Vraždy podle předlohy

Pro masové vrahy byla postrachem. Energická doktorka z fotek zneuctěných a znetvořených žen kápla na pohnutky vraha a možná i na to, co měl zrovna na sobě. Jenže jedna návštěva dámské toalety, na které číhalo pěkné hovádko, všechno změnila. Z bytu od té doby nevychází, zlomená a úzkostlivá se straní okolního světa. Jenže o pár měsíců později jiný násilník udeří. A tenhle rafinovaný sériový vrah není žádné ořezávátko, takže vyšetřovatelé v čele s Holly Hunter potřebují veškerou možnou pomoc. Rutinér Jon Amiel předložil poměrně svižný thriller, hraje si s detaily, dokáže gradovat děj, s napětím a atmosférou to umí. Navíc má dva trumfy: úlisného maniaka Williama McNamaru a živočišnou Holly Hunter, která dokonale zastínila hlavní hvězdu Sigourney Weaver. Mimochodem zbožňuju americké thrillery, ve kterých hlavní oběť/postava zoufale/zmateně hledá své léky na předpis. Jakoby je potřebovala vůbec poprvé. Dvojice scénáristů sice občas sáhne k berličkám, vesměs ale naplňuje moji představu o poctivé kriminálce. Do šedi průměru nezapadla ani po letech. Možná právě proto ty čtyři hvězdy. (11.10.2017)

Typickej žánrovej průměr s profláklym námětem, na kterym se toho nedá moc zkritizovat ani pochválit. Menší pochvalu si ale přece jenom zaslouží charismatická Sigourney Weaver v hlavní roli a solidně zahranej uchyláček v podání mně neznámýho herce (scény, kdy sedí u compu, neni pořádně vidět a pískajíce si z fotek vybírá další oběť, byly hodně znepokojující). Jinak žánrová jednohubka, která vás na dvě hodiny zabaví, ale jen těžko si na ní pár dní po projekci vzpomenete, natož abyste jí chtěli někdy vidět znova. (04.05.2012)

Víte co je zoufale nudné? Vrah kterej nemá žádné své nápady tak vraždí podle ostatních. No jako že mám padouchy rád tak pan Kopírák byl pro mě tak megatrapnej že jsem se těšil ať už ho někdo konečně sejme. Sigourney hrála pošahanou psycholožku tak bravurně až jsem z ní šílel že je fakt na pěst a pak tu máme Holly která je cajk a fandíte aspoň jí a jejímu parťákovi. Každopádně pan Kopírák je sice trapnej ale blbej úplně nebyl takže je tak nějak stále krok (rozumějte mrtvolu) před naší svatou trojicí. Atmosféru tento film pro mě nějak neměl což mu také uškodilo v celkovém hodnocení..no prostě když máte být napnutí tak zjistíte že mimoděk u filmu čtete komix což by se stávat nemělo. Amiel natočil pěknej film ale nedokázal mě vtáhnout do děje. Sorry snad příště ale každopádně koukatelné to je a určitě si to své fanoušky najde já mrknu zas tak za rok. (05.02.2013)

Začátek vypadal docela nadějně, ale postupně z toho vyleze spíš Béčkovej thriller. Navíc je to i divně obsazený. Já mám třeba Holly Hunter docela rád, ale tu její drsňáckou pózu jí fakt nejde uvěřit. To samý ten její kolega. Ten taky moc nevypadá jako detektiv z oddělení vražd. Spíš vypadá, že si sem omylem odskočil z nějaký romantický telenovely. A od Sigourney Weaver je taky člověk zvyklej spíš na to, že likviduje mimozemšťany, ale tady se celou dobu jenom tak zoufale tváří a hysterčí. Možná si měla Sigourney Weaver a Holly Hunter prohodit role a dopadlo by to třeba líp. 50% (31.12.2022)

Já pořád říkám, že všechny ty přednášky a publikace, které detailně referují o zvycích a činech sériových zabijáků jsou takovým Kladivem na čarodějnice pro začínající psychopaty. A tady se mi to do jisté míry potvrdilo. Agorafobická Ripleyová pomáhá vypátrat vrahouna, který se zhlédl v Bundym a spol. a vraždí přesně podle jejich návodu. A pochopitelně má plány i se samotnou Sigourney. Copycat je poctivý krimi-thriller s dobrým nápadem, mírně rutinním zpracováním a parádním obsazením, přičemž u mě hrála prim Holly Hunter. Tu jsem tady vyloženě žral. Jeden z těch lepších sériovo-vrahounských filmů. 80% (21.08.2014)