Šťastné a krvavé

Je to špatný, fakt jo. Podle mě tu byl nápad tvůrců natočit "něco" s trpaslíky. A zbytek už vymýšleli za chodu během natáčení, protože jinak tenhle pseudo scénář vzniknout nemohl. Scény jsou často nahodilé a úplně tragicky natočené, víceméně na úrovni domácích rom-kom filmů posledních deseti let. Fakt. A hlavní vtip celého filmu - tedy naštvaní skřítci - přestává být vtipný někdy po dvaceti minutách. Ještě kdyby to mělo 80 minut maximálně, tak by to šlo, ale stovka je hrozně nesoudná. (11.12.2023)

Vánoční pohádková absurdita s příměsí drsnějších scén. Americká čtyřčlenná rodina zdědí v Norsku horský dům se stodolou, ve které přebývá prastarý skřet. Přesněji řečeno stodolový elf. Ctíte-li jeho pravidla je úslužný, jakmile ho ale naštvete, tak povolá své kamarády a začíná boj o život. Film sice budí dojem originality, ale s řadou prvků v něm obsažených je možné se setkat v různých variantách filmů obdobného ražení, přičemž tenhle mění prudce své pojetí. Počáteční tajemné odhalování  neznámé bytosti nejmladším členem rodiny vystřídá zběsilý souboj o život. A závěr je nastaven zbytečně v dojemném duchu. Většina filmu se odehrává v přítmí a nevyniknou tolik střety a šarvátky se skřety. Vše je velmi absurdní a rozpustilé. Určitě pobaví svou originalitou scéna, kdy otec se synem se vydávají na úprk před malými zabijáky a ti po nich vrhají kotoučové pily. Slabší už je to se samotnými zabitími. Je jich pomálu. Gore asi zavál sníh, takže vraždění je na dost mírné úrovni, přičemž by brutální explicitnost filmu přímo slušela. Závěr celkem vybočuje a do celku moc nezapadá. Herecká sestava  neměla daleko do zoufalosti. Do očí práskne táta Martina Starra, co má až moc vzhled a chování outsidera. Amrita Acharia v roli macechy byla o něco lepší. Představitelé nezletilých absolutně v ničem nevynikli. Magnus Martens neplní úlohu dokonale zručného režiséra. Zlí skřeti nejsou objevný námět, i tak je dobré film vidět pro jeho smysl pro absurditu a intenzivní rušení poklidné vánoční atmosféry. 7|10 (10.01.2024)

Americká rodinka narazí na norského trpaslíka, který lpí na svém klidu, kterýmu zpovykaní Amíci nechtějí dopřát. Dalo se na to dívat, ale jako u mnoha severských filmů moc nechápu, na jaké publikum autoři cílí. Aby tím oslovili hororovou komunitu je film málo temný a krvavý a pro děti je to naopak zase krvavé příliš. No a norský humor..............ne že by se tu člověk neusmál, ale na vyložené zasmání tu není vlastně nic. Kvituju vizuál trpaslíka a celkem si mi líbilo, že závěrečné zúčtování bylo celkem dlouhé a v určitých momentech mělo i grády. Ale celkově to je snadno zapomenutelný průměr a můžu si jen představovat, co by s tím dokázal udělat třeba Wirkola. 50% (06.12.2023)

Ideální nastavení pro tento počin zní tak, že si předtím zajdete s pár přáteli na několik pohárků svařeného vína, protože pak si tuto neskutečnou šílenost jaksepatří užijete. Je totiž na první pohled jasné, že o horor zde skutečně půjde až na druhém místě. Do popředí se zde dere ujetá komediální stránka, která nabízí několik skutečně vydařených momentů, u nichž se smálo celé kino (asi sedm lidí). Pokud jste tedy duševně a především psychicky připravení na to, že jdete do kina na nenáročnou a bláznivou komediální jednohubku s lehkými hororovými prvky, snímek There's Something in the Barn Vám v rámci svých možností doručí přesně to co od něj čekáte. A to mi tentokrát ke spokojenosti opravdu stačí. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) (12.12.2023)

Keď nevieš reálne vystrašiť, tak si nahodíš vianočný sveter, dáš tam pár škandinávskych škaredníkov z mýtov a legiend a bude to akože sranda. Lebo elfovia, gnómovia a hlavne trollovia nie sú len na internete. Film Niečo je v stodole odkazuje na to, že tam nemusíte nájsť len čeľadína, ako vám práši slúžku, ale že sa tam môže ukrývať niečo hrôzostrašnejšie než kopulujúci personál. Len škoda, že aj v tých hrôzach film vyznieva skôr smiešne. (11.12.2023)