreslení dané situace. Nelze se tedy divit, že jeho 133-minutový snímek obsahuje četná hluchá místa. Velká škoda, jelikož od setkání s Troglodyty nese Bone Tomahawk znaky opravdu kvalitního hororu, kterému nechybí naprosto nic. Troglodyté působí skutečně děsivě ve všech myslitelných aspektech - počínaje způsobem jejich komunikace, přes jejich vzezření až po jejich stolovací návyky. Jenže Bone Tomahawk je nutno hodnotit jako celek a jakožto hororový expert tak musím konstatovat, že průměrné hodnocení je maximem, kterého může tento westernový horor dosáhnout. Určitě bych však Zahlera úplně nezatracoval, když zapracuje na svých nedostatcích, tak tam vidím dokonce slušný potenciál pro další tvorbu.

Totální fiasko. Snímek Gods of Egypt jde cestou superhrdinských filmů poslední doby a vévodí mu tak naprosto prostoduchý scénář, který se alespoň trochu snaží vylepšít pomocí trikových orgií. Leč nezdařilo se. CGI je používáno opravdu hojně a v takové míře, že tím divák naopak začne být otráven. Navíc není ani příliš kvalitní a většina efektů má tak mnohem blíže obyčejné počítačové hře než filmu. Na snímek jsem se podíval jen z toho důvodu, že jsem velký znalec egyptské mytologie a zajímalo mě tak, jak si s jejím ztvárněním tvůrci poradí. Z tohoto hlediska se zas o takový propadák nejednalo, i když nad charaktery některých bohů jsem přesto musel kroutit hlavou. Ve výsledku tedy není příliš co pochválit a Gods of Egypt může být za jednu hvězdu.

Wither si může podat ruku s Raimiho Evil Dead, jelikož naprosto ukázkově zkopíroval všechno, co jsem u Raimiho originálu kritizoval. Mizerné triky, žalostné masky a prachbídné herecké výkony. O hloupoučkém scénáři ani nemluvě. Nepovedená kopie nepovedeného originálu.

Jakožto hororový expert jsem měl již před projekcí neblahé tušení, že 10 Cloverfield Lane nebude žádný zázrak (viděl jsem totiž trailer, který mě naprosto ničím nezaujal), ale rozhodně jsem nečekal, že snímek svou kvalitou nebude stačit ani na ušmudlaný průměr. 10 Cloverfield Lane má s hororem společného opravdu pramálo. Schází mu atmosféra, absentuje napětí a především se neskutečně vleče. Stopáž v délce 105 minut byla zvolena zcela nepatřičně, jelikož kromě již zmíněných nedostatků si divák nevybuduje ani žádný hlubší vztah k postavám a jejich osud je mu tedy víceméně lhostejný. Zhruba od poloviny filmu už jsem netrpělivě vyhlížel jeho závěr, který s sebou naneštěstí přinesl i pořádnou porci nepochopitelné béčkovitosti.

Stále jednoznačně na 5 hvězdiček, i když intenzity předchozích tato epizoda nedosahuje. Není se čemu divit, tento díl je totiž o kontrastu. První polovina epizody poklidnou formou popisuje události odehrávající se v Západozemí a vytváří tak půdu pro přechod k té druhé, jež kompletně patří Daenerys, která nejdříve zjišťuje, jak vysokou cenu zaplatila za záchranu života svého milého, aby se následně v opravdu velkolepém vyvrcholení celé série znovuzrodila jako Matka draků.