Pierre

Jako absolutně tomu nerozumím, ale zahravám si  s konspirační teorii, že byl  seriál natáčen na stejnou  smlouvu s Pachlovou  (rovněž letošní)  velkolepější  odvážnější Volhou  coby oddychovější projekt. Velmi často se zde opakují stejní herci. A Kryštofa Hádka mám sice rád, ale na šéfa se nehodil, působí to směšně.   Naštěstí občas jako by si to tvůrci uvědomovali a tak je ta jeho postává párkrát odlehčovaná humorem, což beru (on se vlastně naštěstí o humor pokouší celý seriál), ale i tak mi tam Hádek moc nepasoval. V podstatě všechno stojí na bedrech hlavní dvojice. U té sice vidíme  drobné posuny, ale za těch třináct dílů  se toho o nich tolik víc než na začátku zase nedovíme. On se celkově seriál za těch třináct dílů posouval pomalu. Někdy zkrátka byl jenom zajímavější případ se zajímavějším prostředím (jako například trojka v drsném prostředí rugby a sázavské přírody), někdy to byla nuda, kde se celý případ točil například okolo koně nebo důchodce Hanzlíka , který utekl z pečováku a všichni mu věří, že vyšetřuje. Závěrečný díl se povedl a v některých momentech měl až thillerové grády. Škoda, že po vylezení Faberové z bunkru i jemu trochu došla šťáva, ale asi byl nejlepší. Obsadit Krobota na vyšetřovatele   mi původně přišlo jako hodně zvláštní nápad.  On si ho ale celkem  upravil k obrazu svému. Pro mě byl určitě jednou z hlavních devíz seriálu a významný  důvod, proč na to koukat. Se sexy Šoposkou navíc tvoří  zajímavou  nesourodou dvojku, která by se mohla dobře doplňovat. Také se mi líbil ten unikátní nápad vyšetřování odložených případů z minulosti a důraz na sychravou pochmurnou atmosféru. To všechno je určitě plus. Bohužel  to mohlo být lépe využité a zpracované a seriál nevyužil svůj potenciál.  Až na úvodní znělku, která je obdařená úplně zbytečně debilním textem, se mi líbila ale třeba ještě i doplňující pošmurná  hudba Michala Pavlíčka.  Takže nějakou malou atmosféru to přeci jen mělo, oceňuji i snahy o humor a celkový pokus o  ,,tak trochu jinou kriminálku.´´.  Z letošní bídné nabídky televizních podzimovek mě Oktopus zaujal nejvíce. Je ale navzdory hlavnímu nápadu a obsazení  docela konvenční a nemusel být.  A vy budete dělat co? Věnovat se koníčkům. 

Jakpak se asi žilo emigrantům z Československa po vytoužené cestě za hranice? Nad tímto tématem jsem se nějak nikdy pořádně nezamýšlel nejen já, ale ani domácí film. Přitom je zajímavé a tento snímek točeny přímo českým emigrantem se o něj pokouší. Filmařské zpracování je bohužel docela amatérské , ale možná bych i souhlasil s názory, že se to  sem hodí. Asi film nemá šanci nalákat  tolik diváků, ne vždy se mi to dobře sledovalo, ale zase to dává možná ještě větší pocit  lehké autentičnosti a právě zkušenosti.  Zajímavá je závěrečná epizodka s návštěvou přátel z Československa, kteří obdivuji obchod s oblečením. Na (opravdu) jedno zhlédnutí pro zajímavost dobrá rarita,  viděna ve velmi  souvislosti s dnešním výročím 17.listopadu díky Virtuálnímu retru kina Willyho Kufalta.

A můj  nejočekávanější  český film letošního podzimu (a možná celého roku vůbec) je konečně tady! Od režiséra Tomáše Pavlíčka se mi líbila už Chata na prodej, na kterou možná film Přišla v noci nepřímo odkazuje opětovným obsazením Judit Bardos a Jana Strejcovského do rolích partnerů. Přesně takový typ filmu mám rád. Komorní podání, jeden dům, ALE skvělý příběh a herci. Moc se mi zprvu nelíbil tedy snad jen ten otevřený konec. Ten  ale taky možná má něco do sebe v určité záhadnosti, jak to vůbec celé dopadlo..  Musím vzít v potaz názory některých recenzí, že od zvratu s postavou Kocoura se to odkloní trochu jinam. Ale přetažené za vlasy to už je od začátku. A  i když se postavy v závěru teprve možná nechovají úplné realisticky, alespoň tam bylo zajímavě vidět, jak najednou ambiciozní partnerské dvojici najednou v rizikové sitaci  postačila ke spokojenosti obyčejná chata v přírodě.  Jinak mi to přišlo mi to především jako povedená absurdní černá komedie, u které jsem se docela nasmál. Horror z pohledu současného vnímání bych v tom snad ani nehledal. Představa podobné situace ale horrorová je a film určitě psycho a znepokojivý je, možná i beznadějný. Taky je ale vtipný..  Asi nejen mně doposud naprosto neznamá brněnská divadelní herečka Simona Peková (kterou jsem nechal pozdravovat od znamého v kině, ale na jídlo bych k ni asi po filmu nešel.:D) exceluje. A to ve ve všech polohách, které ve filmu předvadí (zdaleka to není jenom ta démonická, ale dokáže být i pěkně žoviální a bohémská.) Rád bych ale zdůraznil, že dvojice třicátníků za ni nějak nezaostává. Hlavně (mě opět neznámý)  Jiří Rendl mě dost bavil svou otráveností a sarkasmem. Celkově fakt super svěží záván, u kterého si rád nechám slabší pětihvězdu, Bylo to dneska v kině perfektní.

Děkuji za návštěvu Willyho světa. Doufám, že jste se skvěle bavili. No, není zač, s tím bavením už to je horší.:D Viděno na doporučení.:D A pozitiva? Odteď si budu  dávat větší majzla, pokud někde nepůjde platit kartou a protože mám docela rád oslavy, tak se mi při závěrečné bitce líbily ty poletující barevné stuhy .:D A celkově to ve Willyho Kouzelném světě nevypadá špatně, bohužel to nebyl můj šálek kávy. Zpočátku se sice film nebere v podstatě vůbec vážně a pasáže typu detailní záběr, jak si Cage nalepuje náplast na tvář nebo Cagovo neustále pití jakéhosi energitáku, po kterém si pokaždé oddechne, byly docela zábavné. Některé první likvidace oživlých robotů (třeba pomocí štětky od záchodu) mě taky ještě celkem pobavily. Cage má jinak sice ještě skoro celou dobu zábavné modré triko a permanentně nasazený cool asertivní výraz, ale celou dobu mě to jeho strnulé bezeslovné herectví bavit nedokázalo a na hlavní komediální roli mi přišlo pořád docela slabé. Když se ke Cagovi přidala parta teenagerů, která byla postupně v děsivém prostoru zábavného parku při různých nahánečkách zavražděna, už se mi to fakt zdálo moc jako klišé film se stereotypní sérií vyvraždováček..  A když se začala vysvětlovat historie parku a přidaly se pojmy jako ,,satanistický sebevražedný rituál´´ nebo ,,smlouva s ďáblem´´, už jsem fakt musel trochu obračet oči v sloup a bylo mi u filmu trochu trapně. Navíc mi  přišlo , že v těchto chvílich film najednou i ztrací svůj nadhled a začíná se brát vážně. Dokonce ani ta dvojice policistů tolik humoru nepřinesla. Ale maximálně nadsazené, nesmyslné a béčkově to je i tak dost, není čeho se bát. Já osobně se ale bojím, že si pro mě kvůli tomu hodnocení Willy v noci příjde. Já si to ale odpracuju. Třeba se naučím do příštího Halloweenu (vím, že byl už včera) dlabat dýně.  Možná to bude užitečnější než sledování Willyho kouzelného světa. Ale radši zapomeňte, že jsem oboje napsal. Přeci jen další Halloween se blíží a Willy možná s ním... Je ale pravda, že na něco takového se nedívám každý den.::D To ty dýně. P.S Jak se dá k něčemu takovému napsat tak dlouhý komentář? Přijdu si fikanější než Nicolas.  A to mám dneska jeden z mála dnů, kdy jsem nikoho neumlátil koštětem. PP.S Je mi jasné, že o filmu jsem vám i tak řekl naprosté nic. Možná proto, že o přenosu energie nemám žádné ponětí,

Kontrovérzní historie okolo bratří Mašinů, kteří byli komunistickým režimem zaškatulkovány za sprosté vrahy, nepatří ke kapitolám, které bych zatím ještě někdy stihl probrat v dějepisu (:D). Takže vlastně cením podobnou rekonstrukci udalostí, která může být určitě pro mladou generaci přínosem a potěšit i fandy historických filmů. Nejen Vilhemová, ale ani pánové Hess ani Nedbal mě nějak extra neberou (moc hezouni pro mé frustrované já.:D). Ale je docela sranda, jak vážně vypadají jako bráchové a předvedli vcelku důstojné výkony v rolích, které se s nim odteď ještě chvilku potáhnou (takže teď už si u Nedbala nevybavím hlavně jenom Vánoční příběh a Krakonoše z konce minulého roku.:D). Řemeslná stránka je zdařilá a při přestřelkách, nahánečkách a honičkách bezvadně duněl zvuk po celém kině. Za emoce mě tady vzaly ale hlavně  třeba scény s hraním na piana nebo výslechy rodiny. Celkově rodinná linka tady pro mě měla největší potenciál. Vše okolo samotných bratrů na mě možná  naopak působilo trochu odtažitě a nepíšu to úplně rád. Notabene, když je ten jejich příběh plný štěstí tak vděčný. I tak si myslím, že oskarové ambice zůstanou nenaplněny. Stejně jako mé ambice nad čtvrtou hvězdu. Je to v pořádku udělané, ale asi mi tam něco chybělo a nedokážu přesně říct, co.  Ale možná změním názor, až někdy uvidím podruhé.

Tady se našlo jenom pár dílů, u kterých bych se bavil méně. Jinak jsem v Royovi, Mossovi a Jen (a dobře i v Denholm a později Douglasovi) našel spolehlivý recept, jak se od srdce zasmát.:D Je to geniální. Je zde spousta úžasného humoru a skvělé komediální výkony herců, na kterých seriál dost stojí  (v českém dabingu to bohužel ztrací kouzlo, originálním emocím a angličtině se tady nic nevyrovná). Charaktery postav jsou řádně ujeté  a zápletky dostatečně absurdní. Ale nechybí ani odlehčené příběhy  ze života, ve kterých se dokáže najít snad každý mimoň a nemusí být nutně Geek.:D Škoda, že nevzniklo více dílů, ale zase je dobře, že kvalita neupadla.  Nejvíce jsem se zasmál u dílu s Gay muzikálem, kde Roy předváděl invalidu (Sraz spolupracovníků.:D), nejradši budu vzpomínat na epizodu Večeře a nejoblíbenější scéna je asi focení kalendáře.:D

O půlhvězdičky slabší než třetí a druhá řada, ale jinak se určitě nekoná žádný  velký sešup. Co vyzdvihnout tentokrát? Je toho zase tolik...  Mossovy hrátky s hlasem v roli Průvodce Dračího doupětě v prvním díle, ve druhém díle zase opět Moss  coby elitní člen  exkluzivního klubu Osm plus, kde ho lidé vnímají určitým způsobem (:D).  Dále třeba Roy když chce třeba právě ve dvojce arogantnímu parchantovi z vejšky neúspěšně dokázat, že není myč  oken, jeho obžalovací řeč ve třetím díle...Dále je úchvatná rekonstrukce požáru v Aqua Parku, nápad zatáhnout práci, Jen jako překladatelka, tlačení mobilu z automatu (u toho jsem se fakt tlemil jak blázen....:D) a tak dále. Nejvíce se mi  tentokrát líbil prostředek série. U  třetího, čtvrtého a pátého dílu jsem se bavil úžasně. Jen zamrzí, že celý seriál nedostal nějaký větší konec a nenatočilo se více dílů. Ale zase je dobře, že stihl skončit na takové úrovni.

Myslís si, že se s tvým otcem máme radí?-Alespoň trochu ano - Jistěže ne. Dneska v noci se měnil čas, byla docela brzy tma a melancholická  viktoriánská Anglie 19.století v chladných modrých barvách s upjatými postavami mi na začátku k dnešnímu podvečeru docela seděla. Také se mi líbily některé sarkastické hlášky (viz.začátek komentáře). Když jsme se ocitli v Záhrobí, přišlo mi chvíli najednou až moc barevné a rozjuchané. Ale nakonec jsem si zvykl, i v Záhrobí se mi začalo líbit a nakonec se i já cítím Burtonovou Mrtvou nevěstou okouzlen. Všechno moc hezký, ale teď jedno osobnější okénko, za které se předem omlouvám: Napadlo mě, že se to celé mohlo vydat směrem, že Viktorova nástavající z reálného světa bude omezená fúrie a mrtvá nevěsta zase nějaká emo přechytrálá zombie (tak by to zcela jistě dopadlo dnes), která působí strašně husté (Zdravíme,Wednesday), ačkoli je sympatická asi jako Václav Klaus při poslechu cizího projevu....Konec osobního frustračního okénka: Ale ne, tohle vážně celé zůstala taková hezká pohádka, která mě  na posledních deset minut navíc překvapila hned dvěma zvraty a naprosto se vyhla klišé a konci, který jsem od toho už na začátku čekal.  Tento animák s krásným příběhem nevyniká jenom humorem,  ale   má možná více citu než lecjaká hraná produkce  a může si směle říkat o vysoké hodnocení. Okouzlující. Bez problémů zařaditelné ke skvělým filmům ze začátku století.

Sledovat v dnešní době skoro tříhodinový snímek o tom, že je kouření škodlivé, by se možná mohlo zdát skoro směšné. Notabene pro mě, když já bych si zapálil maximálně krásné slaďoučké Vapio, jehož vdechování je přece naprosto přirozené a nemůže mi tudíž vůbec uškodit. Až do předtitulkového dodatku jsem navíc ani netušil, že jde o film podle skutečných událostí a machroval jsem, že jsem přesvědčený, že jde o fikci.  Insider: Muž, který věděl příliš mnoho je ale výborně profesionálně dynamický natočený s hereckými výkony v hlavních rolích na stejně velké úrovní. Napínavé mi přišlo už vyměňování faxů na začátku filmu. Během celé doby se stihne rozehrávat dobrá propletená jízda, která stihne pobrat mnoho témat a motivu, nejen praktiky velké tabákové společnosti. Důležitý je zde především klasický prvek boje za pravdu ať už ze strany vědce nebo investigativního novináře, kterému jde o odvysílaní pravých informací v plném rozsahu, čemuž je zabráněno kvůli strachu ze žaloby.  Také je řešena ale i   komplikovanější stránka reportážní  práce, pokud donutí nepohodlného člověka promluvit, porušit domluvené zasády a úvest ho tak do nebezpečí, čimž on zase může ohrozit svou rodinu.   Rovněž se mi líbil vedlejší motiv filmu o starnoucím odcházejícím novináři v podání Christophera Plummera, který se nejdříve postaví za zkrácení natočené reportáže, ale nakonec si uvědomí, že historie si bude pamatovat především poslední skutek...A do toho je to celé dost napínavé. Dohromady  pestrý  příběh, který mě bavil a je zdařilé zpracovaný.  Skvělý je taky český dabing Jiřího Pragera, který dokáže nadabovat zřejmě ledasco a zaslouženě si tady za Al Pacina odnesl Cenu Františka Filipovského. Viděno v televizi, díky ČT 2 za tip.:D On sedí a mluví, porušuje zasraně své prohlášení o mlčenlivosti. Je jediný klíčový svědek procesu, který se tyká veřejného zdraví. Má, co říct. Stojí to za odvysílání? Ano. A odvysíláme to? Samozřejmě, že ne. Proč? Protože nemluví pravdu? Ne, protože mluví pravdu. 

Nechcete angrešt? Ješte jeden by tady měl zbejt  Kouzelná povídka Nové vlny o výletu mladého muže a jeho slečny  na venkov za přítelem, který odhání slepice z garáže. Je to krásně všední a má to přesně ten humor Nové vlny. Užíval jsem si šedesátkovou autentickou atmosférou a skvělé dialogy a dobře jsem se bavil (mám asi zkrátka poetiku těchto filmů rád). Sekvence z hostiny po funusu s tancujícím ochmelkou držícím panáky by možná působila dokumentárně i dnes.  Možná bych se hned pod vlivem filmu na podobnou hostinu nejradši vydal a jako výhlašený hipster bych i klidně nesl tvárnice. Líbilo se mi i třeba vytrubování slovních spojení, průvod babiček s vidlema, jak koukají na krásnou Věru Křesádlovou nebo pamatné přehazování stehýnek, u kterého jsem si taky hodně zasmál.:o Jen jsem si občas vzpomněl,  že vlastně pak budu psát koment, a co to všechno má asi jako  představovat, Bambas?  Zprvu to může vypadat na střet městského a vesnického světa, ale návštěvníci se na venkově začnou orientovat docela rychle. Možná mi to přišlo ve výsledku ze všeho nejvíce taková ironická oslava  banálních věcí a obyčejného chlapského přátelství, které překonavá chladnější citové vztahy se ženami (když Petrova slečna ukazuje Petrovi nadšeně kočku, napomene ji a omluva ji, že je ještě mladá...tak si slečna si ve výsledku lépe pokecá s vesnickým bláznem, který Věru Křesadlovou osloví Věro.) Taky mi to příjde jako by Ivan Passer prostě jen chytl kameru a točil život...je to takové milé, poetické, bezstarostné. Radost na to koukat. Neobyčejně obyčejný zážitek.  Ale hlavně to pro mě byla velmi zábavná hříčka se skvělými trapno absurdními momenty jako když stará maminka, předváděla jak cvičívala (:D). Ale nejlepší je závěrečné statické čekaní, až naleze vaječňák do pusy....Dokonalý statický obraz. To jsou neděle! Na otázku jestli mám dát čtyři nebo pět si odpovídám: A dyť to máš jedno. Je pravda, že ten noční kamarádský rozhovor mi možná přišel trochu zdlouhavý. A dyť to máš jedno.