Pád domu Usherů

Hodnotit tento seriál jako celek je pro mě docela oříšek. Jak příšerně, nudně, nezajímavě a nesympaticky to začalo, tak grandiózně, svižně a excelentně to skončilo. Asi tak bych po zhlédnutí poslední epizody shrnul tuto minisérii, která se většinu času utápěla v utahaném duchu a byla (především v její první polovině) postižena "NETFLIX syndromem", spočívající v tom, že se do seriálu narve co nejvíce všemožné propagandy všeho co nám přijde pod ruku, a na příběh a postavy se bude dávat péče až v polovině druhé. Je to jak nebe a dudy a pokud chcete vidět opravdovou sílu této minisérie, budete muset (doslova) přetrpět příšernou první polovinu. Odměnou Vám bude závěrečná epizoda, ze které je ta Poeova atmosféra a jeho rukopis vidět/slyšet asi nejvíce a nutno dodat, že velmi zdařile. Atmosféru to ale v několika momentech má opravdu povedenou, skrytou, tajemnou, duchařskou. Jen škoda toho zbabraného začátku, který spíše diváky odradí než je navnadí na další díly. Příště by to chtělo buď zkrátit stopáž, nebo rovnou sloučit 2 díly do jednoho. Potenciál to mělo rozhodně velký, nakonec je z toho lehký nadprůměr. Škoda. (26.12.2023)

Smlouva s ďáblicí. / 2 a půl / Spotřební Netflix cringe. Nudně zpracovaný mix důležitých společenských témat – farmaceutika (Oxycontin linka jasná), chamtivost se všemi dalšími lidskými neduhy – zabalený do Poovského hávu, takže nějaký slasher ani nečekejte, což mi vůbec nevadí. Poslední epizoda je skvělá, ale to je dost málo pro osmidílnou minisérii, kterou jsem spíše protrpěl. Mám pocit, že Mike Flanagan se totiž snaží být za každou cenu Ryanem Murphym, ale prostě mi to zatím nesedlo, jelikož tomu chybí ten nadhled a vize, kterou Murphy a jeho tým ve svých projektech má. Hudba super. „Nevermore“ (20.10.2023)

Flanaganova klasická tvorba so všetkými negatívami, ktoré sa permanentne opakujú pri takmer každom jeho pokuse ohúriť filmársky svet. Čiže veľa tliachania a málo hororových prvkov, pričom samotný námet natiahnutý do ôsmych hodín, ako jeden z mála dokonale napĺňa pocit strachu. Pozerať sa to dá. No ani z tohto E. A. Poe nadšený veru nebude. (15.10.2023)

Mike Flanagan je opäť v skvelej forme. Bol som zvedavý, ako sa bude dať toto dielo spracovať v modernej podobe, ale výsledok je pomerne uspokojivý. Rozbeh je síce vlažný a v niektorých momentoch zobrazujúcich vrcholy modernej degenerácie som to mal chuť vypnúť, ale keď človek pretrpí úvodné epizódy a z hry vypadnú otravné postavy (aj keď vynikajúco zahrané), prichádza na scénu naprosto fenomenálna Carla Gugino, ktorá nesie na chrbte doslova celý tento seriál a podáva životný výkon. Každá jedna scéna s ňou je mimoriadne intenzívna a v posledných epizódach začne do seba všetko zapadať takým spôsobom, že to bola pastva pre oči. Pochváliť musím aj ostatných hercov, pretože sa tu zišla absolútna špička, ktorá vie, čo od nich režisér chce a keďže väčšina z nich spolupracuje už dlhé roky, ich interakcie sú naprosto prirodzené, či už sa jedná o desivé alebo odlahčené scény. Po minuloročnom pomerne nevýraznom The Midnight Club velmi príjemný nový seriál, u ktorého mi vlastne vadilo len to, že tu Flanagan akosi nemôže byť sám sebou, pretože kto sleduje jeho tvorbu od začiatku, tomu je jasné, že nie všetko sa tu nesie v jeho štýle a niektoré scény a dialógy tu sú z povinnosti. Podobne ako The Midnight Club ma ale prinútil rozmýšlať nad životom a smrťou, takže velká pochvala a keď si to nechám trochu uležať v hlave a zopakujem si niektoré scény, hodnotenie pôjde možno vyššie. (13.10.2023)

Netflix po dlouhé době skutečně servírující nefalšovanou quality TV, rozkročenou mezi románovitým uchopením žánrového Hill House a rozmáchlostí rodinných ság HBO (tonální a tematické srovnání s Bojem o moc není od věci, i když takového scenáristického mistrovství nedosahuje). Naprostá spokojenost a těším se na Temnou věž. (13.10.2023)