Režie:
George P. CosmatosKamera:
Marcello GattiHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Richard Burton, Marcello Mastroianni, Leo McKern, John Steiner, Anthony Steel, Peter Vaughan, Renzo Montagnani, Giancarlo Prete, Duilio Del Prete (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Velitel gestapa v Římě Herbert Kappler (Richard Burton) varuje generála Kurta Maelzera (Leo McKern) před povolením pochodu německých oddílů SS, z obavy před partyzánským útokem. Jak se ukáže, jeho obavy jsou oprávněné, k útoku skutečně dojde. Z Německa přichází rozkaz k jednomu z nejhorších aktů pomsty, masakru v Římě. (Vapet Production)
Recenze (77)
Skutečně masakr. Z toho filmu až mi chvíli běhal mráz po zádech jak je drsný a bez špetky snahy divákovi celý ten temný příběh ulehčit. Je to prostě syrovost, s čím válka vlezla pod kůži vojákům nejdříve, a stejně tak se snaží i tento film, a rozhodně od toho všeho nemá nijak daleko. Na nervy je to vyslovený zápřah, a rozhodně to není nijak špatné, ale znova bych se na to sotva podíval. ()
Anatomie nacistické a vůbec fašistické zločinnosti je u nás známa nejen podle Lidic, Ležáků a kobyliské střelnice či Kounicových kolejí. Pozoruhodná režie, propracovaný scénář, Marcello Mastroianni a Richard Burton jako protagonisté hereckého obsazení povyšují kvalitu tohoto filmu do nadčasové roviny. Jinak řečeno do roviny soudobého dokumentu. Včetně nemalé papežské zodpovědnosti; v té době jím byl Pius XII., vlastním jménem Eugenio Pacelli. Způsob, jakým se vyrovnala poválečná spravedlnost s usvědčenými vrahy, je sám o sobě dodnes žalující. Snadnost - zdánlivá snadnost provedení přitom klame nejvíc. Nároky kladené na tvůrce jsou v takovém případě mimořádné. A to nejen umělecké. ()
Nejděsivější ze všeho byla samotná tvorba seznamu, kdy nacisti a jejich italští poskoci sháněli jména určená k popravě kde se dalo. Na druhou stranu si zaslouží ocenění to, že se to tvůrci nesnažili podávat černobíle a i u některých záporných postav byla naznačena ta lidská stránka. S podobným zpracováním bych byl spokojen i u chystaného snímku o Lidicích. 80% ()
Výborné válečné (a psychologické) drama. Válka se blíží ke konci a němečtí důstojníci se nechtějí dostat na seznamy válečných zločinců. Proto, když se objeví rozkaz, za každého mrtvého Němce z atentátu, popravit 10 nevinných Italů, váhají. Jen těžko a neradi sestavují seznamy skoro 350 obětí. Snad i Němci čekali, že papež zasáhne a této tragédii zabrání. Jenže papež litoval spíše sebe a svou církev, měl fašisty rád, protože ho chránili před komunismem. Burton jako římský velitel gestapa měl charisma a nebyl zase tak kladným hrdinou, jak by se mohlo zdát. Mastroianni v roli kněze byl taky skvělý, líbil se mi i symbolický závěrečný moment. ()
Strhující film není, ale dívat se na něj dá. 1) Historické okénko. Masakr v Ardeatinských jeskyních nebyl největší válečný zločin Němců v Itálii. Větší ztráty na životech byly například v Sant´Anna Stazemě nebo Marzzabotu. Asi vzhledem k blízkosti Říma se však masakr v Ardeatinských jeskyních stal nejznámějším zločinem nacistů v Itálii. Deset týdnů poté vstoupila do Říma americká vojska._____ 2) Těžko říci, zdali portrét velitele bezpečnostních sil v Řím Herberta Kapplera odpovídá skutečnosti. Film v podstatě popisuje morální i technické problémy, které Kappler s organizací odvety měl. Vypořádal se s nimi tak, jak se od vysokého důstojníka SS očekávalo. 48letý Richard Burton s oduševnělým výrazem vdechl postavě lidský rozměr, což však nezabránilo tomu, aby Kappler učinil, co učinil. ()
Galerie (6)
Photo © M.I.A. Video
![Masakr v Římě - Covery](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/987/165987111_0abdd8.jpg)
Zajímavosti (6)
- Za každého zabitého německého vojáka na ulici Via Rasella bylo vybráno 10 italů odsouzených k smrti. (Lucas87)
- Masakr, který je ve filmu vyobrazen, se odehrál v Ardeatinských jeskyních u Říma. (Lucas87)
- Herbert Kappler byl za organizaci Ardeatinského masakru v roce 1947 odsouzen na doživotí. O třicet let později, když byl již Kappler v terminálním stádiu rakoviny hospitalizován ve vězeňské nemocnici a vážil méně než 50 kg, ho vynesla z nemocnice jeho žena, zdravotní sestra při jedné z návštěv ve velkém kufru. Společně se jim podařilo dostat do Západního Německa, které poté odmítlo žádosti Itálie o jeho vydání. Kappler zemřel šest měsíců po útěku v dolnosaském Soltau, bylo mu 70 let. (HectorHagman)
Reklama