Jeoffrey

Tak trošku na vyvážení a vysvětlení... Proč se mi líbí Tokyo Ghoul : 1) akce - lidé jsou různí, nálady jsou různé zkrátka pro každý styl a žánr se najde divák i správná nálada. A tak i já mám občas momenty, kdy si chci pustit něco u čeho nebudu muset přemýšlet a kde se to v jednom kuse rube do krve a když mají souboje i pro mě hezký vizuál... Zkrátka já v tomhle díle opravdu nehledám smysl života, vesmíru a vůbec, prostě si chci jenom v klidu sednout a koukat se kdo si to s kým rozdá... Jistě mohl bych koukat třeba na wrestling, nebo si pustit Smrtonostnou Past, ale prvně jmenované mě nebaví díky nasvaleným aktérům (kulturisty a vůbec polonahé chlapy nemusím a ženský wrestling - baba s bicepsem větším, než mám já stehno, mě nevzruší, ale vyděsí...) a faktu, že vím, že to jenom hrají a to druhé už jsem viděl tolikrát, že to znám skoro zpaměti... 2) temná atmosféra - nejsem fanda hororů a tak najít něco co mě nebude vysloveně děsit, ale zároveň to bude mít temný příběh je pro mě dost složitá záležitost. Jinak chápu, že člověk co viděl některé hororové unikáty může považovat toto dílko za slabé a bez atmosféry, ale pro mě to atmosféru má i když na 5* by nebyla. 3) charaktery - jistě většina je plochá jak prkno a musím přiznat, že v první sérii jsem měl sto chutí Kanekiho za jeho pacifismus profackovat a když se začal ještě litovat, tak jsem ho musel na jednom fóru, kde ho opěvovali označit za "kočičku" (i když pan prezident Zeman to anglické slovo překládá jinak), na druhou stranu o to víc jsem si mohl oblíbit některé vedlejší charaktery, které zkrátka takové "pič.." pardon "kočičky" nebyly. A tak jsem si hodně oblíbil pana vyšetřovatele Kurea, který byl vážně hodně zajímavá osůbka a z ghůlů nejvíc "Gourmeta" už jen proto s jakým zápalem chtěl Kanekiho sežrat. Jistě, mám asi zvláštní výběr oblíbenců, ale od doby co jsem potkal charaktery jako je Hisoka, nebo Zaraki Kenpachi je můj vkus o něco bohatší a tak mám rád i takové osobnosti, které jsou silně za hranicí normálu. V tomto ohledu je ještě nutno dodat, že počet takovýchto šílenců v druhé sérii mnohonásobně vzrostl a tak pokud chce někdo jako já sledovat psychopaty rubat se navzájem, tak prostě vrní blahem... 4) zvraty - Pravda on ten děj moc neutíká, on se spíš plazí a o některých jeho aspektech a především logice nemá smysl uvažovat, protože se tím vystavuji riziku, že bych mohl dostat záchvaty smíchu, ale jsou chvíle kdy to dokáže překvapit. Vypůjčím si větu kolegy z diskuse a zeptám se, kdo, kromě čtenářů mangy čekal, že "Geralt odejde k záporákům"? Závěr: Tohle opravdu není filozofické dílo, ale čirá rubačka mezi partou totálních šílenců v docela pěkném kabátku s temnou atmosférou a toto spojení může plně korespondovat s chutěmi velkého množství nenáročných diváků, nebo i nadprůměrně uspokojovat náladu na prostoduchou oddechovou zábavu u náročného diváka. Když se k tomu přidá fakt, že spousta lidí (a já mezi nimi) hodnotí filmy nejen podle jejich hodnot a kvalit, ale podle intenzity dojmu, jaký na ně daný materiál má, tak vzhledem k akčnosti a temnému aspektu děje může být dojem opravdu silný a pak tedy i udělené hodnocení pro někoho jiného přepálené v poměru k tomu, jakou kvalitu dané dílo má... Bohužel poslední díl a jeho zpracování ve mě podstatnou dávku nadšení a nadhledu totálně zabil a musím říct, že takhle špatný konec jsem už dlouho neviděl. Jistě nečekal jsem nějaké hluboké myšlenky ale alespoň nějakou pointu, nebo alespoň konfrontaci názorů to asi přinést mohlo...

O tom jaký je vizuál a že to může odrazovat, se už tady zmínili jiní, ale já bych za sebe naopak autory za tohle ocenil, ten kontrast mezi tím, jak toto dílko vypadá a tím o čem vlastně je, je pro mě něco neskutečného a tak jsem většinu času zíral s očima na vrch hlavy a snažil se pochopit, jak něco takhle šíleného může mít takhle hluboký, temný, místy až depresivní příběh a jak je možné, že ta kombinace takhle skvěle pasuje dohromady. Navíc v momentě kdy jsem překonal počáteční překvapení a začal pobírat na co se to vlastně koukám jsem zároveň zjistil, že jsem dokonale chycen naprosto unikátní atmosférou a ta vydržela až do posledního dílu. Vůbec celé to šílené prostředí v kombinaci s geniální myšlenkou světa, kde můžete přesouvat svou mysl a vzpomínky a doslova obchodovat s těly, v provedení, které se nebojí ukázat i ty zvrácené a odvrácené stránky věci, je něco nadmíru unikátního a tak si tohle dílko vysloužilo mé plné uznání.

Tak pro člověka jako já, co s Narutem definitivně skončil loni v Listopadu, kdy si přečetl poslední kapitolu mangy (a s anime Shippuden skončil někde u dílu 300 protože už opravdu nedával všechny ty šílené fillery) je tohle taková docela pohodová záležitost, co mi doplní trochu děje do té mezery mezi poslední dvě kapitoly mangy. Příběh filmu není nijak světový a je to spíš romantika těžkého kalibru, takže se to asi bude líbit děvčatům a nejspíš i fandům ústřední dvojice a pro ty ostatní? Pokud jste fanoušek série, tak je to pro vás asi povinnost, ale pozor - Pokud se ještě potýkáte se seriálem a nečetli jste mangu a tedy nevíte jak to dopadne, nebo spíš s kým Naruto skončí, tak se na tohle zatím určitě nedívejte...

Geniálně zkombinované dílo, které obsahuje zábavu, akci, napětí, tajemno i romantiku. Navíc když se k tomu přidají úžasné charaktery, skvělá atmosféra a opravdu zajímavé zpracování, které vyžaduje hodně pozornosti, aby divákovi neunikali jednotlivé souvislosti, tak dostaneme zážitek veskrze dokonalý. Skoro vše už tady zaznělo od jiných uživatelů, tak jen potvrdím, že Isaac a Miria jsou opravdu geniální duo a že kromě nich jsem si velice oblíbil např. Fira, Ennis, Ladda a taky "Rail Tracera", ale i ostatní charaktery byly skvělé a i takový Jaccuzi, který mi lezl první cca tři díly lehce krkem, časem ukázal co v něm je. Také musím říct, že to bylo dílo, kde jsem ani jednou nepřeskočil opening, nejen proto, že zde jsou pro lepší orientaci představeny skoro všechny postavy, ale hlavně proto, že se mi hudebně prostě líbil.

Čekal jsem ledacos a trošičku jsem se bál, že to bude hrozná blbost, ale dostal jsem dobrou zábavu(***), neskutečnou dávku originality (*****), dobrou animaci i hudbu (***), skvělé charaktery (*****) a zajímavý příběh(****). Zkrátka Space Dandy mě mile překvapil. Opravdu nadprůměrný zážitek kdy jsem se sice neválel smíchy jako někteří jiní, ale občas jsem se velmi dobře pobavil.

První díl byl opravdu hodně povedený a skoro to i vypadalo, že by nám zde mohly být servírovány opravdu zajímavé věci, bohužel druhý díl toto nadšení vcelku slušně zazdil a třetí příliš rozuzlení, kam se toto bude ubírat nepřinesl. Po nějaké době ale člověk zjistí, že to zkrátka je tak trochu temné anime se sociálním podtextem o boji mladého děvčátka proti společnosti, ale také je to veselá taškařice plná přehnaných nesmyslů a bláznivého mecha. Za sebe mohu říct, že to není úplně marná kombinace a vzhledem k faktu, že jsem si doplnil vzdělání zhlédnutím série Yatterman z roku 2008, která má být takovým nepřímým prequelem, tak si dokážu i ty pro mě původně hloupé a přehnané nesmysly docela dobře užívat, protože jak už jsem docela správně odhadl v diskuzi, ono i to šílené mecha a přehánění některých situací ve spojení s lehce šíleným humorem k této sérii tak nějak patří a diváci, co prequel znají, by asi byli absencí těchto prvků zklamáni. Co se charakterů týká tak mladou Leopard mám rád a líbil se mi i ten její ďábelský smích, co se týká jejích dvou pomocníků, také nejsou úplně špatní, Boyacky je taková obdoba MacGyvera, který dokáže i z minima materiálu vybudovat obrovskou mecha potvoru a Tonzura působí dojmem velkého bijce s ohromným srdcem, Galina a Ally mě zpočátku nijak extrémně nezaujali, ale bylo mi poměrně brzy tak nějak jasné, proč v této sérii jsou a pak tu máme maskota v podobě malého prasátka, které má asi působit jako komický element, ale mě nijak extrémně nepobavil a kdyby ho Tonzura sežral, jak měl párkrát v plánu, tak by se vlastně nic nestalo. Konec tak jak byl jsem z velké části očekával, ale trošičku mě i překvapil a musím říct, že i když je tohle anime tak trochu bláznivé, tak mě se vlastně poměrně líbilo, takže dám slabší 4*.

Má to poměrně zajímavý styl animace, hudba také není špatná, ale co vévodí (alespoň z počátku) je originalita příběhu. Zkrátka nejen že je to zajímavé, ale ono to ukazuje i relativně zajímavé věci a celkem slušně to předvádí nejrůznější nešvary tehdejší doby, ale i současné církve. Také se to poměrně slušně pouští do úvah o významu některých církevních dogmat a také to třeba zpochybňuje Boží politiku nevměšování se do životů lidí. Bohužel s přibývajícími episodami nám jsou podávány některé nepříliš logické zápletky a závěry, které filozofickou hodnotu díla dosti snižuji a tak místo abych přemýšlel nad existenciálními tématy spíš uvažuji, jak jsou některé věci a situace, tak jak nám je autoři předvádějí, vlastně vůbec možné. Charakter samotné Maríi je docela povedený a s její touhou dělat si co uzná za vhodné, prostě žít si podle sebe a ne podle nějakých božích zákonů, zkrátka tou svou rebelií, si mě získala. Škoda jen, že byla v tomto okouzlování mé osoby tak nějak sama i když jí zdatně pomáhá vcelku povedená sucuba a vtipný incubus, ale většina ostatních charakterů mé sympatie příliš nezískala a některé postavy doslova nesnáším, ale něco mi říká, že o to autorům asi šlo... Dílo se řadí do kategorie ecchi, ale i provedení tohoto žánru je zde docela dost originální. Jde tady spíš o oplzlé vtípky, narážky na Mariino panenství a v neposlední řadě náznaky a ukázky z opravdového sexuálního života, jistě žádný hentai se na obrazovce nekoná, ale někdy prostě stačí jen naznačit... Když to shrnu, začátek byl hodně skvělý a uvažoval jsem i o tom dát tomu plný počet, zhruba v druhé třetině to začalo dost drhnout, a to až tak, že se mé celkové hodnocení, kvůli různým logickým kopancům a momentům u kterých opravdu netuším, co si mám myslet, propadlo pouze na lepší 3* a i když závěr nebyl úplně špatný (nebo spíš jsem ho čekal mnohem horší), tak to s mým hodnocení nakonec neotřáslo. 6/10

Tak už aspoň vím, co by se stalo, kdyby zelený strážce vesmíru dostal na frak a na pomoc by byl poslán záložní tým. Zkrátka 4 děvčátka se vydaly na cestu a do boje, který působí dojmem, že je nad jejich síly a to ve světě, který je opravdu hodně divný a také se tváří, že má vcelku dost tajemství. Ale musím říct, že mě to postupně přesvědčilo o své originalitě a i když mě to ze začátku příliš nebralo, postupně mě to začínalo docela zajímat, hlavně tedy prostředí a také ukončení příběhu, především tedy SPOILER osud jedné malé blonďaté "chobotničky", kterou jsem si poslední díly oblíbil. KONEC SPOILERU No a i když byl konec docela přeplácaný (došlo třeba i na mecha) a extrémně barevný, tak emoce u mě nakonec vcelku vyvolal. Takže tomu dám slabé 4*, prostě takových 6,5/10.

Tak tu máme speciální akademii, velký CGI potvory co ohrožují lidstvo, děvčátka se superschopnostmi a mezi nimi jediný chlapec a jako završení všeho toho klišé i zde dorazí "transfer studentka" a navíc tvrdí, že je snoubenkou hlavního hrdiny.... Tady je zkrátka těch klišé na můj vkus opravdu moc a tak mě to vážně místy solidně nebavilo. Navíc draci jsou spíš než draci prostě jenom velké potvory s hodně špatným designem, kdy třeba takový Leviathan vypadal jako když se spáří želva s narvalem a tak na mě působil spíš komicky, než děsivě a když jsem viděl Basiliska s jeho "Catastrophe" tak jsem se musel smát úplně... Co se mi líbí jsou Iris, Tear a Mitsuki. Hlavní hrdina je zase vcelku nevýrazný a jediné co mi na něm imponuje, je fakt, že je na holčiny hodný. Zkrátka jistá část mě, ta která má ráda roztomilá anime děvčátka by tomu strašně chtěla dát nějaké pěkné hodnocení, ale veškeré ostatní části mé osobnosti tomu prostě brání. Mozek mi říká cosi o tom, že dějově je to vlastně povrchní blbost plná klišé, oči zase, že na ty "draky" se nedá koukat, jedině snad uši jsou docela spokojené, protože hudba je docela ucházející. Navíc ani hrdost mi tentokrát nedovolí tomuhle dát víc jak lepší 2*, ale zároveň musím dodat, že jestli vyjde další série, tak si jí nenechám ujít, protože určitá moje část bude prostě chtít vědět jak to s tou roztomilou Tear s růžky na hlavě a dalšími neméně rozkošnými děvčátky vlastně dopadne....

Naprostá spokojenost. Má to zajímavé téma, dobrou atmosféru, umí si to pohrávat s lidskou fantazií (a u většiny dílů mě opravdu neskutečně bavilo číst si na fórech komentáře a spekulace ostatních uživatelů o tom jak to vlastně dopadlo a proč to tak bylo...) a už v třetím díle to navíc ukázalo, že ani hra s emocemi není autorům cizí. Když k tomu přidám i charismatického Dequima a tajemnou brunetu, která mu asistuje a jejíž příběh se nám postupně rozkrývá dostávám výsledek opravdu velmi nadprůměrný. Dokonce i závěr je podle mě velmi povedený a opravdu se mi hodně líbil. Co je pro mě také silně nadprůměrné a prostě to musím pochválit, i když už to učinili jiní, je opening, který sice k celkovému vyznění seriálu ladí asi jako smích na pohřbu, ale jako hudební dílo je to prostě opravdu moc pěkný počin. Zkrátka když si vezmu všechny anime této sezóny a odeberu všechna pokračování (sequely, season 2...) tak mohu s klidným svědomím prohlásit, že z nových anime letošní zimy je pro mě Death Parade jednoznačně nejlepší a tak to po zásluze ocením a dám tomu s naprostým klidem zasloužených 9/10.