Tři mušketýři: Milady

První díl mě bavil více bohužel. Je to moc hezky natočené ( Kamerové záběry berou dech), herci hrají perfektně, akce je méně, ale když na ní dojde je opět velmi fajn, jenže jelikož jsem si první díl už moc nepamatoval, tak jsem se hodně ztrácel v ději, přišlo mi to celé až moc komplikované a složité a kvůli tomu, jsem se nemohl do filmu naplno ponořit. Možná tomu dám druhou šanci, až to vyjde online, ale na 4 se zkrátka necítím, byť film splňuje parametry 4 hvězdičkové podívané. 6/10. (02.01.2024)

Variace na oblíbené mušketýry pokračuje v obdobném provedení jako předchozí film, dlouhé souboje bez střihu, ušmudlaná výprava, žádná falešná romantika... Samozřejmě až na tvrdohlavého Gaskoňce, s kterým nehne ani řádně nabušený dekolt Milady Evy Greenové. Možná kdyby povolil ten proklatý živůtek (a že to musel mít těžké, zůstat intaktní, není pochyb), nicméně nestalo se... A stalo nebo nestalo se víc věcí, chvílemi už mi to přišlo i zbytečně překombinované nebo kostrbatě vystavěné a na závěr ještě k tomu otevřený konec? No, nevím... 65% (02.02.2024)

Zbrusu nové zpracování Tří mušketýrů jsem si dal jen proto, že se ke mně dostal první díl a že jsem (přiznávám) někde četl, jak ďábelsky svůdná tady Eva Green zase pro jednou je. Pravda, ona to má holt v sobě. Zbytek pokulhává. Příběhové linky tolik nevyniknou, tempo nestrhne. Postav s různými motivy je opět dost, přitom samotných mušketýrů si vlastně moc neužijeme. Na plátně se sice pořád něco děje, ale není to extra nápadité, zábavné nebo napínavé. Platí to, co minule, tedy že je to (po technické stránce) znovu výborně natočené a s velmi dobrou výpravou, znovu protkané dramatickými zápletkami a lidskými osudy, ale stejně jako napoprvé jsem se do toho neponořil tak, jak bych chtěl nebo jak by si tvůrci asi přáli. Prostě fajn historické dobrodružství, ovšem bez emocí, sympatií nebo vícero vyloženě zapamatovatelných momentů. (23.05.2024)

V první díle voda, teď oheň. Milady on fire, doslova a do písmene. Eva Green téhle postavě vdechla ještě víc tragiky a osvobodila jí ještě víc z korzetu "villain" schématu, který známe z klasických mušketýrů. Díky tomu jsou kanonické momenty příběhu v závěru skutečně silné a Milady dává novou energii zdánlivě neproblematické postavě D'Artagnana (o Athosovi samozřejmě nemluvě). Bourboulon opakuje devizy jedničky, má to silný rozjezd, výbornou akci i temnou naléhavost, kterou chytře narušuje Portos s Aramisem a jejich frontový wedding special. Tentokrát navíc funguje i lépe vystavěné finále. Jisté rozpaky (opět) z některých jankovitých oslích můstků a nadále poněkud enigmatickým motivacím vybraných dějových zvratů politické linie. Sympatické je, že podobně jako Milady i Richelieu získává v téhle verzi nové vrstvy nad své padoušství. Na okraj, jsem ten poslední, kdo by zrovna v adaptaci díla kreolského autora kritizoval figury jiné barvy pleti, ale "černý princ" působí zatím trochu jako pověstný simpsonovský pes Poochie. Ve třetím díle čekám nápravu! Krucinál, já čekám hlavně ten třetí díl téhle nejlepší dumasovské adaptace! (21.12.2023)

Les Trois Mousquetaires: Manipulady. Sladkobolnými řečičkami a až po okraj naplněným korzetem se hýbe dějinami Francie, ale já se někde od poloviny přistihl, že mě víc zajímají Bolducovy přelety a um dostat diváka do centra akce s minimem střihů. A možná ještě Casselův bouquet, či chcete-li charisma-charakteristické aroma, které překrývá pachuť z ukňouraného Civilova dʼArtagnana.. (21.05.2024)