Stroj času

Tragikomická ukázka toho, jak lze z hezké knihy udělat prvotřídní paskvil. První půlhodina je ještě fajn, má spád, je pomerně nápaditá a přesun v čase je mistrovsky zvládnutý. Ale od momentu, kdy se Pearce dostane do předaleké budoucnosti, ze z filmu stává čiré zoufalství. Hloupým dějem (jdoucím proto knižní předloze) počínaje, maskami morloků a papundeklovými kulisami konče. Neskutečná slátanina. A chudák Jeremy Irons vypadá jako ten bizarní týpek, co Nicolasu Cageovi nabízel v ´8 MM´ videokazety se sado-maso pornem :o) Simone Wellsi, nevím, nevím, pradědeček by asi neměl radost...... (27.12.2002)

Od Stroje času jsem nic neočekával. Ale výsledek, který jsem shlédnul mě nemile překvapil. Filmu totiž chybí jedna velmi důležitá věc. A tou je srdce. Srdce režisréra Simona Wellse, který tvrdí, že je pravnukem autora předlohy G. H. Wellse. Film je dělán bez jakéhokoliv zaujetí pro látku, bez citu pro naaranžování scén a tím pádem z něj mám pocit jako bych právě shlédnul nějaký chladný kalkul, který si rychle vypočítali producenti a nechali tento projekt spíchnout. Přitom začátek se rozjede velmi slibně, když Alexandr absolvuje svou první cestu časem. Místo toho aby tvůrci rozehráli partii člověka, který se snaží svůj vynález prozkoumávat a zkoušet jeho možnosti, tak mu scénář nějakým prapodivným způsobem nařídil, že se se strojem okažitě sžije dohromady a bere jeho možnosti jako něco absolutně samozřejmého. Samotná vize budoucnosti zaujme možná tak rokem 2037, kdy se na zem řítí Měsíc. Ale i tato scéna, kdy se dala rozehrát dokonalá apokalypsa byla utnuta nechutným střihem a film se posunul někdy do roku 800 000. Jak vypadá? Stačí se vátit do doby kamenné a dopadneme stejně. Z hereckého "pitvoření" Guye Pearce, které předvádí na začátku, kdy se snaží zahrát trochu roztržitého vědce, se mi poroztáhly rty do úsměvu, ale tím nechci říct, že by drsňácký ksichtík, když si hraje na zachránce světa byl o něco lepší. Stroj času se sice tváří jako velkolepá podívaná, ale při menším zamyšlení musí každému dojít, že se jedná pouze o film, který je vyroben "na zakázku" popcornového průmyslu. Chudák G. H. Wells, ten se asi obrací v hrobě. Nemůžu s ním však soucítit, protože jsem jeho knihu nečetl. (07.11.2004)

Při sledování filmu jako by člověk seděl ve stroji času. Všechno proběhne tak nějak rychle, u ničeho se ten film moc nezastaví a žene se kupředu tak dravě, že s ním divák nedokáže trochu důvěrněji souznít. Leč vzhledem k tomu, že nemám zkušenost s literární předlohou a tudíž nemohu posoudit, nakolik se představivost filmařů rozchází s představivostí H. G. Wellse, filmovou verzi nakonec neshledávám nějak zvlášť špatnou. (21.09.2011)

Toto ja môžem. Dobrodružný film šmrncnutý sci-fi zápletkou o cestovaní v čase je rozhodne dobrý námet na film, aj keď pod tým všetkým sa skrýva len príbeh o láske. Prvá polka filmu je skutočne dobrá. Výprava, kostýmy, efekty, herci, hudba, dobová atmosféra a príbeh vás dokážu vtiahnuť do deja, no v polke filmu je film strašne rýchlo odbitý, čo je velka škoda. Od polky filmu sa ide priamočiaro do záverečného finále a pri tom keby sa rozvinul trochu príbeh by to bolo minimálne o triedu lepšie. S celkového hladiska sa stále jedná a dobrý film, kde vás pripúta k sedlu hlavne skvelý Guy Pearce a hudba Klausa Badelta. 70% - 3* (29.11.2013)

Po celých deseti letech od premiéry filmu jsem se konečně odhodlal a po všech těch negativních ohlasech, které se na film za ta léta stihly sesypat jsem poměrně mile překvapený... Time Machine má svoje limity, ale stejně tak i přednosti, mezi ty hlavní patří především skvostný vizuál, výtečné triky (kterých je málo, takže jsou kvalitní a zároveň fungují jako něco výjimečného a fascinace jimi funguje) a solidní ruční výprava, zajímavé scénáristické momenty a v neposlední řadě také Guy Pearce, který, pokud zrovna podivně nepřehrává, hraje výtečně... Vizuální feeling Verneovek taktéž jednoznačně k dobru... (05.07.2012)