Marie Terezie - Série 1

Tohle je doba, o níž toho již mnoho nevím (několikrát jsem psala, že pro mě dějiny končí již ve vrcholném středověku), ale z komentáře mého oblíbeného kolegy flanker.27 jednoznačně vyplývá, že ani tato minisérie se nevyhnula obvyklému nešvaru historických filmů (připravíme si fakta a pak s nimi zcela volně nakládáme), ačkoliv mně se tento počin zemí bývalé Rakousko-uherské monarchie (již je třeba rozhodně obnovit, byť ve volnějším svazku) docela líbil. Souhlasit lze i s tím, že Evžen Savojský byl výborně zahrán, ale nikoliv napsán. Trochu si dovolím nesouhlasit s kolegou ohledně Františka Štěpána, nebylo to až zas tak špatné. Zaujal mě (stejně jako kolegyňku 2xJezinku) maďarský hrabě a vůbec celkové vyznění minisérie. Sice měla být minimálně čtyřdílná, ale i tak mě přinutila se mrknout na další osudy Marie Terezie i Františka Štěpána, jakož i na císařovnin vztah k synům, především k Josefovi II. (po vzoru Rakušanů ovšem v tomhle ohledu stojím plně za Marií Terezií). Osobně bych přivítala více takových projektů, třeba i ze vzdálenějších dějin (např. z doby, kdy se Habsburkové dostali poprvé do povědomí Evropy, osobou Rudolfa I.). Z hlediska kostýmů na tom nejsem tak dobře, abych odhalila nějaké chyby, a co se týče exteriérů, tak jsem tam snad kromě příjemného Kroměříže zahlédla i Olomouc a Hradec nad Moravicí, čímž si ale nejsem jista, rozhodně by mě to však potěšilo. (03.01.2018)

Mám radost z toho, že tato spolupráce čtyř států měla smysl. Dvoudílný opus vypráví o prvních letech vlády Marie Terezie a hrozně hezky se na něj koukalo. Natočen je vysloveně velikášsky. Kostýmy jsou opulentní, prostředí zámků úchvatné a postavy originální. Hrozně se mi líbil jakýkoliv moment, když jsem potkal novou postavu v příběhu a hrál ji Čech nebo Slovák. Zároveň mě ale bavili i ostatní postavy. Fascinovalo mě, jak se v té době projevila Francie, když podvedla celé Rakousko-Uhersko, což neudělala tehdá naposled a nebo, jak se k situaci postavili Maďaři, kteří mi na rozdíl od Francouzů přišli hodně sympatičtí. Je pravda, že příběh je hodně obecný. Dokázal bych si představit klidně i výpravný seriál, který by počátky vlády Marie Terezie daleko více rozvedl. Věřím, že kdyby to bylo v podobném duchu, tak by to opravdu stálo za to. Takhle je první díl hodně rozkoukávací a druhý už vládne solidní politikou. Jednu výtku bych ale přeci jen měl. Mrzí mě, když se některý režisér vyblázní a do svého filmu zařadí zbytečné sexuální scény. Tady to bylo opět k smíchu a pohled na nahého Vojtu Kotka bych si klidně odpustil. A to tu přitom herecky byl naprosto skvělý. Ostatně jako i Marie Terezie, kterou hrála rakouská herečka. Nejvíce mě ale překvapila Táňa Pauhofová, která mi ze začátku byla vysloveně protivná, aby mě nakonec dostala tím, jak umě umí tahat za nitky. Jsem spokojen, konečně se Česká televize ve spolupráci se Slovenskou, Maďarskou a Rakouskou televizí pustila do látky, která je u nás ještě dost neprobádaná. (03.01.2018)

Nevím, když si během sledování historického filmu o historických postavách musím bokem dohledávat skutečné historické souvislosti a fakta, asi to není zcela v pořádku. Z celého dvojfilmu si pamatuju tak jen to, že Marie ráda souložila, nebo možná ne, třeba jen pak chtěla mít devět a více měsíců od toho pokoj a raději rodila, a pak jsem viděl bobra Stivínové (zvláštní, že podpaždí měla vyholené), což nevím, jestli je zrovna to, čím mne film měl zaujmout. Ale jinak kostýmy, výprava, to docela ušlo. (03.01.2018)

Slušné ale mohlo to být lepší. Kostýmy a exteriéry pochopitelně perfektní, herecké výkony ujdou ale opravdu myslím, že jsem nepotřeboval vidět jak ta paní která založila povinnou školní docházku prožívala sexuální život. Marie Terezie je velká osobnost českých dějin a film o ní je povinnost. Ale ideálně přesně takhle nevypadá. (20.01.2018)

Předně nechápu, proč je tu tahle trojdílná televizní minisérie rozdělena na tři samostatné (dvoj)filmy a nejde okomentovat celá najednou. Ale budiž, jsou na světě horší věci. Třeba seriál o Marii Terezii samotný. Češi totiž opět dokonale dostáli své pověsti plebejců a nedůstojných tajtrdlíků, a filmový životopis habsburské panovnice pojali jako odlehčenou taškařici s šaškujícími a přehrávajícími herci a herečkami, většinou s herci českými, kteří svoje postavy šlechticů často hrají podobně, jako by hráli děvečky a čeledíny. A když už se tvůrci v některých scénách výjimečně snaží o vážnost či mužnost, oduševnělý a citlivý divák se musí zalykat trapností. Provinciální buranství je bohužel můj hlavní dojem z celé ságy, kterou jsem zhlédnul tak trochu nedobrovolně (ehm, ještě že přítelka nečte moje komentáře). A ani interiéry i exteriéry všemožných šlechtických sídel nezaručují aspoň příznivý vizuální dojem - celé dílo má sexappeal československé televizní inscenace. Nutno ještě podotknout, že se nejedná o film historický, ale o film pseudohistorický, natočený podle scénáře jakési pí scénáristky, a ne podle scénáře napsaného seriózním historikem. (20.01.2022)