Děti noci

Velmi smutný film o nešťastných lidech všech věkových kategorií. Spolu s Karamazovými považuji Děti noci za nejlepší český film roku 2008. Hereckou sestavu si paní režisérka vybrala vskutku pestrou, Martha Issová a "její rodina", Jiří Mádl, ansámbl Dejvického divadla, Jan Dolanský a Kristýna Nováková. Ti všichni představuji prosté Čechy, nacházející se spíše na chvostu matičky Prahy, z nichž někteří se snaží bojovat o lepší zítřky, zatímco druzí rezignují a nechají se životem jen vláčet. Děj není nijak výbušný a dechberoucí, ale já jsem nic podobného ani neočekávál a právě náhled do životů těchto postaviček mě chytil za srdce. Jsem si však jistý, že Děti noci to nebudou mít lehké, protože jsou hodně "jiným" filmem. Issová s Mádlem si ocenění zasloužili, oba dva hrají naprosto úžasně. (29.09.2008)

Michaela Pavlátová zřejmě navždy zůstane režisérkou Nevěrných her. Kde nic není, ani smrt nebere. Mádl opakuje jen svou pravidelnou křeč, Martha opakuje své bezcílné rádoby rebelství z Dobré čtvrti. Jako doplněk antické tragédie velkoměsta se tu potulují i Novotný, Dolanský, Marthy maminka, Babčáková a další kvalitní umělci současnosti. (13.03.2011)

Český film, od kterého jsem hodně čekal, hodně jsem si od něj sliboval a těšil jsem se, až si najdu čas a skouknu ho. Bohužel má velká očekávání zřejmě způsobila, že jsem nakonec mírně zklamaný. Já už jsem se v nějakém jiném komentáři vyznal z toho, že miluji filmy, které se z velké části odehrávají v noci, protože noc, to pro mě znamená tajemno, mystiku, něco nevýslovně vzrušujícího a zároveň obávaného. A těšil jsem se, že tenhle film bude přesně takový, co pro mě symbolizuje noc. Navíc o důvod víc k tomu, abych se na film těšil, představovalo obsazení Marthy Issové do hlavní role. Marthu považuji momentálně za nejlepší českou herečku a také proto jsem do filmu vkládal obrovské naděje. Bohužel však rozhodnutí obsadit do hlavní mužské role Jiřího Mádla jsem nevítal s nadšením, pokud nějakého českého herce nemám rád, tak je to právě on. Ale k filmu samotnému. Příběh zajímavý, ze začátku mě to nadchlo, ale bohužel tenhle film jede v jakési rutině stylem hlavní hrdinka v práci, hlavní hrdinka žije soukromý život, což představovalo řešení konfliktů a citových vztahů, ať už s rodinou, s přítelem nebo s kamarádem Ubrem. A zase do práce, a zase řešení soukromého života. Tenhle film je prostě hrozně monotónní a časem se pak už zdá to čekání na nějakou výraznější zápletku opravdu dlouhé. Ale na druhou stranu, pokud se na to podívám objektivně, může být život mladé holky, která neví, co chce a jak být dospělá, nějak dobrodružný a vzrušující? A o čem je reálný život? Kdo z nás může říct, že má zajímavější život než hlavní hrdinka? A proto své mírné zklamání připisuji spíše tomu, jak jsem byl na film natěšený, ale v reálu jsem vlastně spokojený, že ten film nabídl aspoň trochu solidní a zajímavý příběh, na který se dalo koukat. Navíc výkon Marthy Issové byl opravdu vynikající a bezchybný, takže nakonec po dlouhém váhání mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami uděluji s mírně odřnýma ušima čtyři hvězdy. (31.03.2010)

Karlínská Amélie Ofka se nerozhodla pomáhat ostatním lidem kolem sebe ba co víc ani sama sobě. Rezignovala na svůj život a budoucnost nevidí nikterak růžově. Stejně jako Ofka, rezignovali zřejmě i tvůrci scénáře, který rozehrává několik příběhových linií z nichž dokončí jen jednu jedinou, a to zrovna tu nejméně podstatnou a zajímavou ústící do opravdu nesmyslného konce. 6/10 (19.09.2008)

Skočili jsme do života unuděné mladé holky, která nevěděla, co chce. Protože to nevěděla a byla líná něco se svým životem udělat a bylo jí tak protivné o tom vůbec přemýšlet, všechno se posralo. Že chce jen podrbat za uchem, taky nikdo nepochopil, hned by ji chtěli drbat jinde. Hlavní postavy byly ploché a nudné, ostatně jako celý film, takže se to dobře ztrácelo. Je jasné, co tím chtěl básník říct, ale proč jen ten český básník to neumí říct ještě jinak? Proč nepoužije ještě jinou metaforu? (18.01.2011)