Plivu na tvůj hrob

Amatérsky, veľmi naturalistický a drsný film o brutálnom znásilnení a následnej krvavej pomste zaň. Žiadna hudba, žiadna charakterizácia postáv, žiadne zábrany v zobrazovaní násilia. Veľká sexuálna otvorenosť. A tiež absolútne nulová atmosféra alebo poetika, príšerné dialógy a jedny z najhorších hereckých výkonov, aké som kedy videl. Ohodnotiť to z filmárskeho hľadiska, "odpad" by bol príliš chválitebný. Ohodnotiť to však z hľadiska, čo to so mnou spravilo, dávam jednu hviezdičku. Film, ktorý si musíte pustiť sami, iba v spoločnosti vlastnej intimity a televíznej obrazovky. Len vtedy dáte voľný priechod svojmu voyeurizmu, hlboko ukrytej prirodzenej krutosti a túžby po násilí, podvedome si ospravedlňujúcej slovíčkom spravodlivosť. (25.08.2002)

Je to brutálne, extrémne drsné a divácky nepríjemné, ale. Ale je to neskutočne plytké, rozvláčne a niekoho to môže poriadne nudiť. Poloamatérske, formálne minimalistické a v skutočnosti by filmu vôbec neuškodilo, keby bol o takých 20 minút, možno aj polhodinu kratší. Našťastie to trochu zachraňuje výdatná porcia násilia a sexi Camille Keaton. (29.11.2013)

Kultovní samoúčelná násilnost. Mladá newyorčanka odjede relaxovat na venkov a doufá, že tam své spisovatelské ambice konečně promění v nějaký ten povedený románek. Stačí ale napsat pouhých pár řádek, než jí banda místních nevychovanců pořádně protáhne dírku. Svoje 'total submission' ale nedotáhnou až do pro ně zdárného konce (pošlou ji dorazit mentála s nožem) a zbytečně snad dodávat, že se jim to hezky pěkně vymstí./ Až na pár totálních nelogičností a ne úplně uspokojující finální dvě vraždy je 'Day of the Woman' povedená, zábavná podívaná. Například v kolika filmech se vám hlavní hrdinka svlíkne už po pěti minutách? .... Takže z čeho dost možná měla být působivá, šokující záležitost, vznikla spíš na dnešní poměry taková nenáročná oddychovka - ale po všech potřebných stránkách kvalitní! (screeny) (04.01.2009)

Asi jsem vyléčená od vejletů k jezeru, jakmile se film odehrává u jezera, tak se tam vo sto šest šuká a vraždí. V Eden lake se teda jen tyranizovalo a vraždilo, ale v I spit on your grave holce z toho, že jí to během celý hodiny nikdo z Mechanickýho pomeranče zvlášť dobře neudělal, hrábne a tak se celej zbytek filmu houpe v síti a rozjímá o tom, jak si v samém závěru zajezdí na člunu kolem dvou chudáků, co neuměj plavat... To bylo děsivé i na mě! Nudně děsivé! Ahoj strýčku nudo, nice to see you... XD (13.11.2011)

Z genderového hlediska se jedná o naprosto geniální a revoluční dílo. Zatímco v "Posledním domu nalevo" (1972) zneuctěnou dívku mstili na popud otce její rodiče a v "Thriller - drsný film" (1974) hrdinka zanevřela na svou ženskost, aby se stala vraždícím strojem, zde sledujeme přerod dámičky z New Yorku píšící ženské romány v ženu, která dojde pomsty skrze vědomé uchopení genderu. V sledu sugestivních sekvencí znásilnění se žena stává ryzím objektem (muži ji přenášejí z místa na místo jako věc), ale v nadcházejících sekvencích pomsty je to naopak ona, kdo je aktivní a muži ztrácejí svou dominanci. Cesta k pomstě vede přes podmanění mužů "ženskými zbraněmi", které fungují díky mužským slabostem - od chtíče a orgasmu po po iluzi dominance. Amatérská forma film dotváří k jeho dokonalosti, neboť podvracením norem klasického hladkého stylu neumožňuje empatii a imerzi, ale naopak upřednostňuje myšlenkovou rovinu díla - jednotlivé sekvence i záběry jsou pojaté jako znaky obsahující určitý význam a ne jako části dramatu (což je důvod proč se obávat hollywoodsky vyleštěného remaku, který evidentně sází na hladký styl a povrchní znechucení). - více v recenzi pro A2 (15.10.2010)