Cizí holka

Příběh o hledání a nalézání, o zápasech a protivenstvích, o tom, že své místo v životě najde každý tam, kde se cítí doma. Inscenace sice nezapře svou literární předlohu, která je v mnoha ohledech zjednodušující, přesto vyniká sdělnou režií a přirozenými hereckými výkony Jany Preissové, Věry Galatíkové, Taťjany Medvecké, Jiřího Štěpničky a teprve jedenáctileté Lucie Matouškové, která tehdy úspěšně pokračovala v šlépějích svých předků, slavných sester Hlaváčových. (04.02.2023)

Ležíte na kavalci, vosmej kousek v hrdle, pětatřicátej čvaňhala, fotbal jenom na óó dvojce, tak si dáte osmou reprízu téhle holčičky, se kterou jste v dětství rozhodně nechtěli kamarádit a najednou div ne s nudlí u nosu zjišťujete, že byste ji adoptovali. Takovej je to doják. Jestli to takhle nějak funguje i v reálu? Rád bych tomu věřil, ale nějak se zdráhám. (04.02.2018)

I sebelepší herec má-li ztvárnit nehratelný scénář nemůže nic změnit na kýči v hardweru. Ludvík Ráža je nadto velké jméno československé televizní režie plně srovnatelné se zesnulým klasikem Františkem Filipem. Neteř Jany Hlaváčové prokázala v této televizní inscenaci talent srovnatelný výkonem Vladimíra Dlouhého ve filmu UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE. Zdar tohoto díla dotvořily špičkové výkony dospělých herců naší dnes už klasické zlaté éry - Galatíkové, Hadrbolcové, tety Hlaváčové, Štěpničky, Preissové, Medvecké. Na malé ploše vznikl veliký klenot lidství, srdečnosti, hluboké dojímavosti, přesvědčivosti. Život nemusí být a naštěstí často není jenom prohrou. (05.08.2023)

Filmy Ludvíka Ráži mám rád, dokáže je točit s takovým zvláštním nostalgickým nádechem. Ale tady jsem tak nějak nepochopil, proč film vznikl. Tedy jistě, kvůli závěrečnému proslovu té holky, že ji si rodiče vybrali, na rozdíl od ostatních, které si rodiče vybrat nemohli. Ale děvče mi holt sympatické dvakrát nepřišlo, vlastně kazila, co mohla, někdy snad i schválně, podváděla, a měl jsem problém se v tom, jak to bylo podané, dohrabat nějaké její dobré a otevřené povahy. Navíc holka je furt v klidu - máma ji opustí, ona to neřeší, dostane se do domova, tedy cizího prostředí - je v pohodě, dozví se, že ji matka odvrhla definitivně - pohodička, ředitelka děcáku ji dohodí známým - ona se snaží makat... Moc citů neprojevuje, nebrečí, je předčasně moudrá, všechno stoicky snáší. (18.03.2013)

„Vy ste sa o mňa báli?“ Silný televízny príbeh s obrovským sólo pre malú Luciu Matouškovú, vďaka ktorej znamenitému výkonu na diváka mocne zapôsobia všetky tie naoko obyčajné scény, plné emócií od smútku po ublíženie ľahko zraniteľnej detskej duši až po nájdenia šťastia. O tom, čo predvádza Matoušková, môže väčšina detských hercov snívať. (14.12.2004)