Jeoffrey

Jedním slovem - neuspokojivé. Ať už na poli akce, postav, vyústění většiny příběhů, nebo i té snahy filozofovat nad tím, co znamená být člověkem a kdy jsme vlastně monstra. A přitom potenciál by tam byl, vždyť to prostředí je takové pěkně zkorumpované, špinavé a rozdělené, plné problémů. Jenže s každým dalším dílem se pořád méně bavím, nezajímá mě to, vlastně mě to v některých okamžicích i slušně štve. Nevěřím už ani hlavním postavám nějakou jejich hlubší motivaci a aura jakéhosi tajemna se také rozplynula kamsi do neznáma... I to označení "humanoidní monstra", i když je docela výstižné, mi tam neustále zní totálně hloupě... A tak i když tuším, o co se autoři snaží, tak to u mě absolutně nefunguje. Drop po 6. díle a 3,4/10

Další z "rape wars" titulů s kvalitou příběhu těch nejlacinějších erotických filmů a stopáží u které se zvládnou "uvolnit" jen ti nejrychlejší z nás. Přesto jsem to tentokrát dokázal dokoukat celé aniž bych z toho měl nějakou výraznou hrůzu nebo se nudil, ba co víc - má to i jednu scénu, která by nebyla tak úplně proti mému vkusu... Zkrátka má to "trojku", takže slabé 3/10 - smiřte se s touhle logikou!

"The storm of cliché." Během 6 episod mě překvapila maximálně stupidita některých momentů, třeba když Taichi bojuje proti bestii, která je imunní proti fyzickým útokům a jako pokročilou strategii, když rány nefungují zvolí - přidat víc síly. Chlapské řešení! Když něco nejde silou, tak to půjde větší! Málem na to chlapec dojel, ale naštěstí má jakožto hlavní hrdina přeci jen ten nejpevnější plot armor a později už jakožto opravdový princ zachraňuje jednu dívku z nesnází za druhou a ty, i když samy také velice silné, mu postupně padají k nohám... Něco originálního by tam nebylo ?!? A tak jsem se neskutečně nudil, protože ani na vteřinu nemám o hlavní postavy strach a to i díky geniálním nápadům, jako třeba odpálit armádu jak v papiňáku, díky kterým jsem se občas i uchechtl... Každopádně už teď v půlce seriálu získávám víc než jasný dojem, že tady kromě pár dalších podivných paskvilů asi nic zajímavého nenajdu. A nepřesvědčí mě ani tisícovky goblinů a příšer, které prý zabíjí, plení a znásilňují, protože škody, které napáchají, budou pokaždé nulové a tak jsou tam jenom na efekt, jako strašák a také názorná ukázka toho jak silní jsou hlavní hrdinové a protože v pozadí je samozřejmě jistě velmi promyšlený a složitý komp(l)ot a také strašně prohnaní, nebezpeční a hlavně děsiví padouši - já se tak bojím !!! Ale teď vážně - je to prostě děsná nuda, dramatické momenty absolutně nefungují, příběh také nic extra neslibuje a koukat na to jen kvůli soubojům? No po pravdě viděl jsem lepší, viděl jsem hodně lepších... Kvalitativně a vůbec celkově se tohle anime u mě nejvíc blíží asi téhle podívané (tam byl přeci jako pokročilá taktika pro vítězství v bitvě třeba velbloud) a tak i hodnocení tady bude naprosto shodné, tedy 3/10 a drop po 6. díle, protože tady trefili všechno z mého listu.....

I když většina lidí, s kterými jsem se na toto téma bavil, považuje první sérii za nejslabší, já osobně se mezi ně neřadím. První série a vůbec seznámení se s tímto seriálem bylo něco pro mě vcelku nečekaného. Nějak jsem příliš nevěřil, že se dá zkombinovat šílená ecchi komedie se zajímavým moderním fantasy příběhem a že výsledek může být takhle povedený. Bavilo mě to, líbil se mi hlavní hrdina, který je prostě úchyl a nijak se s tím netrápí... Jak zde již zaznělo, konec je zde opravdu perfektní a i když je to klišé typu "save the princess", tady je opravdu skvěle podané a emotivní. Mezi ecchi seriály je podle mě High school DXD v současnosti top, ale 5* tomu dát nějak nemůžu, protože na rozdíl od Isseie jsem úchyl co se za to stydí... 8/10

Můžeš být Čech, Afričan, nebo třeba Japonec, ale pořád jsou jisté věci, které bys se svojí matkou dělat prostě neměl... Tohle anime je totální podivnost, kterou za mě místy skoro až bolí sledovat, jak je to pitomé. Prostě ukázka toho, jak může jít dobrý nápad ve stylu "fantasy dobrodružství s mojí mámou" totálně do kopru. Jistě, že to bude "cringe" nezměrných rozměrů, se dalo čekat, ale tohle je opravdu moc a se vším tím fanservisem navíc a některými scénami, které jsou pro mě osobně za hranicí vkusu je mi líto, ale víc jak tři díly nedám. Bohužel u mě ani nefunguje zdejší poselství o tom, že bychom si měli vážit svých rodičů i když jsou občas prostě "trapní", protože se to ve všem tom ecchi a samotné trapnosti tohohle dílka neskutečně utápí. Navíc i jednotlivé scény o prohlubování vztahů, rozšiřování důvěry atp. se ztrácí v té hromadě extrémního balastu a nebo se objeví naprosto nečekaně a nevhodně. Zkrátka (pozor příklad ze seriálu, tedy asi SPOILER ALERT!!!), ty jsi na maminku ošklivý? Pojď sem a ona ti vyčistí ouška, protože to je v Japonsku jak víme jistý rituál, který značí důvěru. A udělá to teď a tady před všemi ostatními i když to do atmosféry toho okamžiku absolutně nesedí! (SPOILER END) Na druhou stranu se nedá tomuhle "MAMARPG" vytknout, že by to byl jen další šablonovitý ecchi isekai, protože tady jsou jisté unikáty, které jsme ještě neviděli. Samotný nápad o dobrodružství s matkou je originální, styl jak se postavy do zdejšího světa dostali je opět originální (žádná smrt, usnutí u počítače, nevysvětlitelný teleport - ne tohle je plánovaný vládní projekt !!!) a i některé tradiční ecchi scény končí netradičním způsobem, což postavy dokáží i náležitě okomentovat (viz. 3 díl a fakt, že hlavní hrdina v určitém okamžiku "neletěl vzduchem"). Částečná originalita je fajn, ale u mě to nakonec výsledek bohužel nezachrání, protože když je něco místy tak cringe až to bolí, pak se na to prostě koukat nechci. Můj čas je poslední dobou až příliš cenný a tohle anime mi z něj víc jak 70 minut nesebere a už teď si troufám říct, že si ode mě ani víc jak 3/10 nezaslouží. Drop po 3. díle

Když jsem šel na první díl, tak jsem zahlédl jediný komentář na fóru, kde stálo, že je to "hilarious". Po prvním dílu jsem tomu ještě moc nevěřil, ale musím uznat, že se to hodně rozjelo. Ústřední dvojice byla zajímavá a jejich interakce vypadala zábavně, ale teprve poté co nám do party přibyly zbylé dvě členky to dostalo ten správný nádech. Je to skoro jako kdyby se Terry Pratchett dal na anime a rozhodl se udělat fantasy ze světa RPG. Vždyť už jen ta čarodějka co umí perfektně jen jedno super zničující kouzlo, to je skoro jak Mrakoplaš. Navíc létající zelí? To myslí vážně? Nápady a originalita spojená s bláznivým humorem, zajímavým světem RPG a některými klasickými japonskými klišé (se dalo čekat, že schopnost "steal" dopadne tak jak dopadla, ale já čekal podprsenky...). Prostě kombinace, která zabírá! Velmi se těším na druhou sezónu... 9/10

Zase jednou konverzační anime plné podivných zápletek a šílených asociací, které si mě ale získává hlavně tím, že i když je to pěkný blázinec, tak většinu myšlenkových pochodů dívek stíhám, často mi přijdou zábavné a celé to má neskutečnou energii. Navíc to u mě ani netrpí tím, že bych některé postavy vyloženě upřednostňoval a jiné mě nebavily, tady je ta pětice příjemně vyvážená a tak je to takové to "každý chvilku tahá pilku...". Ani těch pro "západního diváka" nepochopitelných japonských kulturních odkazů tu není moc, nebo už jsem asi viděl tolik anime, že některé možná i chápu a tak mi to nepřijde ?!? K příjemnému dojmu pomáhá i hudba, včetně openingu, který jsem ani jednou nepřeskočil a endingu, který je (jak píše daGGos) vskutku nezapomenutelný. 7/10

Zabíjení přerostlého počítačem vygenerovaného a šeredného škorpióna je rozhodně záslužná činnost, alespoň už se příště na obrazovku nevrátí... Ať se na to dívám, jak chci, tak to hlavní, co mi tenhle film přinesl, je zjištění, že Ryuu je nejzajímavější a nejschopnější postava celého Danmachi universa a měla by dostat vlastní seriál, který by nejspíš dopadl lépe než jiný, ne zrovna povedený spin off. Ale zpátky k filmu. Další zjištění, kterého se mi dostalo je, že už asi vážně stárnu, protože Hestia i Lillly a jejich záchvaty žárlivosti mě tu vlastně vůbec nebavily... Werf byl opět fajn, měl tam minimálně jeden povedený moment, kdy jsem si vzpomněl, proč ho považuji za nejlepší mužskou postavu. No a Bell je pořád Bell. Sní o velkých věcech, hodně to všechno prožívá (jako správný shounen hrdina) a ženy mu z nějakého záhadného důvodu padají k nohám. Kdyby to byl jiný bělovlasý hrdina, tak ty zástupy fanynek chápu, ale u Bella mi to prostě nějak nesedí, i když se pořád tak (ne)snaží... Ale i tak to byla docela dobrá fantasy podívaná, nebo spíš jedna z těch trochu lepších, ovšem víc jak 6/10 ze mě ani při všech bozích nedostanete.

Když jsem na začátku četl jen anglický obsah, tak jsem měl velká očekávání - vždyť tohle bude něco jako animovaný Monster Hunter: World ! Tedy jsem čekal napínavé výpravy do nitra neprobádaného kontinentu, vystižení té úžasné atmosféry, kdy objevujete každou chvíli něco nového a nečekaného. Vždyť zbrusu nový kontinent s nebezpečnou faunou a flórou nabízí pro šikovného scénáristu nevyčerpatelné možnosti. A další z mých očekávání byly souboje s velkými a rozmanitými monstry! O to víc mrzí, že Gunjou no Magmell má z toho co jsem popsal opravdu minimum. Je to z velké části episodické, výprav do neznáma je méně než bych čekal a rozhodně to není ani z poloviny tak originální a překvapivé, jak bych si přál. Souboje nejsou dramatické a třeba ten poslední s chlápkem co se proměnil v něco jako růžová žvýkačka a všude metal "tentákle" už byl jen k smíchu. On celý závěrečný (třídílný) a zároveň jediný příběhový arc byl tím, co mi definitivně zkazilo jakýkoli slušný dojem. Z Magmelu, který mohl být největším tahákem celého anime, tu nebylo vidět skoro nic, místo toho to autoři zkoušeli hrát na city, ale moc se jim to nepovedlo a když SPOILER nakonec nastoupil klasický "plot armor" pro všechny vedlejší postavy KONEC SPOILERU tak jsem byl zase jednou neskutečně zklamaný a i docela otrávený. Kdyby to celé bylo alespoň zabalené do nějakého pěkného a barevného kabátku, ale ani po stránce animace to není žádná hitparáda... Další velké zklamání jarní sezóny. 4,1/10

Druhá série OPM je evidentně horší než ta první, otázkou však je, jak moc... Názory se různí, skalní fanoušci si zhoršení nechtějí buď přiznat vůbec, nebo vše svádí na studio J.C. Staff, které do této série podle nich nedalo tolik (financí, srdce, snahy...) jako pánové ze studia Madhouse, zodpovědní za první řadu. Ať je to jak chce, kvalita akčních sekvencí šla dolů - tohle je fakt! Saitamy nám na obrazovce podstatně ubylo (tohle je také fakt), řeší se mnohé kolem, zatímco hlavní hrdina se babrá v hledání nepodstatného (celý turnaj) a řešení své existenční krize, ale i tohle ne až tak zajímavě jak bych čekal. No a pak je tu samotný příběh, kde prostor dostává spousta dalších postav z nichž ale většina stejně v mém srdci a hlavě nejspíš neuvízne a tak si říkám, je to nutné? Rozjíždí se tady válka mezi hrdiny a monstry a já jsem sice trochu napnutý co bude a čekám, až to hlavní hrdina začne nějak řešit (a kromě pár krátkých scén, jako je třeba konec posledního dílu, vycházím dost naprázdno), ale to je všechno. Na to jak epický konflikt to má být si připadám jen nějak takhle a to je sakra málo! Zkrátka druhá série je pro mě převážně zklamání, ale opět - jak velké? Rozhodně nesouhlasím s tím, že by to byl průšvih Jar Jarovských rozměrů a dát tomu třeba odpad! nebo jednu hvězdičku mi přijde značně neadekvátní. Navíc díky některým momentům, Saitamovým hláškám a jeho chování jsem se i bavil, ale je to dostatečné pro nadprůměrné hodnocení? Jak pro koho (nečekaně)! Já fakt, jestli se u něčeho bavím, bral vždy jako důležitý faktor, ale tady jsem se bavil podstatně méně, než bych si přál. Ale i tak se nedokážu přinutit k tomu shodit tuhle sérii do sféry "anime průměru" (o podprůměru jsem zatím neuvažoval), vždyť pořád je to místy dost vtipné... A tak nakonec nechám ty nejslabší 4* - 6,5/10