Duna: Část druhá

Velkolepé pokračování, jak jinak. A nemá cenu posuzovat, která část je lepší, poněvadž tvoří celek a k němu se ne brzy připojí další část. Oproti předchozí se však tenhle film výrazněji posunul do military SF, což nemusí sednout každému. Vizuál není jen líbivý, ale opět precizně vypilovaný, a tak v protikladu k poušti, co je neuvěřitelně fotogenická, převládají často geometrické obrazce či jejich části, kdy příkladem je třeba záběr na postavy zabírané skrze trojúhelníkový průzor. Důležitá je opět hra světel a stínů včetně siluet. Postavy vstupují do konfliktů a tam, kde bylo srdce, začíná převládat rozum, páč vůdci řídící se srdcem jsou slaboši. A divákovi, co nezná knižní pokračování, Paul prozradí, jak to s jeho budoucností bude. Zimmerova epická hudba je opět skvostná. Snad možná jen imperátor vypadal až příliš unavený a srozuměný s osudem, i když na druhou stranu nést na bedrech tíhu celé říše asi jednoho vyčerpá. Těšení na červy se vyplatilo...tož nyní už jen vyčkat na třetí část. (30.06.2024)

(Podle mě) horší část knížky vede k ještě horšímu zážitku než prve. Filmu vévodí dvě zásadní snahy, jednak aktualizovat příběh pro moderní publikum, druhak pozměnit věci pro změnu samotnou aneb aby se to nějak lišilo a adaptéři vypadali, že odvedli nějakou práci... A výsledek je pro mě nesnesitelný a nesouvislý. Paulův vývoj není vůbec plynulý ani srozumitelný. Místo proměny z chlapce v muže dostaneme jenom několik dlouhých a stejných záběrů na to, jak jeho silueta chodí ve vlajícím plášti. Jessica se chvíli tváří jako jedna z ústředních postav a potom zase zmizí, a když už je na scéně, tak říká pořád dokola ty stejné věci, které jsme navíc předtím už věděli. Alia totálně nepotřebná/zbytečná, to ji měli rovnou vynechat. Zendaya je taky nekonzistentní, jak oproti předchozímu dílu, tak mezi jednotlivými scénami, romance neuvěřitelná až zbytečná, opět měli to zamilování raději vynechat a soustředit se teda na to, že je v opozici. Protivníci jsou úplně bezzubí (hehe) a neškodní a odpadnou bez kontaktu s hrdiny a takřka bez odporu, jednu scénu střílení na sietch nepočítám. Co má například znamenat baronova poznámka, jak skvělý nápad bylo použít staromódní artilerii, když vztahy mezi zbraněmi a štíty a obecně technologií nebyly nikde ve filmu vysvětleny. Ale asi rovnou řeknu, že i kdybych tam neviděla tolik adaptačních, strukturálních a dějových chyb, tak bych stejně nedokázala být objektivní, protože i v knížce mi ta "fremenská" část pila krev a musela jsem se vyloženě nutit, abych to vůbec dočetla. Ale obecně zkrátka nechápu (jak tady, tak v první části), podle jakého klíče byly voleny scény, které se převedou a které se vynechají. Protože mi přijde, že právě tak (a chybně) se rozhodovali. Jako by jeli scénu po scéně a u každé se rozmýšleli, jestli se jim líbí, místo aby si napsali osnovu příběhu se všemi motivy, kterým se chtějí věnovat, a potom vybrali jenom scény, které slouží jejich záměru. Ve filmu (filmech) zůstala spousta fragmentů , které mají původ v knize, ale v upravené filmové podobě jsou něco jako slepé střevo, protože témata, o něž v nich jde, se do filmu nedostala. Už jsem něco z toho zmínila, ale bylo toho tam mnohem víc. Kdyby se například zkrátil ten nepochopitelně dlouhý útěk matky se synem v druhé půlce prvního filmu (a třeba vynechala Dr. Kynes, protože ta postava byla stejně tak osekaná, že tam k ničemu nebyla), tak by byl čas věnovat se postavám a motivům, které potom budou důležité a vedou k rozuzlení... A nebo to teda mělo být totálně nelineární a snové bez snahy vysvětlovat a normalizovat. Jako jednu z povedenějších sekvencí v tomto filmu bych označila testování Feyda-Rauthy lady Fenringovou ("Are you trying to seydoux me?"), protože dává ochutnat, jak slastné by všechno to politikaření mohlo být, kdyby to natočil režisér, pro kterého by prioritou byl scénář a nikoli storyboardy hromad písku a vlajících plášťů. Výsledek v této podobě je prostě zmetek, který žádná snaha o vizuální nádheru nemůže zastřít/zachránit. (26.06.2024)

Blockbuster, který letos asi žádný jiný nepřekoná. Obrovský zážitek. Dokonalý film? Asi ne, a rozumím některým výtkám. Na druhou stranu jsem se dokonale nechala unášet po celou dobu nádherným vizuálem a tou neuvěřitelnou epičností. Neměla jsem problém s pochopením postav a vlastně i ten konec na mě emocionálně dokázal zapůsobit, i když souhlasím, že po emocionální stránce film mohl ještě přidat. Villeneuve je pro mě pan režisér a už teď se těším, až si to zopakuji v kině znovu, přesně pro tento druh filmů kino existuje. Film, který ve mně zůstane ještě dlouho. (02.03.2024)

Tísnivá atmosféra, spletitý nekompromisní příběh a filmaři zase od divíků ("diváci, co se diví") očekávají, že půjdou oni naproti filmu a ne film naproti nim. Konečně jsem se aspoň částečně mohl s nějakou postavou víc sžít, což mi "Vol.1" nedopřálo, ale že bych s postavami dýchal, že by mi s nimi bylo pouštní horko, že bych na tváři cítil stejný ostrý písek hnaný vichrem, to prostě ne. Filmařina je to asi skvělá, ale co naplat, emocionálně je to opět (asi záměrně) plochý film. Na druhou stranu se naštěstí nekoná žádná soap opera a hlavní hrdina nemá problém vrazit kudlu do krku nemohoucího obyvatele vesmírných lázní. Válečné scény jsou perfektní a vizuální stránka nabízí orgie, barevně přesně tónované do celkového dekoru ponurosti a tíživosti. (02.03.2024)

Úžasně hypnotické a transcendentní grandiózní dílo epických rozměrů, které mě konečně uspokojilo vrchovatou měrou. Upřímně jsem byl hodně skeptický, protože první díl mi příliš nesednul, jednak byl na můj vkus extrémně pomalý, lehce nezáživný, chyběla tam nějaká zapamatovatelná wow scéna( tady jich je hned několik), kvůli které bych si chtěl někdy film pustit znova a hlavně akční scény byly neskutečný průser ( především kvůli těm štítům, které vypadaly jak lacinné CGi efekty od SyFy, což v kontrastu se světem, který vypadá výtvarně úchvatně vypadá fakt špatně). Naštěstí ( díky bohu!) si to uvědomil i sám Denis Villeneuve a štíty jsou tu jen minimálně, téměř vůbec. Druhý díl mě přikoval k sedačce hned od začátku, je zkrátka divácky vděčnější a rozebírají se tu zajímavější věci. Bavily mě všechny ty zvyky a tradice Fremenů ( je tu hodně cítit inspirace z arabského světa . názvy, kostýmy, náboženství), ale to se mi tady velmi zamlouvalo. Audiovizuálně je to bezchybné, spojení Fraser/Zimmer velmi funkční, všechny ty obrovské monumenty, stroje, červi až hypnoticky úchvatné a hudba nádherně trhá uši a vyvolává zimomriavky. Perfektní jsou také Harkonenni, ten jejich svět a tradice jsou sympaticky temné a zvrácené a nástup Austina Butlera je povedený ( ovšem objeví se až v půlce filmu a nedostal tolik prostoru), Chalametův přerod v leadra je uvěřitelný a (  každý proslov, kde zařve je super) funguje i chemie se Zendayou, kde především v závěru to na mne mělo i silné emoce a závěrečná epická bitva sice mohla být delší, ale byla satisfakční. ( se snad najal i nový choreograf, protože souboje jsou o poznání lepší- byť  za Erko bych se tu nezlobil). Jsem rád, že jsem nakonec Duně propadnul, sice až napodruhé, ale i to se počítá. Užíval jsem si každou minutu v kině a to bylo naposled u Poor Things, což je žánrově jinde. Na třetí díl, kde přibyde má oblíbenkyně Anya Taylor Joy se teda těším převelice. ( Cásting nejtalentovanějších mladých herců pohromadě!!). 10/10. (04.03.2024)