Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Hunger games mám rád a říkal sem si, že sledovat zrod hlavního padoucha by nemuselo být úplně špatné. Jenže člověk míní a tvůrci mění a tenhle prequel je jen krokem do prázdná, který nemá šanci obhájit přepálenou stopáž a navíc mi ve spoustě věcí nedával moc smysl. První zhruba hodinu sledujeme Snowa jakožto celkem sympaťáka, jehož motivací je zabezpečit babičku a sestru a následně i pomoci jako mentor svojí přidělené svěřenkyni během hladových her. Následuje půl hodinka nevýrazného kočkování v aréně, které samozřejmě Snow a jeho "parťačka" vyhrají a pak má ten film ještě hodinu. Zásadní hodinu, kdy by mělo dojít k přerodu Toma Blytha v Donalda Sutherlanda a i když se tady něco málo stane je to tak zkratkovité, že ani teď úplně nechápu proč se z relativně sympatické postavy stal ultrazm*d. Možná s tím knížka pracuje lépe, ale úplně nemám chuť se o tom přesvědčit a i přes opatrná očekávání je tohle bohužel zklamání proti kterému je i nepovedený závěr původní ságy zlatý...40% (03.02.2024)

Začátek až do konce Hladových her byl velmi působivý, správně temný a ukazoval nám Snowa v rovině toho, že nechce žádnou lovestory, jen pragmaticky vyhrát, aby dostal prachy na studium jeho vysněné univerzity. Po jeho umístění ve 12.kraji však dochází k překotnému a místy dost nepřehlednému vnitřnímu převratu Coriolanuse ve svini, se kterou si pak náležitě vyhrál démonický Sutherland. Bohužel jsem to Blythovi, ačkoliv se snažil, moc nevěřil. To uvěřitelněji se činila Rachel Zegler. Vizuálně velice atraktivní film, který se ale vypravěčsky v závěrečné čtvrtině moc nepovedl, alespoň tedy pro mě, jakožto jsem ho moc nepochopil. Za ty předchozí velmi povedené a temné tři čtvrtiny - 60 % (06.04.2024)

Nečekal jsem moc a v případě jedničky Garyho Rosse jsem dostal velmi sympatický a vizuálně syrový únik od reality. Pak přišel Francis Lawrence a k látce už nikoho nepustil. Přinesl dospělejší i cyničtější pokračování, i zbytečně na dva díly rozpárané finále. Neříkám, že je rutinér Ross výrazně lepší režisér než rutinér Lawrence, ale za mě šlo víceméně o umně natočenou nudu. No a teď je tu prequel k původním čtyřem filmům, ve kterém se setkáváme s mladým Snowem a odkrýváme jeho osud desítky let před Katniss a Peetou. Budoucí ultrazlý prezident patří mezi nejšikovnější studenty a dostává šanci/zkoušku stát se mentorem nejnovějších účastníků Hladových her, aby přežili a ideálně vyhráli. Jenže… zavedená značka nefunguje hlavně po stránce postav. Jsou nudné, vývoj či vztahy mezi nimi nefungují. To už jde za Lawrencem, stejně jako fakt, že pár dějových linií je nezajímavých či neukončených. A je jedno, zda zrovna odněkud vyskočí lehce otravná Viola Davis nebo uzpívaná (tudíž ještě otravnější) Rachel Zegler. Ani audiovizuálně to není žádná hitparáda (samotné hry divácky atraktivní nijak zvlášť nejsou). Přebývá dialogů, chybí emoce, monstrózní stopáž ani nekomentuju. Je možný, že jsem si i lehce zdřímnul... (02.02.2024)

Tých vsuviek ala "Spievankovo" síce zas tak veľa nie je, no odstupom času divákovi pomaly ale isto dôjde, že je tu niečo špatne. Toto mal byť snímok, plný atraktívnych nápadov v podobe súbojov o to, čo nás drží pri živote, no zišla z toho len 157 minútová, nudná nezábava, ktorá občas, ale ozaj len občas, preberie z polo spánku vďaka nejakému malému, dejovému twistu. Ak mal byť toto opätovne príbeh o láske, ktorú nič nezastaví, kedy bohatý Janko, prahne po krásnej, ale chudobnej Eržike Kotlárovej z osady, tak budiš, no z celkového hľadiska je tento prequel fakt predražené fopá. (01.03.2024)

Samozřejmě, že nejsem cílovka Hunger Games, ale u starších dílů se mi hodně líbil vizuál, takže jsem byl zvědavý. A ano, vizuálně jde opět o hodně podařený kousek, výprava i lokace se povedly. Podtitul "balada" pak taky nelhal, takže děj je vskutku tragický a atmoška řádně ponurá. Samotná "hra" je upozaděna a mnohem zajímavější je dění okolo, především psychologizující rovina o rozpolcené, charakterově pokřivené postavě mladého Snowa. Kdyby mi bylo ca dvacet, určitě bych se hned sháněl po knižní předloze. A i přes hromadu patosu a poblijózní cajdáky v podání Lucy Gray spokojeně zaokrouhluju nahoru. / Tak nakonec jsem dal i knihu, i když v audioverzi, po kouskách před spaním. Docela dobrá záležitost, ovšem hlavně pro týnejdžry, pochopitelně. (24.12.2023)