I Saw the TV Glow

Úvodní nájezd po krvi lačnících hororových fans je důvodem převládajících velmi nízkých hodnocení, no z dosavadních komentářů je patrné, že moc lidí ani nenavstřebalo, o čem I Saw the TV Glow vůbec je. Taky jsem asi očekával něco přímočařeji žánrového třeba ve stylu Candle Cove, ale musím říct, že alespoň trochu mnou tohle mučivé artové coming-of-age drama o "klukovi", který si nechce přiznat své pravé já, zarezonovat dokázalo. A v těch pár vzácných chvílích, kdy režisérka zabrnká i na hororové struny, to za mne bylo velmi funkční. (21.06.2024)

Soudě podle komentářů zde tento film doplatil na nemoudré přiřazení do žánru "horor". Nenechte se mýlit, on tam ten horor je, nejedná se však o klasický slasherový nebo duchařský horor. Nejblíže k tomu má asi nějaká internetová creepypasta, případně některé scény z Městečka Twin Peaks. A těchto vlivů/přirovnání by se našlo daleko víc (vzpomněl jsem si na Matrix a minimálně ve třech případech i na Buffy, přemožitelka upírů). Zabaleno takto do arthouse filmu to byla dobrá tajemná podívaná, ve které si, když chce, člověk dokáže najít mnoho alegorických významů. Nemění to však nic na faktu, že je to zejména trans alegorie. To sice osobně nemůžu posoudit, ale soudě podle reakcí lidí, kteří jsou tzv. "in the know", je taky dobrá. (13.07.2024)

Monotónní, stagnující a únavná nestrávitelná Art Sračka, kde nejvíc creepy na celém filmu je tlama hlavního hrdiny. Žádný pořádný scénář, žádné zajímavé postavy, žádná hororová scéna, ohyzdný vizuál, tady je špatně prostě úplně vše. Jeden z nejhorších overhyped počinů, co jsem letos viděl.  The PInk Opaque- The Tv Show that will steal your time. 2/10. (14.06.2024)

Zdejší komunita I Saw the TV Glow nejspíš nepochopila. Ono se popravdě nejedná vůbec o horor v pravém slova smyslu, kde by na vás stříkala z obrazovky krev a na každém rohu čekal maskovaný zabiják či jumpscare. Jde o silně metaforický snímek s pěkným vizuálem odkazujícím na devadesátky a TV shows. Kombinuje tak prvky právě těchto TV shows, postojů režisérky a naší reality do směsice poněkud surrealistické roviny, kde nám nezbývá nic jiného než se zorientovat, co který prvek znamená. Styl filmu mi připomněl I'm Thinking of Ending Things, u kterého se celková zvláštnost, metafory a podivné kombinace prvků vyplatily. Bohužel zde dochází k tomu, že režisérka není dostatečně zručná, aby nám své myšlenky podala zajímavou, interaktivní formou a stává se, že snímek místy nudí, působí lehce neuchopeně a vy si uvědomujete, o kolik lepší to mohlo být. Dusné a nepříjemné atmosféry tu není tolik, co bychom čekali, a to je i částečně způsobené navazováním scén, které se zdá být celkem vachrlaté. Určitě nejlepší sekvencí je celé planetárium, kde se film bezprostředně zaměřuje na své sdělení, které je hravé, metaforické a vypjaté. Poté však film tápe, až nakonec dospěje konce, který se mi spíše líbil, než nelíbil. Koneckonců mi je celkové sdělení snímku jasné, ale chyběla mi nějaká pevnější a strukturovanější kostra příběhu. Vyhodnocení: Alespoň na soundtrack měli vskutku čich (29.06.2024)

Uf, tak takto sme sa už dlho so žiadnym filmom neminuli a tie nadšené recenzie na RottenTomatoes fakt nechápem. I Saw the TV Glow je priam definícia do seba zahľadenej indie vyhoneniny, ktorá absolútne nefunguje ako horor, ani ako dráma. Občas sa síce vyskytne náznak nejakej podivnej mystery atmosféry, ale Jane Schoenbrun to celé, podobne ako v jej predošlom nefunkčnom filme, nevie vôbec ukočírovať. Pre mňa je len najmenej zaujímavejšou súčasnou "hororovou" režisérkou, ktorej režíjnu kariéru nemienim ďalej viac sledovať. Neucelené, nezaujímavé, rozhádzané vo svojom rozprávaní, v tom čo chce filmom vlastne povedať, s množstvom odbočiek a tém, ktoré nikam poriadne nevedú iba naťahujú stopáž, ale celé sa to pritom po celý čas tvári strašne dôležito, ako keby Schoenbrun točila ten najkultovejší film za tento rok. 100 minút utrpenia a to inak indie tvorbu preferujem. CELKOVO: 3/10 (15.06.2024)