Studený bufet

Skvělá surrealistická komedie, ve které nic nedává smysl, její děj se vyvíjí úplně šíleně a každou chvíli naprosto jinak (člověk fakt neodhadne, co se bude dít v následující minutě), než by si kdokoli představil, ale přesně takhle by měla, aspoň podle mě, surrealistická komedie vypadat. Navíc, když fakt baví a nenudí. A tohle mě bavilo hodně, sice to není vždycky na to, aby se člověk zasmál nahlas, ale příjemný pocit a úsměvné momenty (ona sama absurdita příběhu dost baví) přetrvají po celou dobu. Myslím, že je to podruhé za celý můj život, co jsem viděl čistě surrealistický film, ale tady jsem dost spokojený. 5* (26.01.2020)

Ať už očekávate cokoliv, dostane se vám skutečně neočekávané a můžete zažít obrovské překvapení prakticky v každé scéně, která dokáže překvapit zcela nepředvídatelným konáním postav a vývoje děje... Když mi tento kousek nabídla v rámci Filmové výzvy před třemi lety uživatelka troufalka, dost jsem se tenkrát bránil a po přečtení obsahu a zahlédnutí G. Depardieua v hlavní roli jsem se Studeného bufetu poměrně štítil. Pak jsem se podíval a výsledkem pro mě byl nejen zážitek a film, na jaký skutečně nezapomenu, ale rovněž objevení originálního režiséra Bertranda Bliera i spolu s jeho otcem, nezapomenutelným hercem Bernardem Blierem. Už v první scéně z opuštěné nádražní haly mě pohltila unikátní komorní atmosféra, už během prvního originálního dialogu jsem začal být nadšen... Se zatajeným dechem, který doplňovalo občasné vnitřní nutkání vybuchnout smíchy, jsem dojel tenhle neotřelý, zvrácený neo-noir skloubený s absurdní komedií až do konce a připadal si jako součást nějakého prapodivného snu. * * * * * Studený bufet je pro mě bezkonkurenčně nejlepším filmem Bertranda Bliera, mimo jiných kvalit i díky skvělému vyvrcholení, které Blier narozdíl od jiných svých filmů (např. Kotlety) výjimečně nezakončil samoúčelnou provokací, ale došel k skutečně výborné pointě. Ačkoliv by se mohlo zdát, že opakovaně už takový film nemůže přinést stejný zážitek, dokázal jsem si ho plně užít i napotřetí a znovu mě dostávají ty skvěle vypointované absurdní situace, ten neotřelý černý humor, ta noční atmosféra velkých prázdných budov, ten vymazlený odtažitý vizuál, ta akustika hrobového ticha s detailními ozvěnami každého kroku, ty herecké kreace Bliera staršího, Carmeta, Serraulta (...a ano, musím uznat, že je zde i Depardieův výkon velmi zdařilý). Majstrštyk, ve kterém jsem s odstupem času vzal na milost i ty sexuální scény. „Všichni jsme jenom turisti. Přijdeme, uděláme si malý výlet a odejdeme.“ [95%] (02.08.2021)

První polovina s rozehráním vražedné zápletky je skvostná, velmi dlouho jsem se tak upřímně nepobavil. Surreálná absurdita by se dala krájet. Nicméně s příbývajícím časem jsem se nemohl ubránit dojmu, že jde o, byť velmi dobrý, skeč Monty Python natažený do celovečerního filmu. Nicméně to nic nemění na tom, že jde stále o výjimečný zážitek s neodolatelnou ústřední trojicí herců. (22.04.2010)

Studený bufet zcela oprávněně dostál svému názvu:) Netypická kriminálka, od začátku do konce prošpikována absurdními situacemi, kdy se jedna absurdita kupí na duhou a přesto dává smysl, a pořádnou dávkou černého humoru. Člověku to stejně i tak vlastně připadá reálné a docela i pravděpodobné, že by v dnešní době někdo podobnou situací mohl procházet a jednal by stejně. Ona ta apatie a lhostejnost společnosti je zcela na místě. A zvláště v dnešní době. A... Bože, Carole Bouquet byla tak nádherná... "Už sis někdy všimla, kolik je v metru lidí, kteří vypadají na to, že je někdo zavraždí?", "Bude to poprvé, co uvidím umírat muže." - "Já taky, většinou přijdu pozdě.", "Je zamčeno?" - "Ano, je zamčeno." - "A obtěžovalo by Vás otevřít?" - "Ano, hodně." (27.07.2017)

Studený bufet je další méně známý film s Gerardem Depardieu v hlavní roli. Tentokrát se Blier pustil do černohumorné, na hranici absurdity a surrealna balancující komedie, kde nic není, jak má být, kde zločin stíhá zločin a kde vše je prošpikované vražednou noční můrou ústřední postavy - nezaměstnaného podivína Alphonse Trama (Depardieu). Ten bydlí se svou manželkou v chladném paneláku, kde se setká se starým inspektorem (režisérův otec Bernard Blier) a časem též s vrahem své manželky (Carmet), s nimiž provádí ty nejneuvěřitelnější zločinecké kousky. Příběh samotný je zdá se nepodstatný, postrádá klasickou logiku kriminálních příběhů, zato je plný nejrůznějších symbolů, s jejichž významem si má divák lámat hlavu. Podobný přístup Blier zvolil už ve filmech Buzíci, Připravte si kapesníky a ostatně též v Kdybych byl špion. Film je to zajímavý, nemá sice takový spád jako skvělí Buzíci, ale přesto je to pozoruhodný film, v němž Depardieu podává jeden ze svých skvělých výkonů. (02.10.2006)