Candy Land

Truck stop sex workers a jejich kunčafti vs. evangelická dívka, co je nástrojem patřícím do giallo odesílá směr Království nebeské. Autorská inspirace v Bavovi a realismu Bully od Larryho Clarka, povedený casting od young Lindy Hamilton v hlavní roli až po posledního nemytého kamioňáka, který dá 40 babek navíc, když to bude bez pláštěnky, absence snahy o nějaký sociální komentář a nepředpokládaný přeživší celé té nábožensky motivované zabijačky. Že některá mrtvá těla na koberci zjevně dýchají a že odpočívadlo v Montaně má bez nějakého výraznějšího zájmu policie 2,5 mrtvoly na metr čtvereční, taktně přejdu. Apropo, je fascinující, jak kvarteto Baldwinů s nástupem důchodového věku splývá do jedné podoby.. (14.02.2023)

...V Candy Landu mají ženy co maj nohy roztažený, kunčofti tam přijíždějí a pěkně je vojíždějí. V tom se ale zjeví Remy nožky má též roztažený, kněze frndou přidusí jak chutná krev okusí... A to je jenom začátek její cesty za spasením nejen hříšníků ale i sebe sama. Nakonec z toho vylezl podprůměrnej sektařskej slasher. Nějaké krve se tu divák sice dočká ale na gore může zapomenout. Logiku za tímhle kouskem lze hledat taky jen stěží. Problém jsem měl i s vytořením byť sebemenších sympatií k jakékoliv z postav. Ono je to těžký když máte na výběr mezi šlápotama a poťapanou křesťankou. A tak si říkám, že to v tomhle směru dopadlo nejlíp jak mohlo. Celkově ale nejde o nic co by mi delší dobu utkvělo v paměti. (06.02.2023)

„Řidiče od chtíče, sektářka očistí, kousne si sendviče... Candy Land znejistí.“ Nikdo ovšem netuší, že zakřiknutá slušňačka Remy má poslání a tak to tam vyvraždí do posledního kamioňáckého kreténa a do poslední nakažené šlapky. Zvláštní film. Poetický i nechutný, odporný, hrubý a bezútěšný jako placený sex v zasmrděných kabinách tiráků. Občas i humorně slizký, viz vyndaná zubní protéza faráře: „Lehni si, mé dítě, mé bežžubé dášně, vylížou tě krášně.“ OKÉNKO STRÁŽNÍ VĚŽE: [][] Nedávno jsem v Plzni i já potkal dvojici s rozzářenýma očima: „Máme pro vás dobrou zprávu!“ Potěšilo mě to. Dívku jsem objal a sáhnul jí na zadeček, mladíkovi vytrhl jehovistickou brožurku z ruky a omlátil mu ji o hlavu. Ovšem zastoupit mi cestu Olivia Lucardi, s krabičkou prezervativů a dřevěným křížem à la Mackie Messer, jen vyhrknu „Pochválen buď John Swab,“ a prchám. Doma bych se pak kál a do krve bičoval devítiocasou kočkou. [][] Nejšílenější scéna? Remy se něžně miluje s Levim a prožívá hned tři (!) druhy orgasmu naráz. Vyvrcholení při souloži, náboženské vytržení z „očišťování“ hříšníka a vražednou rozkoš ze stříkání krve při podříznutí krku. Hodně zvrácené. (12.01.2024)

-To je určitě první pička, co jsi viděl, viď?- Psychopatická pánbíčkářská čubka se rozhodne očistit svět od hříšníků, respektive očistit ty chudáky, aby mohli vstoupit do Království nebeského. K tomu jí pomáhá dýka ukrytá v kříži. Jako doupě hříchu, které je nutno vyčistit, si vybere hambinec na odpočivadle pro kamiony. Mrtvol je požehnaně a poslední čtvrtině nelze upřít emocionální napětí. Určitým problémem je, že zde nenajdeme žádnou vyloženě kladnou postavu, s níž by se člověk mohl ztotožnit. A když vidíte, jak nikdo nepojme ani kapku podezření, začíná vám být osud postav lhostejný. Především první polovina je až nezáživně civilní, alespoň samotný závěr tak nějak potěšil. (02.02.2023)

Po devadesáti minutách tohoto Hororu / Thrilleru je mou nejsilnější emocí těžké zklamání. Fakt jsem nečekal, že mě z celé záležitosti bude nakonec jakž takž bavit jen poměrně rozvleklý úvod, který mě seznámil se všemi hygienickými nedostatky odloučeného pracoviště v oblasti cestovního ruchu. Což o to, kdybych patřil mezi takzvané slabé povahy, už právě tento úvod by mě jistě převelice šokoval, jenže mě už dnes skutečně překvapí jen máloco. Musím ale přiznat, že přechod k odživotňování mě přece jen překvapil. Překvapil mě hlavně tím, jak jsem se u něj nudil. Tvůrci mi za celou dobu nenabídli žádný překvapivý zvrat, děj se pohyboval kupředu stejně jako lokálka po jednokolejce, jednotlivé inhumační scény postrádaly jakoukoliv invenci a já jsem si v duchu odškrtával ubývající postavy a fandil jsem kolozubé obludce, aby všechno dokončila co možná nejrychleji, abych už mohl jít od toho. / Poučení: Někdo se řídí pravidlem: "Nejdřiv se ptej, až pak střílej", někdo nedá dopustit na poučku: "Nejdřív střílej a až pak se ptej"; pokud mám co do činění s náboženskými fanatiky, jsem zastáncem postupu: "Nejdřív střílej a vůbec na nic se neptej". Vím, je to asi kapku militantní postoj, ale nemůžu si pomoct. (09.07.2023)