Rudá planeta

Pochopitelně podobné téma jako Mise na Mars, jen úplně jiný pohled. Po povrchu Marsu se tentokráte naši hrdinové prohánějí bez pomoci dýchacích přístrojů. Na Marsu totiž je vzduch, jen ze začátku nikdo neví jak se zde objevil. Všechny otázky nám ale zůstanou bezpečně zodpovězeny. Rudá planeta je o dost akčnější než De Palmova "Odysea". Tentokráte se hlavním záporákem stává robot Amee, který byl zapůjčen od námořnictva a který bezpečně ovládá taktiku boje. Herecké obsazení se opět hemží mnoha známými tvářemi. Val Kilmera moc nemusím, ale tady se to dalo vydržet. Celkové zhodnocení obou snímků je takové že jsou průměrné. 50%. (03.12.2009)

Velmi nepovedené béčko. Stále se něco dělo, všichni padali, spěchali, umírali, přesto to byla stokrát viděná, předvídatelná nuda. Když se z ní oloupe lak moderní trikové techniky a kosmetických úprav, je to příběh jak vystřižený z béčkových filmů padesátých let, kdy osamělí dobyvatelé létali na Mars, aby se tam nechali sežrat. Všemu dodává korunu komická scéna patetického umírání při vydýchání kyslíkových bomb a to na planetě plné kyslíku, což všichni věděli, protože právě jeho velké množství tam letěli zkoumat. (11.07.2011)

Filmové výpravy na Mars si nevedou až na výjimky úplně nejlépe. Lidstvo si zase nepěkně pohrálo s ekologickou rovnováhou Země, Mars tak má být novým útočištěm lidí. Jenže leccos nejde podle plánů, takže na planetu míří tým vědátorů, aby zjistil, co a jak. Do kin zase mířily dva „marťanské“ projekty, Mise na Mars byla rychlejší a tenhle kousek tvůrci odložili. Můžeme se jen dohadovat, proč s výslednou podobou snímku proboha něco neudělali, když viděli, jak trestuhodně „konkurenční“ Mise dopadla. Herci jsou nezajímaví, tak nějak hrající jen pro vyplacení honoráře, některé triky nevyšly, dialogy vržou a vyznívají do ztracena. Některým ani pro jejich „odbornost“ není moc rozumět. Pár (ale opravdu jen málo) scén se nicméně vydařilo. Debutující režisér Antony Hoffman přišel, viděl a dosud nám nic dalšího nepředložil. Nedivím se. (03.10.2017)

Je to prúser, nedá sa nič robiť, ale svojim spôsobom aj guilty pleasure. Teda ako pre koho. Pre ortodoxných milovníkov vesmírnych sci-fi môže ísť o celkom príjemne strávené takmer dve hodinky, kde občas síce nebudete veriť vlastným očiam, sem tam je ale atmoška príjemne hustá, to keď sa tvrocovia sústredia viac na survival líniu a netrepú sem zbytočné béčkové artefakty a najmä prvoplánovo vyznievajúce filozofovanie. A toho nešťastného robota. 50%, ale že by Misia na Mars bola lepšia, to sa asi stopercentne tvrdiť nedá. Radšej ale pozrite staré marťanské fláky z 50-60 rokov, to je aspoň zábava od začiatku do konca. (14.12.2019)

Bydlím na Marsu již nějaký ten pátek, takže mne sledování boje o přežití posádky Marsu 1 v přímém přenosu poměrně bavilo, ale ze zkušenosti vím, že při pobíhání po Marsu bez beranice na hlavě by mi určitě nafoukalo do oušek. Cvičení astronauti jsou však natolik odolní, že dokáží přežít i bez jídla či pití libovolně dlouhou dobu a tak jim dopřejme i trochu toho sexu, bez kterého by žádná vesmírná mise nebyla vedena dostatečně profesionálně. Také mám jisté výhrady k tomu, že každý problém se sám od sebe vyřeší v poslední sekundě, i k tomu, že americká technika budoucnosti je kompatibilní s ruským technologickým dávnověkem, ale celkově mi tato sci-fi přeci jen připadá o něco lepší než je zde prezentováno. (26.05.2014)