Její tělo

Na to, že se jedná o filmový debut Natálie Císařovské, dávám palec vysoko nahoru. Vedení filmu působí hodně vyzrále a velmi profesionálně. Samotný příběh je vyprávěn přes hlavní postavu Andreu, kterou hraje Natalie Germani a hraje Andreu tak, že i pár hodin po projekci si neumím představit, že by jí někdo zahrál lépe. A to nemyslím jen klasické hraní, které ostatně stejně jako celý film na mě působí věrohodně až dokumentaristicky, ale bohudík bez píčovin typu roztřesená kamera nebo zoomem na oční bělmo, atd. Líbily se mě v podání Natálie Germani i ty technické detaily typu "příprava na skok do vody" , záběry na práci nohou atd. U porna taky působily ty scény dost věrohodně, nemyslím, přímo šukačku, ale to všechno okolo. Ještě k těm hercům, tady jsou velmi kvalitní i vedlejší postavy, přestože mají hodně málo prostoru, umí být výrazný. Například Martin Finger jako táta je fantastickej (pokud Vás tento herec zaujme, doporučuji v Divadle Řeznické Falešnou notu). Rovněž ségra v podání Denisy Barešové je hodně kvalitně trefená a i Denisa mě potvrdila, že není jen kvalitní divadelní herečka, ale i filmová. Příběh A. Absolonový je ve svým celku hodně, hodně silnej a bohužel smutnej, možná škodá že nebyl víc "špinavej", jako to třeba točí v Polsku, ale OK. Jsem velmi rád, že naší kinematografii začal vát svěží vítr, přichází nový tvůrci, který mají větší ambice než jen udělat film s partou kamarádů, užít si to a upadnout v zapomění. Tady jsou ty ambice vyprávět příběh, dát emoce, udělat to vše pokud možno v co největší kvalitě jasný a já za to tleskám a moc tomu fandím. Po Bodu Obnovy, Úsvitu a teď Jejím těle začínám věřit, že i v ČR umíme stále točit kvalitní snímky. (07.11.2023)

Po povrchu klouzající scénář, který se nepokoušel o nějakou deep penetraci. O to se naopak pokusili herci i jejich pornodubléři (penetrace v normálním filmu? No pořádnej odvaz). Spíš taková jednohubka ideálně někam na Voyo. Nic objevného, Germani se celkem snaží, ale z filmu cítím spíš takový slabý cumshot. 55% (29.03.2024)

RECENZE: Sport versus porno aneb Jak sesterské pouto vyhrává nad Jejím tělem - Českokrumlovský deník  Životopisné filmy bývají v českém rybníčku prokletím. V případě Jejího těla se však nejspíš jedná o štěstí začátečníka, v tomto případě debutující režisérky Natálie Císařovské. Přes formální a dramaturgické nedostatky působí výsledné dílo velmi uceleně a sebevědomě. A samotný příběh kdysi nadějné skokanky do vody Andrey Absolonové, která po nešťastném úrazu vyměnila kariéru sportovkyně za hýřivý život pornohvězdy, má rozhodně co říci. Absolonovou ztvárnila Natalia Germani. Hraje jí dobře, bez přemrštěných póz (s výjimkou „porna ve skafandru“), ovšem scénář postavu ochuzuje o jednu klíčovou věc, a tou je motivace. Hlavní hrdinka sic letmo skáče světem od příprav na olympiádu přes tragický pád a práci v samoobsluze až po hvězdnou slávu v porno-galejích, ale hlubší porozumění pro její jednání, touhy a vytyčené cíle se nedostaví. Divák se na ni může citově napojit až zpětně. Mnohem atraktivnější je totiž pásmo možných interpretací, které Její tělo otevírá. Snímek sám nejlépe funguje právě na rovině divácké, kdy nechává své příjemce, aby si sami určité věci na základě vědomých souvislostí domysleli, spojili či kompletně sestrojili, čímž nabízí hned několik otázek k zodpovězení: Je hodno úcty či zavržení, že Absolonová dokázala vyměnit sport za veleúspěšnou dráhu pornoherečky, o níž se „pochvalně vyjádřil dokonce i Larry Flynt“? Jak se asi cítila samotná Absolonová v rámci této proměny? Je na místě, aby se od ní za to, čím se živí a co ji činí šťastnou, odvrátila mladší sestra a později také otec? Její tělo doslova vybízí k pozastavení se nad smyslem našich předsudků a zavrhujících stanovisek. Z hlediska ztotožnění nám může být velmi blízko postava otce (Martin Finger), který se za povolání dcery zaprvé stydí, zadruhé se snaží dbát toho, aby „její tělo“ na videokazetách neviděli alespoň známí. Kdo je napsaný skvěle, je hrdinčina sestra Lucie, v přesném podání Denisy Barešové, jež je herecky nejsilnějším článkem filmu. Nejprve k ní vzhlíží, později, když zjistí, co je sestřinou novou profesí, se od ní distancuje. Viní ji i z rozpadu rodiny, jíž dominuje ukázková fiflena (Zuzany Mauréry), dceru stůj co stůj tlačící do kariérních výšin. V kritické chvíli, kdy Andrea leží v nemocnici s nádorem v mozku, se Lucie zachová správně, spory upozadí a naplno projeví tíhu sesterského pouta, jaké nelze přerušit jen kvůli pošklebkům okolí ani vlastnímu zklamání nad tím, že sestra „š*ká za peníze,“ jak sama pronese, třeba u rodinného oběda… Právě téma sourozeneckého vztahu, jenž prochází náročnou životní zkouškou, mi na Jejím těle připadá paradoxně mnohem zajímavější než názorná ukázka lechtivého zákulisí porno-produkce. Novinka českých kin navíc zákonitě pobouří pár scestných moralistů, kteří svou kritiku budou opírat o to, jak někdo může pronést, že „porno je taky takový sport“? (04.12.2023)

Zdlouhavé záběry s maximálně televizní kompozicí. Které působí spíše jako nevzrušivý dokumentárně pojatý obrazový doprovod příběhu, který si přečteme zde na ČSFDS v obsahu nebo kdekoliv jinde na webu. A příběh o ženě, která sice umřela mladá, ale to žádným způsobem neospravedlňuje to, co dělala. Jako mám ji litovat? Nebo co po mně tvůrci chtěli? Denně umírá hromada lidí, kteří se ve svém životě alespoň snaží něco se sebou dělat, něco změnit, někomu pomoci. Proč mám fandit sportovkyni, která se po úraze dá na porno a pak umře na nádor v mozku? A jako sorry, fakt tímhle chtěly tvůrkyně nějak podpořit feminismus a bojovat proti těm maskulinním chlapům? Se jim nějak nepovedlo, řekl bych. Medvědí služba. (17.04.2024)