Podpis čtyř
The Sign of Four
Sherlock Holmes: Podpis štyroch
Obsahy(1)
Dveře zamčené zevnitř, okna zavřená na petlici, krbová mříž příliš malá, než aby se jí kdokoli protáhl, za stolem mrtvý muž v podivně ztuhlé pozici, napovídající požití nějakého účinného jedu – a zmizení klenotů obrovské ceny. Sherlock Holmes už za svůj život rozluštil nejednu záhadu, ta, před kterou jej osud postavil nyní, však skutečně vypadá neřešitelně. Normální smrtelník by to nepochybně vzdal. Holmes se však odjakživa řídí zásadou, že vyloučí-li se nemožné, to, co zůstane – byť to vypadá šíleně – musí být pravda. A k odhalení pravdy je Holmes ochoten použít jakýkoliv způsob. Třeba i zaměstnání svého netradičního příležitostného pomocného sboru. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Jeremy Brett = nejlepší Sherlock všech dob. ()
"I never make exceptions. An exception disproves the rule." ()
Podpis štyroch - je jeden z mojich najobľúbenejších príbehov pána Holmesa. Pamätám si , keď som ho čítal po prvý krát , mal som asi osem rokov. Dosť som to prežíval. Tento televízny film sa mi páčil. Má dobrú atmosféru , ktorá vystihuje to čo som si predstavoval , keď som tento príbeh čítal. 80%... ()
Velmi přesné zpracování teprve druhého Doylova románu s Holmesem. Kromě tradičního Bretta baví Ronald Lacey v roli bratrů Sholtových a také Jamesův Jones. Na té epizodě mám nejraději to prostředí Temže a "honičku" na parních člunech. V románu si Watson Mary vzal a ačkoli je to tady zamlčené, v televizním zpracování je náhlé vzplanutí citů starého mládence zcela pochopitelné. ()
Celkem průměrný díl. Brett sice zahrál jak jinak než dobře, ale celkově mě to nijak zvlášť neuchvátilo. 55%. ()
Stráááášne rozťahané. Už viem, prečo majú ostatné diely Sherlocka Holmesa s Jeremym Brettom iba 52 minút. To je úplne dokonalá stopáž, ktorá k tomuto seriálu patrí. Ak by takú dlžku mal aj The Sign of Four, nemal by som mu čo vyčítať. ()
Velmi zajímavý příběh, opravdu než se to všechno rozkrylo a bylo to zábavné sledovat. Jen ta stopáž je opravdu velmi dlouhé na takový příběh. Ten Tonga byla fakt nechutnej. ()
Staromilská adaptace Doylovy předlohy, která má všechny klady i zápory psaných příběhů slavného detektiva. Nevím, jestli jsem někdy viděl tak dokonalé filmové adaptace literárního díla, jako jsou s herci Jeremy Brettem a Edwardem Hardwickem. Dokonce i ta příšerná ponižující maska liliputského Aborigince kdesi z „Andamanských“ ostrovů přesně sedí do britské koloniální nadřazenosti, které se nevyhnula většina britských tvůrců. Doyle, či dokonce Tolkien ji v sobě má, možná jen u Chestertona nebo Dickense ji necítím. V této nadřazenosti vyrůstali a byli vychováváni, a pokud si ji vůbec uvědomovali, považovali ji za ctnost a národní hrdost. Když Sherlock poprvé spatří příslušníka podřadného domorodého kmene, zhnusené odvrátí zrak se slovy „jaká odporná zrůda“. Černošská obličejová maska, kterou pravděpodobně naplácali na bělošského liliputského herce, je vážně odporná. Takže i tuto část novely adaptovali filmaři věrně předloze. Pozor následují spoilery! Chudák Aboriginec musel samozřejmě zemřít potupnou smrtí a hlavní strůjce celého zločinu Jonathan Small, britský gentleman, je na konci vylíčen jako téměř kladná postava. Prostě byl ve špatnou dobu na špatném místě a navíc musel dodržet slovo, které dal. Za to, že kvůli pokladu, který s kumpány ukradl, museli kolem něj umírat, neviní lidé, on nemůže, zachoval se totiž čestně jako pravý Brit. Jaksi už zapomněl, že jeho motivací celou dobu byla jen pomsta a zbohatnutí, ty si ovšem ospravedlňoval, tím, že bojuje za spravedlnost. A on sám přece nezabíjel, zabíjeli jeho indičtí komplicové a jeho černošský sluha. Když už věděl, že ho policie chytne, všechny své zločiny vykoupil, tím, že poklad obrovské ceny vysypal do Temže, aby ho už nikdy nikdo nenašel. Sherlock za tichého souhlasu britské policie jen uznale přikyvuje, a dokonce i slečna Mary Morstanová, která kvůli němu přišla o otce, ho chválí, jak se správně zachoval, protože ten poklad byl evidentně prokletý, když kvůli němu umřelo tolik lidí. :) Schyluje se ke konci. Malý John jde sice do vězení, avšak se vztyčenou hlavou jako čestný a morální křesťan. Odchází hrdě do vězení a policejní komisař se mu pokloní, ustoupí, aby mohl odejít ze scény sám a ještě ho pochválí, jak dobře umí chodit s dřevěnou protézou. Vždyť chudák přišel v mládí o nohu ve službách britské armády v Indických koloniích. Možná je to geniální parodie na britskou povahu, ale víc se kloním k názoru, že si to Doyle neuvědomuje, stejně tak filmaři, kteří dílo adaptovali. Za tuto „britskou národní hrdost a gentlemanství“, se v historii skryla spousta loupeží, vražd a genocid. Vím o několika opravdu odporných a bolavých událostech, které Angličani způsobili ve Skotsku a v koloniích určitě nezůstali pozadu. To jsem se ale rozohnil proti Angličanům. Co!?. Netušil jsem, kam mě úvaha nad tímto jednoduchým kriminálním příběhem se zamotanou zápletkou přivede. ()
1* hvězdička Máme rádi detektivky, máme radi Sherlocka Holmese. Za to je taky ta jedna hvězdička. Knižně to může být super díl, ale tohle zfilmování se nám více než nelíbilo. Byla ta parodie nebo ty mysleli vážně? [X] Minus 4* Za zpracování předlohy. [X] A.C.Doyle by se musel v hrobě obracet. ()
Atmosféra ako vždy skvelá, ale stopáž dala riadne zabrať tempu. Po zaujímavo rozbehnutej prvej polhodine, kedy sa veci prakticky vyjasnili, som už iba márne čakala na nejaký nový zádrhel.. škoda, vyzeralo to sľubne (najmä tá kŕčovitá mŕtvola :)) ()
Příběh Sherlocka Holmese 'Znamení čtyř' je jeden z několika málo velice známých povídek nejčastěji filmovaných. Tentokrát je snímek součástí série z konce osmdesátých let, ve kterém si Sherlocka Holmese zahrál Jeremy Brett a doktora Watsona Edward Hardwicke. Považuje se za nejvěrnější filmovou adaptaci dané literární předlohy od autora Arthura Conana Doyla, ale to mohou posoudit jen čtenáři. Snímek obsahuje typický britský šarm, jiskru tajemného případu, typický holmesovský důvtip a patřičnou ctižádost. Děj neoplývá lecjakou složitostí a naopak diváka nechává proplouvat ve svém vývoji. Je vcelku atmosférický a tajemný, ale bohužel selhává napětí. Jedná se o první film série s novými představiteli, což pro diváky ve své době znamenalo si na ně zvyknout. Jako obyčejná televizní odpočinková detektivka s nejslavnější detektivem všech dob je snímek přínosný a nezdá se, že by na své atraktivně nějak ztrácel. ()
"Nikdy nedělám výjimky! Výjimka vyvrací pravidlo..." Takový průměrný Sherlock Holmes. ()
Pamatuji, jak jsme na tom byli s bratrem jako děti v kině a měli oči navrch hlavy. Je až s podivem, jak tenhle film zestárl. Ne, že by byl špatný, ale nějak z něho vyprchalo to tajemno a atmosféra, která nás tenkrát tlačila do sedadel. Sice budu mít už asi navždy spojeného Sherlocka s Jeremy Brettem a Watsona s Edwardem Hardwickem, ale víc jak průměr tomuto televiznímu filmu dát nemůžu a také trochu žasnu, jak málo stačilo v socialistickém kině, aby byl člověk paf... ()
Strašně natahované, nepřehledné a téměř bez pointy. A husté anglické titulky občas k nepřečtení.(50%) ()
Asi nejvěrnější adaptace A. C. D. s Jeremy Brettem jako Holmesem, vynechaná je nicméně podstatná věc (Watsonova svatba:-) a elektrický reflektor na policejní lodi je trochu anachronismus. Zaznamenáníhodný v jedné z vedlejších rolí je John Thaw, známý jako představitel televizního inspektora Morse. ()
Předlohu od Sira Doyla jsem nečetl tak nemůžu srovnávat, ale myslím, že tento snímek je celkem zajimavý, i s celkem zajímavou zápletkou. Jediné co se mi zde nelíbilo je ten Holmes. Jestli ho Doyle takhle popisuje i v knihách tak budiž, ale možná je to tím hercem co ho hrál, to jeho arogantní chování mi lezlo na nervy a ten jeho vzhled ještě víc, ale asi to byl účel, ale i tak sem mu na chuť nepřišel. Jinak ostatní obstáli celkem dobře. ()
Znamení čtyř s Jeremy Brettem se mi líbilo. Lepší než Pes baskervillský. V tomto případě ani televizní zpracování nevadí. ()
Jeremy Brett/ Sherlock Holmes... Tak to prostě je, poněvadž málokde seženete tak skvělého herce. :) Každopádně TENHLE Holmes je možná ještě nelidštější, než ten knižní. V knize se totiž alespoň někdy (!!!) usmál a pobavil na cizí účet, zavtipkoval nebo doslova vybuchl smíchy. Byl (Téměř vždy) gentleman snad úplně ke všem. Tady nesundá z obličeje ten arogantní výraz a tváří se pořád jako kdyby mu uletěly včely (Jaká náhoda, když ve stáří ty včely pěstoval). Pomýšlí na vraždu pokaždé, když paní Hudsonová vstoupí do jeho bytu a z Watsona dělá totálního idiota. Nicméně... Občas to všechno dokáže velmi pobavit. :D :D ()
Ujeté postavy, překombinovaný případ, napínavé, přesto místy dost humorné, ale Poirot to není. Zamrzela mne snad jen poslední třetina, která byla celá jen retrospektivně odvyprávěná, byť to bylo dobrodrůžo. Čekal jsem na závěr nějaké překvápko, např. jed či otrávenou šipku v dřevěné noze, ale nedočkal se. Škoda. Jinak moc fajn. ()
Truhla mrtvého muže aneb poklad indického mahárádži a taky Velký Mogul, druhý největší diamant na světě. Viděl jsem to jako děcko kdysi, tam nejde zapomenout na dost divného rezavého týpka Ronald Lacey. Teď už mi tento díl připadal trochu nudný. 55% ()