Baron Prášil

Neuvěřitelný gejzír obrazové fantazie a jedinečných výtvarných nápadů ve spojení se špičkovým hereckým obsazením v čele s Milošem Kopeckým coby baronem Prášilem. Výborný scénář, kamera, střih, jednoduše z mého pohledu ten snímek nemá ani po desítkách let viditelnou vadu. Pocta starému panu Meliesovi. Celkový dojem: 90 %. (13.06.2006)

Neskutečně nádherná cesta do fantazie a říše snů. Tenhle film jsem v dětství miloval a milovat navždy budu. Karel Zeman stvořil geniální dílo, které ve světě nemá obdobu. Nemalou měrou mu k tomu přispěl jak jinak než geniální hudební doprovod pana hudebního skladatele největšího - Zdeňka Lišky, který opět i mimo klasickou hudbu film doplnil různými zvuky, ruchy, třesky, no prostě opět úžasná práce. A Miloš Kopecký v roli Barona Prášila nemá konkurenci, stejně tak i nádherná mlaďoučká Jana Brejchová v roli dívky Bianky. Ale i ostatní herci do filmu zapadají naprosto skvěle. Překrásná, nadpozemská, excelentní podívaná. (09.02.2013)

Výtvarně hodně na výši, vlastně díky tomu tomu dávám ty 4*, byť jsou slabší. Co mi však vadí je to, že celá ta část, co se odehrává na Zemi (a to je vlastně celý film) je utahaná. Sice je zajímavá a plná dobře udělaných triků, ale celé to působí utahaně, taky kvůli slabému příběhu (nebo snad kvůli slabým příběhům?). Ty 4* jsou opravdu jen tak tak, Zeman už má rozhodně lepší filmy. EDIT: Nakonec dám jenom tři. Nedokázal jsem tomu přijít na chuť, spíš mě to hlavně nudilo, vlastně ani moc nedalo a takovým filmům už dávno čtyři hvězdičky nedávám. Kdoví, třeba to docením někdy časem, teď ale můžu říct jen to, že to asi není film pro mě. 3* (03.07.2019)

Teprve "Dobrodružství Barona Prášila" (1988) v režii Terryho Gilliama mě přiměla k tomu, abych oprášila dávné vzpomínky a po letech se znovu podívala na snímek mága české animace Karla Zemana. Jeho Baron Prášil sice není dokonalý, ale nezapře svého duchovního otce a nejen průkopnickou animací, ale především lehkým vtipem, poetickou hravostí a noblesně servírovanou satirou vítězí na celé čáře. (08.01.2013)

Neskutečný výron fantazie, fantasknosti, fantasmagorie, fantastičnosti a dalších těch slov začínajících na f. Zejména jsem obdivovala, jak moc malebně a melancholicky může působit vpodstatě dosti agresivní obraz. O jiné barvy než černou, žlutou, rudou (a modrou, to je pravda, ale i tak působí tak jinak než normální modrá) tady zakopnete jen výjimečně, to vše doplněno zběsilým střihem a bizardními nápady. V tomhle ohledu se mi obzvlášť líbila tanečnice tančící podle hroznu hroznů. No a opravdický kouř v kombinaci s animovanými kulisami je něco vskutku nadpozemského až měsíčňanského. Dokonce jsem si říkala, že Aronofsky a jeho chemické reakce na pozadí Fontány je jen ubohý plagiátor, tolik mě to rozvášnilo. A stejně nedám plné hodnocení, protože se mě to nedotklo nějak vnitřně, na srdci. Jsem to ale divná. (03.09.2010)