Klub 54

"Steve Rubell mal sen. Ale z každého sna sa musíme prebudiť"...54 -ka bola miestom nikdy nekončiacej párty kde sa búrajú zaužívané konvencie...miestom ilúzie, kde princezné tancovali s inštalatérmi. A túto atmosféru New Yorku na prelome 70. a 80. rokov sa podarilo bravúrne zachytiť v tomto snímku. Herecké obsadenie nie je ktovie ako výnimočné, s výnimkou Mike Myersa, ktorý sa vymanil zo škatuľky Austina Powersa (nič proti:) a iných podobných zjavov a presvedčivo sa prevtevil do majiteľa Clubu 54 Steva Rubella. Muža, pre ktorého bol klub vlastným svetom plným priateľov, zábavy a peňazí, v ktorom si vytvoril ilúziu, z ktorej ho čakalo tvrdé prebudenie...a to všetko za doprovodu úžasnych songov z najslávnejších čias legendárnej 54 - ky. (27.04.2008)

Příběh nejznámějšího disco klubu Studio 54 vyprávěnej jedním z barmanů, což je takovej prosťáček snící o tom, že bude něco víc. Je jasný, že jinak než na kokainu se tohle temný období humanity přežít nedalo, diskokoule, hrozná hudba, blikající podlaha, všichni a všechno se potí, třpytí a je přihřátý. Ryan Phillipe tam vypadá jako přihřátá verze Justin Timberlaka (tzn. čínské nudle na hlavě) na steroidech, Selma Hayek je úžasná, zbytek se třpytí, potí a je přihřátej. Dobře natočený, uvěřitelný, má to spád. (29.01.2019)

Jedna velká nekonečná párty 80. let. Ryan Phillipe je správně nechutnej a vyvíjí se ve filmu tak, jak mu v Klubu 54 náleží. Osobně ale nechápu hospodský vypitky a ty lidi tady v tom klubu na tom nejsou vůbec jinak. Tenhle klub je totiž droga, která aktivuje ostatní drogy, pro které nemám a nikdy nebudu mít pochopení. Film tak přinesl jen údiv. (17.11.2015)

Viděna dc verze. A mám pocit, že ta normální by mi sedla víc, protože u této režisérské jsem měl pocit určité utahanosti. Jenže popravdě jsem rád, že to nejde cestou Human Traffic (a ještě radši jsem za to, že to není samoúčelná party prázdnota), ale že to svoji výpověď namísto syrovosti a realistického sžití s hlavními postavami staví na příběhu jednoho kluka, který prostě chtěl být někým víc a díky svému vzhledu se mu to poštěstilo v prestižním Klubu 54, kde zažil svůj vzestup a zároveň pád. A nejen jeho, ale i samotného klubu. A ačkoli mi Shane moc sympatický nebyl, stejně mě zajímalo, kam se jeho život posune dál. Navíc to má fajn soundtrack, pár zajímavých vedlejších postav (obzvlášť Monu) a na jedno zhlédnutí to nebylo špatné. Jenom to téma o klubu naprosté svobody, kde to hýří sexem, drogami, zvláštními lidmi a bizarními kostýmy zase šlo krapet mimo mě, ale stejně jako u Human Traffic jsem tu pro ty lidi dokázal mít nějaké pochopení a na tenhle typ filmů čas od času stejně koukám jen kvůli soundtracku a ten tu byl fajn. A to mi k částečné spokojenosti stačí, ačkoli kvůli té přehnané délce mi to na ty tři hvězdy vyšlo jen tak tak, protože se na tom všem dalo určitě pracovat o dost víc. Slabé 3* (06.02.2022)

Jó to se tenkrát psaly sedmdesátý léta... Sex, drugs and pop'n'disco...:-) . . . Prachy, buzíci a celebrity, AIDS někde v nedohlednu a Studio Fifty-Four - ta "cukrárna emocí" na vrcholu slávy... Jó v Novým Jorku to frčelo a my tu měli normalizaci a střední proud a Majkl Dejvid blinkal ty své debility na upocených svazáckých diskoškách, kde v tesilu a s dvojkou Romance lísaly se lesklá sela na holčičky s trvalou... Šupšup... Ale tenhle film mě vcelku potěšil - ač v té době poprvé jsem slyšel King Crimson a od Pink Floyd The Wall a zamiloval si Van Der Graaf a Genesis a Yes a celá disco taškařice mi i při mých 17ti byla ukradená. "Klub to je nový svět" a tohle dílko je vcelku vkusná sonda do té doby a discoscény, byť samosebou stylizovaná a lehce zidealizovaná. Tenhle film je zkrátka pěkné retro s výbornou šelmičkou Salmičkou a ryčným Ryanem - a vůbec všemi herci a kamerou a režií... A vlastně i výbornou hudbou - byť tato není můj šálek čaje... Co vytknout? Snad nic, pokud podíváte se na ten film s odstupem a nepropadnete mindrákům, o co jsme to všechno za H(n)usáka byli ošizení. Čtyři hvězdy tedy s nadhledem i pro to stříbrný Camaro Z28, který miloval jsem tenkrát a milovat budu až za hrob... (16.11.2005)