I Saw the TV Glow

Uf, tak takto sme sa už dlho so žiadnym filmom neminuli a tie nadšené recenzie na RottenTomatoes fakt nechápem. I Saw the TV Glow je priam definícia do seba zahľadenej indie vyhoneniny, ktorá absolútne nefunguje ako horor, ani ako dráma. Občas sa síce vyskytne náznak nejakej podivnej mystery atmosféry, ale Jane Schoenbrun to celé, podobne ako v jej predošlom nefunkčnom filme, nevie vôbec ukočírovať. Pre mňa je len najmenej zaujímavejšou súčasnou "hororovou" režisérkou, ktorej režíjnu kariéru nemienim ďalej viac sledovať. Neucelené, nezaujímavé, rozhádzané vo svojom rozprávaní, v tom čo chce filmom vlastne povedať, s množstvom odbočiek a tém, ktoré nikam poriadne nevedú iba naťahujú stopáž, ale celé sa to pritom po celý čas tvári strašne dôležito, ako keby Schoenbrun točila ten najkultovejší film za tento rok. 100 minút utrpenia a to inak indie tvorbu preferujem. CELKOVO: 3/10 (15.06.2024)

Když to začíná trackem od Broken Social Scene (jeden z tracků, který jsou lepší naživo, za všechny třeba tahle https://www.youtube.com/watch?v=6eZpjIb_mSM a tahle https://www.youtube.com/watch?v=Ty_LAi0dleU) tak to nemůže být špatný :-). Veze se to na vlně 90s neon retra, ujetější části vypadají jako z klipu Oneohtrix Point Never. Jinak prostě takovej A24 artovej náladovej skoro-horror, kterej se snaží celkem originální mytologii míchat témata jako transgender, nerdi žijící více ve světě svých oblíbených seriálů než v realitě atd. No, zatím je to celý takový varchlatý a moc to nedrží pohromadě, ale každopádně velký potenciál do budoucna. Pro některé současné teenagery by to každopádně mohl být silný osudový film. (03.07.2024)

Zdejší komunita I Saw the TV Glow nejspíš nepochopila. Ono se popravdě nejedná vůbec o horor v pravém slova smyslu, kde by na vás stříkala z obrazovky krev a na každém rohu čekal maskovaný zabiják či jumpscare. Jde o silně metaforický snímek s pěkným vizuálem odkazujícím na devadesátky a TV shows. Kombinuje tak prvky právě těchto TV shows, postojů režisérky a naší reality do směsice poněkud surrealistické roviny, kde nám nezbývá nic jiného než se zorientovat, co který prvek znamená. Styl filmu mi připomněl I'm Thinking of Ending Things, u kterého se celková zvláštnost, metafory a podivné kombinace prvků vyplatily. Bohužel zde dochází k tomu, že režisérka není dostatečně zručná, aby nám své myšlenky podala zajímavou, interaktivní formou a stává se, že snímek místy nudí, působí lehce neuchopeně a vy si uvědomujete, o kolik lepší to mohlo být. Dusné a nepříjemné atmosféry tu není tolik, co bychom čekali, a to je i částečně způsobené navazováním scén, které se zdá být celkem vachrlaté. Určitě nejlepší sekvencí je celé planetárium, kde se film bezprostředně zaměřuje na své sdělení, které je hravé, metaforické a vypjaté. Poté však film tápe, až nakonec dospěje konce, který se mi spíše líbil, než nelíbil. Koneckonců mi je celkové sdělení snímku jasné, ale chyběla mi nějaká pevnější a strukturovanější kostra příběhu. Vyhodnocení: Alespoň na soundtrack měli vskutku čich (29.06.2024)

Monotónní, stagnující a únavná nestrávitelná Art Sračka, kde nejvíc creepy na celém filmu je tlama hlavního hrdiny. Žádný pořádný scénář, žádné zajímavé postavy, žádná hororová scéna, ohyzdný vizuál, tady je špatně prostě úplně vše. Jeden z nejhorších overhyped počinů, co jsem letos viděl.  The PInk Opaque- The Tv Show that will steal your time. 2/10. (14.06.2024)

| A24 | Veľa nápadov som viac-menej pochopil, zvuk, kamera a soundtrack absolútne super, miestami fakt šťavnatá réžia, ale takýto nič neriešiaci záver som fakt nečakal. Aj celkovo mi prišlo, že to nadhodené témy z prvej polovice stopáže nevie ukočírovať v druhej, fakt som cítil istú neistotu scenáristu, ktorému hlava funguje na plné obrátky a je z toho nadšený a na konci sa ukáže, že je to aj jeho najväčšia nevýhoda. Viac TU. | Hodnotenie: 6/10 | (18.06.2024)