Birth/Rebirth

Tomu se říká - jít přes mrtvoly! Když Celie ztratí dceru Lilu, která bleskově podlehne meningitidě, zjistí, že se mrtvého těla zmocnila doktorka Rose, co experimentuje s možností návratu mrtvých zpět do života. Neváhá a rozhodne se jí v ďábelském experimentu pomáhat, páč jde přece o její dceru. Neviděl bych v tom až tak Frankensteina, jako spíše Re-Animátora. Každopádně znalejší divák ví, že návraty ze záhrobí jsou vždycky problematické, jak by potvrdila nejen rodina ze Řbitova zviřátek. A tak čekáte, kdy bude z holčičky monstrum, což je čekání až mučivě dlouhé a rozhodně pomáhá k tomu, aby atmosféra houstla jak stydnoucí krev. Obě ženy jdou chladnokrevně za svým cílem, nehledí na normy etické, morální ani zákonné. Film má z větší části až dokumentární podobu, kdy se zkouší vše možné, aby se Lila navrátila k normálnímu životu. Syrový a chladný snímek s hrůznou Irelandovou, co se sama postupně mění v monstrum, má skvělou hudbu - namátkou - Laurie Andersonová, Lucrecia Dalt nebo Sunda Kelepa. Patologie, záchodky, nemocniční chodby a znovuzrozené prase. Více ocení menšinové publikum. (21.09.2023)

Temný patologický thriller, který zabředá do hororu nikoliv strašením či hrůzou, ale znepokojivým námětem v mrazivě realistickém pojetí. Atmosféricky trefně zasazený do pochmurného New Yorku, vedený creepy postavou skvěle nastylované Marin Ireland. Psychologicky vyvážený, motivace postav obou lékařek jsou i přes rázné překročení etických mantinelů pochopitelné. Jenom režijní vedení dětské herečky pokulhává, a závěr filmu se líně vyhýbá divákem očekávanému vyhrocení. (17.09.2023)

„Ta, co mrtvé oživuje, na lásce se přiživuje.“ Patoložka Rose, coby supice mrchožroutka ve službách vědeckého pokroku, plus moderní téma, holčička se dvěma maminkami. Natočila to totiž Laura Moss, scénografka v Yomeddine, filmu o leprotikovi a „odvaze přijmout jinakost.“ Výchovný záměr je ovšem skrýván za existenciální patologický horor. Závažné téma vyžaduje citlivý a humánní přístup, tedy přepsání mého komentáře. Ten původní byl totiž neetický, plný prasáren a někteří uživatelé si stěžovali, že jim po něm slezly nehty a na obličeji naskákaly mrtvolné fleky. Potřebují umýt. OKÉNKO KOUPELNY: [][] Lili nemá tatínka, neb maminka Celie si pro oplodnění odskočila do spermabanky. Co pro chudinku Lili napustím? ≈≈ Vanu plnou pěny a lásky. ≈≈ Vanu plnou ukradené plodové vody. ≈≈ Vaničku formaldehydu. A nezapomenout na kačenku! [][] Kožený supí ksicht Marin Ireland je zlověstný, scény na operačním sále a na pitevně (a že jich je) jsou patřičně krvavé, morbidní a veskrze realistické. Moje žena může potvrdit, je od fochu. A co na /Rebirth říká na pramici stojící Charón? „Co je tohle za bordel?! Tu malou Lilu Morales převážím... už potřetí!“ (03.10.2023)

Necekejte desivy horor. Je to spis drama s psychologickym thrilerem. Citil jsem odkaz na film Frankenstein. Kdo ztratili dite ci zazili tehotenstvi mohou byt skutecnosti udalosti sokovani. V nabidce je sileny doktor, zlovestna atmosfera mrtvol a zpackaneho tehotenstvi. Zkouma se jak se nase predstavy o zivote a smrti za uplynula leta zmenily. Zda se, ze horove pribehy maji odpradavna zenskou tematiku. Tento se nori do nemoralni baziny. A je na divacich, aby to posoudili. (26.09.2023)

Doktorka Rose je nezapomenutelná filmová postava, myslím že jedna z nejpozoruhodnějších postav z desítek posledních mnou zhlédnutých filmů. Kdyby byl Sheldon Cooper žena, kdyby nebyl tak zimperlich a měkkejš, ale takřka schizoidně otrlý a tvrdý jako žula, a kdyby neměl ABSOLUTNĚ ŽÁDNÝ smysl pro humor, tedy ani pro ten "sheldonovský", tak by byl doktorka Rose. Vlastně třeba i taková Wednesday Addams, kdyby někdy dospěla, by mohla být doktorka Rose. Jenom to vegetariánství mi k ní nějak neštymovalo. Nejvýživnější epizodou filmu je jistě způsob jejího získání lidské zárodečné tkáně, pupkáčovou hoňbou na hospodském hajzlu počínaje. Nářez. A jelikož o další nečekaný nářez se postarala její kumpánka Celie v samém závěru filmu, nečekaně přihazuju i pátou hvězdu. Pí rejžová Moss musí být hodně zajímavá dáma. (13.09.2023)