Tři mušketýři: Milady

První díl jsem na jaře v kině nestihl, ale nakonec se mi v době premiéry druhý části poštěstilo vidět oba díly naráz v rámci kino maratonu. A jsem spokojen. Předlohu jsem si kdysi zamiloval v rámci maturitní četby, ale jelikož od té doby už uplynulo více než 10 let, nepamatuju si jí do takových detailů jako dříve. Nechci tedy ani moc hodnotit, nakolik je to předloze věrné. Jde zcela evidentně o modernizovanou verzi, ale ne ve smyslu laciných přestřelek a přepálených CGI triků (aka film z roku 2011). Film je surový od podlahy, většina bojových scén je točena na co nejméně záběrů a tak i stylem veskrze Zimmerovská hudba se sem kupodivu hodí. Audiovizuálně jde opravdu o kvalitní práci, kterou se rozhodně vyplatí vidět v kině. Zakomponování "rovníkového gaskoňce" bylo komický, ale budiž, dá se nad tím přimhouřit oko. Jak je u mě již zvykem u Mušketýrů, první část se mi líbila víc než ta druhá. Způsob smrti Constance mi přišel stupidní skoro ve všech variacích a tato verze bohužel není výjimkou. Oceňuju ale, že zde alespoň D'Artagnan truchlí (na rozdíl od mé jinak nejoblíbenější Borderieho verze). Závěr s cliffhangerem jde už evidentně nad rámec předlohy, Bourboulon si jím zřejmě chtěl připravit půdu pro případný spin-off. Osobně bych od něj ocenil spíš Mušketýry po dvaceti letech v tomto duchu. Ale s Casselem a Evou Green v hlavních rolích chápu tu myšlenku vymáčknout z tohoto castu co nejvíc. D'Artagnan 85%, Milady 80%. (20.12.2023)

Bavilo ma to o trochu viac ako prvý diel. Stále je tam ale tá otrasná choreografia pri šermovačkách, ktorú síce roztrasená kamera a rýchle tempo zakryjú, no človek si to skrátka neužije tak, ako by chcel. Cením si ale, že sa tvorcovia rozhodli pristúpiť k tomuto legendárnemu príbehu novým, drsnejším spôsobom. Eva Green opäť skvelá. Trochu si v závere pripomenula rolu Artemisie z druhých "300". Žiaľ choreografia záverečného súboja v tomto filme už taká slávna nebola. Skôr naopak. (26.12.2023)

Zbrusu nové zpracování Tří mušketýrů jsem si dal jen proto, že se ke mně dostal první díl a že jsem (přiznávám) někde četl, jak ďábelsky svůdná tady Eva Green zase pro jednou je. Pravda, ona to má holt v sobě. Zbytek pokulhává. Příběhové linky tolik nevyniknou, tempo nestrhne. Postav s různými motivy je opět dost, přitom samotných mušketýrů si vlastně moc neužijeme. Na plátně se sice pořád něco děje, ale není to extra nápadité, zábavné nebo napínavé. Platí to, co minule, tedy že je to (po technické stránce) znovu výborně natočené a s velmi dobrou výpravou, znovu protkané dramatickými zápletkami a lidskými osudy, ale stejně jako napoprvé jsem se do toho neponořil tak, jak bych chtěl nebo jak by si tvůrci asi přáli. Prostě fajn historické dobrodružství, ovšem bez emocí, sympatií nebo vícero vyloženě zapamatovatelných momentů. (23.05.2024)

Po slibném prvním dílu přišlo zklamání: scénář zmatený, děj nezáživný, bojové scény nepřehledné. Příběh bohužel nechává diváka chladným, Milady je nymfomanka s vizáží laciné štětky, no a pomyslnou „netfixlovskou“ korunu všemu nasazuje černý Gaskoněc, odkudsi z rovníkové Afriky. Jediné, co zůstalo na stejném levelu, je velmi slušný vizuál, ovšem s jednou výhradou: ač jde o příběh ze slunné Francie, většina stopáže se odehrává ve tmě a obraz je celou dobu tak potemnělý, že jsem se musel ujistit, jestli mi po letech nezačíná odcházet plazma. Nezačíná. Divácká rada producentům: pokud chcete dávat věrohodné role afroevropským hercům, vykašlete se na francouzskou šlechtu a zkuste to třeba s příběhy doktora Emila Holuba. (12.05.2024)

Těšil jsem se moc a převládá velká spokojenost. Druhý díl Mušketýrů je stejně dobře natočený a zahraný jako ten první, přičemž mu podle očekávání kraluje Eva Green. Ať už svádí nebohého D'Artagnana nebo se ohání kordem, není pochyb o tom, že se pro roli Milady narodila. Režisér Martin Bourboulon přitom ždíme maximum nejen z ní, ale i z ostatních herců, z lokací a vůbec z celého konceptu, kdy šikovně kličkuje ve stopách Dumasova románu. Z mnoha situací tu vykřeše pořádné drama díky tomu, že si hraje s diváckým očekáváním, a velkou devizou je pochopitelně akce, která je stejně parádní jako minule. U mušketýří „Black Ops akce“ jsem si dokonce zavzpomínal na Skálu, o to víc proto zamrzí, že finální třetina kromě drcení emocí nenabídne i nějakou větší melu. Celé zakončení je vůbec největším problémem, protože... druhý díl trochu působí jako prostřední část trilogie, což jsem upřímně vůbec nečekal. Ačkoliv se skoro všechno uzavře, pár linek by ještě sneslo dovyprávění, a pokud zázračně nevznikne trojka, vlastně mě to bude mrzet. Klidně bych v tomhle pečlivě vybudovaném světě strávil daleko víc času. (11.12.2023)