Metoda Markovič: Hojer

Vynikající seriál, který chválím kudy chodím. Jsem opravdu moc šťastný, že takhle skvěle natočený seriál vznikl v Česku, a že ho natočili Češi. Opravdu hodně moc mi seriál sedl a já si užíval každou minutu. V každé scéně jsem viděl výbornou vizuální stránku, precizní režii, vynikající scénář, skvělou kameru, střih, parádní hudbu, a samozřejmě herce, kteří odvedli luxusní výkony, za které si zaslouží každou cenu. Tvůrci seriálu odvedli luxusní práci a já jim tleskám. Je vidět, že si vše poctivě nastudovali, dali si práci se scénářem, přemýšleli o tom jak to bude fungovat, vyhráli si atmosférou a nakoukali ty nejlepší detektivní seriály. Hned od prvního záběrů je vidět, že se tvůrci inspirovali u Davida Finchera, True Detective nebo Mindhunter. A z mého pohledu se k těmto seriálům Metoda Markovič kvalitou přiblížila. Režisér Pavel Soukup mi minulý rok vytřel zrak svým filmem #annaismissing a teď mi ho vytřel znovu tímto seriál. Soukup je skvělý režisér, výborně umí vyprávět příběhy a jeho režie je sebevědomá, plná nápadů, a hlavně je kvalitní. Soukup ví, jak má točit, aby dané scény byly silné, funkční a dokázali vás poslat do kolen, a dostavil se pocit, že danou scénu sledujete se zadrženým dechem. Prostě z mého pohledu Soukup odvedl vynikající práci a já se těším na jeho další projekt. Jaroslav Hruška napsal vynikající scénář. Nutno podotknout, že tento seriál stojí na kvalitním scénáři, a Hruška odvedl výbornou práci. Hruška napsal neskutečně silné a kvalitní dialogové výměny, a nejen ty.  Jsou tu skvěle napsaný postavy a parádně funguje jejich vývoj po čas děje. Máme tu vynikající scény, u který si budete říkat, jak špičkově jsou napsané, zahrané a zrežírované. Klobouk dolů za to, co Hruška napsal. Metoda Markovič: Hojer stojí na výborné režii Soukupa, na vynikajícím scénáři od Hrušky, a taky na perfektních hereckých výkonech. Petr Lněnička předvedl opravdu povedený výkon a zahrál svou roli na pána. Lněnička parádně zvládl svou civilní roli a je radost na něho koukat, jak přemýšlí, uvažuje a jakým způsobem se chová. Petr Uhlík podal životní herecký výkon, ze které ho mě mrazilo v zádech. Uhlík je v této roli neskutečný a doslova se převtělil do Hojera. To jakým způsobem mluví, jak se chová, jak přechází z jedné scény do druhé. Vau!! To byl herecký koncert. A ty dialogové výměny mezi ním a Lněničkou jsou pravá kinematografii. Václav Neužil je tady moc dobrý a krásně doplňuje Lněničku v jeho výborném výkonu. Velmi příjemně mě překvapil Adam Mišík, který odvedl opravdu povedený a dobrý výkon. Ve vedlejších rolí jsem si dost užil Vojtu Kotka a Michala Isteníka, kteří májí menší role, ale svými hereckými projevy jsou velmi výrazný. Seriál má dobré tempo a jsem rád, že má jen šest úderných epizod. Kdyby byl příběh natahovanější, tak by začal ztrácet na své intenzitě, nepříjemnosti a místy by se začal opakovat. Metoda Markovič: Hojer je vynikající český seriál, který můžeme vyslat do světa, protože jeho kvality docení všude. (15.04.2024)

Pavel Soukup did it again. Jo Soukup je opravdu frajer naší scény a není náhoda, že trefil pecku opět. Po Marty is Dead a Anna is missing ( oba opravdu progresivní filmy, které by obstály i ve světě) je tu s hutnou psychologickou Krimi, kde je sice očividná inspirace Fincherovým Mindhunterem, ale who cares když to funguje. Hezké komunistické retro na pozadí 70. a 80. let a speciální vrah Ladislav Hojer! Petr Uhlík nový velký český objev roku??!! Už v seriálu Adikts svým herectvím vyčníval, ale co předvádí zde za koncert je opravdu neskutečné. Dal do role Hojera naprosté maximum a je podobně ikonické na úrovni Jokera od Heath Ledgera. Věřím, že svými pohledy, mluvou a visáží bude některým dívkám způsobovat noční můry a mráz v zádech. Herecky za ním však nezaostává  Petr Lněnička v roli výborného detektiva. Potěšil i Vojtěch Kotek v roli sadistického vraha inženýra. Většina dílů má sice podobný průběh ( dobré jsou však rekonstrukce vražd) a chválím i hudbu. Je to takový náš český seriálový Dahmer s MIndhunter vibes a je to dost dobré. a Teď bych prosil celovečerní verzi Lesapána, ať máme i pořádnéj českéj horor. 85% (07.03.2024)

Když jsem si zkušebně předplácel na 3 měsíce Voyo, bylo to spíš ze zvědavosti než že bych oekával, nějakýho filmově seriálovýho ježíška plnýho skvělých diváckých zážítků, ale přišel šok. Nova má na Voyu fakt hodně kvalitní kousky a tenhle seriálek, je jedním z nich. Originalní způsob vyprávění a ještě originálnější postavy. Vlastně celou dobu jsem byl jak v šoku. Z práce Jiřího Markoviče, z případu který se prolínal všemi díly a nejlepší na tom byla ta nenápadná proměna z kriminálky do psychologického dramatu. Pět nemůžu dát, protože na Adama Mišíka mám těžkou alergii a jeho postavu by zahrál i štaflík a špagetka líp o tom že on má herecký talent mě nikdo nikdy nepřesvědčí jedině on, ale to se zatím neděje. Všechno ostatní je však na vysoké úrovni (01.04.2024)

Upřímně, jsem stále v šoku. Z toho faktu, že nova natočila něco tak nadprůměrného a po všech stránkách kvalitního, se budu vzpamatovávat asi ještě hodně dlouho. Je mi poněkud žinantní vyjmenovávat všechny složky seriálu, protože proti žádné nemám téměř nic. Dalo by se říct, že nova se „svezla“ na žánru true crime (což ale není zápor) a nepřipraveného diváka mohlo zaskočit příliš mnoho mluvení (které je ale jen přípravou na strhující scény). Dostala mě Soukupova režie, kompletní vizuál, bravurní herci, či depresivní hudba pro mě prakticky neznámého Jannyho Richtera. Tvůrci si navíc našli čas na psychologii postav (nakolik může zlo fascinovat i jinak dobrého člověka) a etická témata, jako je řešení trestu smrti. Vůbec netuším, kdo bratři Hruškovi jsou, ale pokud tímto způsobem zpracují i další Markovičovy případy, nemůžou šlápnout vedle. Když jsem se svého času dozvěděl, že producent Michal Reitler odchází z ČT do novy, kde byl předtím, říkal jsem si, jestli se náhodou nezbláznil. Onehdy jsem viděl kus nějakého rozhovoru s ním, kde novu dost blbě velebil a měl ty klasické komerční kecy („vizionářský pořad Tabu“), to mě docela mrzelo a navíc mě žádný seriál z Voya nepřesvědčil, že by nova šla dobrou cestou – ani Guru, Iveta, Případ Roubal, Matematika zločinu nebo Král Šumavy (zatím) nevystoupil ze stínu „lepšího průměru.“ Až do teď. Jestli půjde o trend, nebo výjimku, poznáme teprve v budoucnu. JESTLI SI ZAČNEME MYSLET, ŽE SI SMRT NĚKDO ZASLOUŽÍ A NĚKDO NE, TAK JAKEJ JE PAK ROZDÍL MEZI NÁMA  A TĚMA, CO SE SNAŽÍME CHYTIT? (14.03.2024)