The Covenant

Tak tohle jsem čekal mnohem lepší aneb další zklamání od jednoho z mých oblibenců. Úvod sice vypadal slibně a začal stylem přiblížit nám co možná nejvíce práci a život amerických vojáků v Afghánistánu. Pak následuje trocha řemeslně dokonalé akce, ale to se bohužel rychle láme do nezáživně podané záchranné mise. To vše by ještě tolik nevadilo, co však nedokáži pochopit, je až směšná glorifikace Amíku ve filmu. Nejen, že si žádnou chválu nezaslouží, neboť všichni víme jak to vlastně ve skutečnosti bylo (taky jak to celé dopadlo), ale hlavně to ve filmu občas působí až trapně. A jaké pohnutky vlastně vedly Brita, Guye Ritchieho, aby se navíc pustil do něčeho pro sebe tak atypického? Být to dokument nebo akčňák tak dobrý, ale rádoby oslavné válečné filmy mi ani jemu příliš nesedí a měl by se vrátit zpět ke svým gangsterkám, detektivkám a money heistům, což za ta léta vypiloval k naprosté dokonalosti. 60% (25.02.2024)

Epizoda 1: Léčka. Epizoda 2: Přežít. Epizoda 3: Svědomí svítí oranžová, čeká se na zelenou od manželky. Epizoda 4: Splacený dluh. První přinese chlapáctví a testosteron, druhá klidnou sílu Dar Salima, ve třetí se ukáže, že režisér si s postavami prostými nadsázky není tak moc jistý a ve čtvrté už se plní závazek podle očekávaných last minute notiček. Ritchie je mimo své ostrovy kreativně zabržděný a v posledních desítkách zpomalených sekund jsem si říkal, že snad pustil na režisérskou sesli Péťu Berga, ale jako ukázka ze zákoníku cti, který člověkovi vnitřně říká, co je správné udělat, to na mě zapůsobilo. Stejně jako když se objevil Anděl smrti bez siluety z flérů, která mu dala jméno.. (23.05.2023)

Stále mi behal po rozume Mayday s Butlerom, kde som tiež čakal akčnú nálož a napokon som sa dočkal prekvapivo komorného príbehu o netradičnom chlapskom spojenectve, ba miestami až priateľstve. Ale samozrejme s tým, že The Covenant je predsa len iná liga (sorry, Jean-François Richet). Áno, aj tu som sa tešil na strhujúcu akciu a nie, ani tu som sa jej nedočkal. Ako v Mayday, aj v The Covenant akcie je relatívne málo a jednak to, čo tu je, nie je žiadne enormne strhujúce divadlo, to si treba napísať na rovinu. Ako-tak zasiahne azda len prepadovka v lome a finále pri priehrade, ale obe scény nie ani tak kvôli špičkovej bojovej choreografii (ktorá tu proste nie je), ale skrátka z dôvodu, že vám záležalo na postavách... a škrie vás každá preliata kvapka krvi. Sakra vám na nich záleží najmä na konci. To už ich máte zadreté pod nechtami a ste zvedaví, ako to skončí. Želal som si, aby sa to skončilo dobre... ale toto je film Guya Ritchieho. Najviac ma nudila stagnujúca (paradoxne najakčnejšia) dlhá pasáž, kedy dvojica uteká pred presilou a pokúša sa z posledných síl ako-tak vyrovnať skóre. Občas ma zarazila biedna práca s logikou. Neverím, že ak by Taliban hľadal osobu X a poznal by jej brata a vedel by, že ten brat vie, kde sa osoba X nachádza, že by to z neho nevydoloval. Brat síce vysvetlí, ako je to možné, ale aj tak som nechápavo krútil hlavou. A ak by som bol vojak na úteku pred smrteľne nebezpečnými nepriateľmi a vedel by som, že odhalili dom, v ktorom som sa cez noc ukrýval, fakt by som sa následne naprieč stavbou neprechádzal vystretý a tak, aby ma videli z diaľky X kilometrov, aby ma mohli zamieriť a luxusne trafiť do hlavy. Film teda trpí nielen divnou (ne)logikou, ale i nevyrovnaným tempom. Je ale pravda, že to až tak nevadí, lebo postavám úprimne držíme palce a režisérovi sa perfektne podarilo vystihnúť ten pocit, keď viete, že ste niekomu dlžný za záchranu života a viete, že ak mu to nesplatíte (nech to stojí, čo to stojí, pokojne aj váš život), nebudete sa už nikdy pozrieť do zrkadla. Je tu viacero strhujúcich a intenzívnych scén, paradoxne nie akčných, ale psychologických. Napr. keď sa isté dve postavy po X mesiacoch znova stretnú, prebehne ich prvé stretnutie len s malým množstvom slov. Napriek tomu im všetky emócie dokonale čítate z tvárí. A manželkin preslov sa možno zaradí medzi najsilnejšie scény hollywoodskej kinematografie roku 2023. Veľmi dobrá hudba. Inšpirované skutočnými udalosťami. Chýbal mi dodatok z obdobia, čo sa stalo „potom“. Ale možno to bolo správne rozhodnutie. (03.09.2023)

Ritchie pokračuje v tom, co si vyzkoušel v Rozhněvaném muži a po rozjuchané Operaci Fortune přináší další ze seriózních a vážně míněných příběhů. The Covenant je smrtelně vážná kombinace survivalu, akce a válečného dramatu s extrémně táhlou režií, minimální gradací a ne moc zajímavou akční stránkou. Pocitově je film tak o 20 minut delší a přestože oceňuji originálnější pojetí, které film rozdělují do 3 až 4 fází, já se nudil. Herecky naštěstí dostatečně silné. 60% (18.05.2023)

Testosteron meets charakter. Guy Ritchie zastiňuje Bergovu čistokrevnou akční žánrovku Lone Survivor, protože není pouhou čistokrevnou akční žánrovkou. Má silnější příběh, respektive z příběhu, který má, umí vydolovat dramaticky hlubší podívanou s myšlenkovým přesahem. Střílení je u něj na druhém místě. Trefně obsazený a opět fantastický hrající Jake Gyllenhaal. Buddy motiv s Dar Salimem minimalistický v gestech, ale o to silnější v jádru. Závazky a zásady v neprůstřelném chlapském kodexu. (19.05.2023)