Všichni do jednoho

Tak jsem včera večer ztrávil 106 minut u Všech za jednoho. Náhodný kontakt s informací o nějaké reality-show ani pohled na zapnutý TV pořad už po včerejšku nebudou jako dřív. ...a to říkám jako někdo, kdo nemá televizi, většina reality-show se mu dlouhodobě hnusí a kdo žánrové téma Všech do jednoho ani schéma horroru se skupinou lidí v uzavřeném prostoru z dnešního pohledu nepovažuje za objevné... JENŽE! Ten film mě od první chvíle do konce přikoval tak silným napětím, vtáhl do nepřímé interakce s postavami a zároveň znepokojivě strhl tím, co jsem sledoval a co se na obrazovce dělo, jak už dávno žádný (z novějších titulů asi naposledy loni v létě H0us3). Zaplaťpánbůh, že jde pouze o hraný film, aneb prožitek mi skrze formu vyzněl autenticky. Neměl jsem tudíž problém v rámci hraného filmu uvěřit, jakobych podobnou soutěž zrovna sledoval a ke konci jsem se již cítil lehce otřesen u sledování filmové či televizní klasiky, jaká svého diváka dokáže i po letech od svého vzniku zasáhnout a poznamenat. Mně samotnému film připomněl to nejlepší od osmdesátkové Věry Chytilové (hlavně žánrově spřízněnou Vlčí boudu, ale i vypjatý existenciální konflikt v Kopytem sem, kopytem tam). Vize své doby se v současnosti teprve stává pořád mrazivější, mj. zjištěním, jak jsme k dosažení stupně výzev a zábavy podobného kalibru coby lidstvo (žel) stále blíže. Navíc režisér a scenárista Karel Žalud dokáže brilantně pracovat se zkratkami v čase, kdy do 106 minut zhušťuje dění během jednoho měsíce, s časovými odstupy, které nejsou explicitně uvedené, ale díky indicím v dialozích je v správnou chvíli pocítíme. Zároveň tak činí s detailním rozehráním mnoha situací skupinky lidí uzavřené v podzemním sklepě, včetně velmi slušné psychologie postav. Nečekaně v rámci žánru dojde i na vyrovnávání se s komunistickou minulostí 50. let, což je další prvek, díky čemuž bych se nebál ve Všech do jednoho vidět přímo mnohavrstvý snímek. Občas sice může v divákovi vyvstat otázka, na jakou nedostane odpověď, příp. si povšimne prvku, na jehož vypointování čeká, ale to nepřijde (např. v čase, kdy se řeší různě absurdní způsoby umožňující spojení s lidmi venku, kvůli čemuž se všichni svléknou, ale nikdo si na nahatém Pítrovi na krku nepovšimne nesundaného řetízku...?), nicméně v rámci jinak dostatečně propracovaného filmu mi pár znepokojivě nedořčených detailů nevadí a „neherecké“ výkony neznámých tváří mi k atmosféře úplně sedly. [90%] (05.04.2024)

Docela promyšlený scénář a dobře budovanou atmosféru (hlavně co se týče všechn možných paranoi, konfliktůponorkových nemocí, strachu z neznáma a nevyhnutelnosti) zabíjí vcelku trapné dialogy, po většinu času toporní herci a konec vyřešený... no řekněme nekonfliktně, asi scénáristy nenapadlo, jak z toho vybruslit. Jeden stísněný sklep, šest lidí a jeden pes v něm, pár konzerv, dva barely s vodou, suchý záchod bez zástěny, to vše natočené ruční jako-by-skrytou kamerou. Nuda to nebyla, ale žádný zázrak, takovýmalý levný český film, který neurazí a nevadí ho jednou vidět (btw. všimli jste si, jak se Vláďovi po sešupu šachtou a měsící v kobce leskly skla od brýlí? ;-)) (23.04.2007)

Kritika reality show? Parodie reality show? Reality show? Těžko říct, čím chtěl tento odvážný počin být. Šest lidí se nechá zavřít do sklepní místnosti, kde by společně měli přežít třicet dní. Absolutně žádná představa o čase, ztenčující se zásoby potravin, narůstající ponorková nemoc, podezřívavost, ale taky obavy, že se na ně nikdo nedívá, že si celou tu hru hrají jenom pro sebe. Navzdory až příliš vzorově vybraným figurkám je zajímavé sledovat psychologickou rovinu filmu – tu více tu méně úspěšně demonstrující vliv podobné reality show na jedince. Neschopnost účastníků rozlišovat mezi uměle vytvořeným světem, kde existují pouze jejich televizní obrazy a realitou daného místa zde vrcholí možná přehnaným, ale při daných podmínkách vcelku logickým násilným aktem. Teprve paranoia, jenž aktéry vymyšlené reality show v závěru zachvátí odhaluje jejich pravou tvář, zbavenou veškeré vědomé přetvářky – stávají se sami sebou a tím pádem již nejsou schopni ve hře pokračovat. Všichni do jednoho se odehrávají všehovšudy v jediné místnosti, vystupuje zde pouze šest neznámých herců, úmyslně chybí zvnějšku vyvolané drama, přesto film dokázal po celou dobu udržet mou pozornost. Ať úmyslně či nikoliv, tvůrci využívají principů většiny reality show a spoléhají na voyerskou povahu diváka. To je s nepřesvědčivými hereckými výkony a přílišnou doslovností další z faktorů, které ubírají Všem do jednoho na síle. Film si nicméně drží určitou laťku napětí, která, ač není posunována ani jedním směrem, sama o sobě vyzdvihuje celý počin nad běžný český televizní standard. Raději bych se vyhnul verdiktu typu „dobrý/špatný“ a doporučil vám Všechny do jednoho jako film pozoruhodný, s trochou nadsázky označitelný za kombinaci Saw, Velkého bratra a Díry (béčkový psychothriller s Keirou Knightley). 60% (03.02.2007)

Ironie ve všech směrech a na českou hlavu určitě supr myšlenka, jen to zpracování trošičku tápe. Já jsem se tak v půlce filmu začal neskutečně nudit, a čekal jsem na to, až se objeví závěr, a začne ten pravý masakr, což se skutečně povedlo a opět to mělo onu šťávu. Nejlepší na tom všem je, že s tou ironií to má v sobě také kus pravdy a proto by se tohle mělo vidět. Snaží se názorově odpovědět na otázku je Reality-show skutečně nebezpečná, ale myslím si, že po tomhle si každý udělá na věc názor svůj. Mně se hlavně líbí ta myšlenka a fakt, že se do toho autoři pustili i přesto, že ne každý s tím vším bude souhlasit, přičemž vidět by se to mělo. Doufám, že takových filmů bude více. (03.05.2009)

Režisér a scénárista Karel Žalud chtěl zjevně pojmenovat aktuální fenomén naší západní současnosti, ale narazil na zásadní umělecký rozpor - příběh, který má gradovat a v němž je mnohé postaveno na růstu napětí, svým zoufale amatérským podáním gradaci utlumuje (marně se to snaží suplovat rádobynapínavá hudba a laciné ruchy) a napětí postrádá úplně. Kapitolou samou o sobě jsou herecké výkony - postavit takovýhle komorní film s čistě divadelním dramatickým nábojem na průměrných (až podprůměrných hercích) je skutečně smělý plán - který ovšem skončil téměř fiaskem... Scénář reflektující vlnu reality show přicházejících na naše obrazovky je vcelku nosný, ne však pro takhle umělecky vedený film. Všichni do jednoho by zřejmě bylo velmi silnou divadelní hrou... (která by možná unesla i ten neuvěřitelně bizarní konec) (06.03.2009)

Chvílemi silně trapné, ovšem k tématu, jež tu bylo provedeno, se celková "nedovařenost" snímku i docela hodí. Nikdo nechtěl efektní thriller využívající "atraktivního" prostředí reality-show. Všichni jsme čekali reflexi tohoto fenoménu. A v tomto ohledu mi tento výtvor docela stačil, i když spíš jako pokus než jako regulérní snímek, mystifikace nebo dokument sui generis. (19.02.2007)

Docela nadějně se rozvíjející (a vesměs občas nechtěně úsměvný) příběh, poukazující na nechutnost takzvaných "reality-show". Herci odvedli celkem obstojnou práci a atmosféra se tu a tam také objevila - bohužel svým značně citelným amatérismem a totálně zazděným koncem si to u mě tvůrci dost podělali. . . . . (při sledování Všichni do jednoho jsem si chvílemi vzpomněla na Vaterland a pomyslela si, že podobně sympatických českých počinů bych docela ráda viděla víc - snad bych jen doporučila nebát se opravdu nějaké větší a odvážnější mystifikace - oběma snímkům by rozhodně slušela!) (02.02.2007)

To byla ale debilita. Těžko říct, jak to autor myslel, ale ať už to bylo míněné vážně, nebo to měla být kritika toho, kam až jsou v reality show schopni zajít, nebo snad reality show jako takové, ani jedno z toho se nepovedlo, a to tak, že fakt hrubě. Nijak tomu nenapomáhaly děsné herecké výkony, a špatně budovaná atmosféra ponorkové nemoci, do toho tady byl dost násilně zakomponován motiv se psem (takovéhle citové vydírání opravdu nesnáším!). Přesto všechno jsem u filmu vydržel, doufajíc v uspokojivý závěr. Nekonal se. Už nikdy víc. (09.09.2007)

Ony se točí ZENS (Zlínské Existenciální Nekoukatelné Sračky) už i jinde než ve Zlíně? Podobně jako Vaterland - lovecký deník, i Všichni do jednoho naráží na obrovskou aroganci tvůrců, kteří chtějí zmapovat nějaký aktuální fenomén v České republice, přičemž svou tezi nejsou schopni zformulovat ani tak, aby stálo za to jí naslouchat, ani tak, aby přišli s něčím, čemu by stálo za to naslouchat. Obsazení neherců sice napomáhá tomu, že nejsme vytrháváni z fikce, jenže "herci" jsou všichni do jednoho natolik dřevění, že to stejnak vychází nastejno. Atmosféra izolovaného prostoru, která by mohla být správně potemnělá, nebyla využita vůbec, což při vzpomínce na Saw či Kostku, tj. filmy, kterými se tvůrci okatě inspirovali, zamrzí o to víc. Jasně, že několik hlášek je povedených a vtipných, ale jinak dialogy nestojí za nic a takhle nikdo nemluví, většina problémů je předvídatelná hodně dopředu a scénáristická konstrukce je na míle cítit, o konci, jenž se vytratí doztracena, ani nemluvím. Vlastně nevím, proč dávám nakonec tak vysoké hodnocení, na druhou stranu... je to televizní projekt (který ale šel v omezené distribuci a na DVD do kin). Mimochodem před Všichni do jednoho bylo promítnuto chozeho Tělo, jehož kvality vynikly na velkém plátně a práce se zvukovými efekty je skvělá... Všichni do jednoho na velkém plátně kvality, ať už byly jakékoliv, ztratilo a webové stránky s předsevzetím tvůrců jsou v tomto světle uberrofl. (06.05.2007)

Šest lidí a jeden pes ve smrduté kobce reality show. O natáčení se mluvilo už někdy před dvěma lety a protože se ani po takové době film nedostal do normální distribuce, čekal jsem nějakou otřesně diletantskou slátaninu. Ještě na začátku to tak i vypadalo, představování soutěžících je jednoznačně nejslabší částí. Pak už křivka kvality stoupá. Scénář je na naše poměry nezvykle promyšlený a když přijmete trochu divadelní dialogy, budete svědky zajímavého filmu. Karikaturní typizaci postav bych neviděl jako problém. Jak jsem pár těch reality show viděl, zdá se mi, že televize soutěžící stejně modelují podle jedné charakteristické vlastnosti a tu pak v sestřizích vypichují na úkor jiných. Spíš je škoda několika nedomyšleností: 1.) Film, který staví na autenticitě a ukazuje proto neznámé tváře, by neměl v začátečních titulcích uvádět jména herců. 2.) Celou dobu mi vrtalo hlavou, čím krmí toho psa a jak je to s venčením. 3.) Dva z účastníků jsou na začátku hladce oholení a po měsíci v kobce mají jen třídenní strniště. Přesto 60% (07.02.2007)

Opravdu dobrá záležitost, která přestože pochází z českých luhů a hájů, tak si nic nezadá se zahraničními produkcemi. Na tomhle se Žalud vážně vytáhl. Kousek je to vskutku originální a ona mysteriozní atmosféra je velice zručně budována. Postavy jsou jednak dobře zahrané, ale i napsané. Režie je taky velice zdařilá a Karel Žalud točit jednoduše umí, dovolí si i několik opravdu dobrých režisérských finesek. Všichni do jednoho si prošlapává svoji cestičku originality a já jen doufám, že je to pouze jedna z prvních vlaštovek. Víc takových Žaludů v české kinematografii. PS: Jednu hvězdičku nakonec ubírám po ranním vystřízlivěním. Ale jinak mohu doporučit všem. (01.02.2007)

Hu! Tak tedy toto! Padla bída na čudláky... :-( Oni si ti zoufalci, co stojí za touhle amatérštinou asi fakt myslí, že jsou umělci a proto všechno to, co vyplodí, je umění. Ale není. Na jednu stranu přehrávající, na druhou stranu ale tak nějak zoufale ukoptěný ansámbl pod taktovkou režiséra, který si nedokáže poradit ani s těmi cca 50ti čtverečními metry plochy, po které bezradně těká kamera s představou, že to těkání bude art, šik a trendy. O vycucanosti (v lepším případě z palce :o) téhle storky, místy až směšných dia(mono)lozích a nelogičnostech děje ani nemluvě. No, ještě že nám to bylo nakonec všechno aspoň dovysvětleno...(!) Jestli tedy tenhle kus měl ambice nést nějaké poselství o bídě mediálního světa a takzvaných reality šou, byl to bohužel opravdu bědný pšouk. Vyvanutý jak z nějaké té "kakaové dírky"... - - - P.S. Někdy po dvaceti minutách úžasu nad tím, co může být >nezávisle< (sic!) vyprodukováno a následně uvedeno v naší >veřejnoprávní< jsem chtěl přepínat, ale nakonec jsem se rozhodl, že to dokoukám, abych mohl poctivě hodnotit. A celou tu dobu jsem trpěl jako zvíře za toho pejska, kamže on to chodil v téhle (cituji z análů ČT) "Reality-show, která jde ve všem nadoraz" chcát a srát. Bohužel jsem se to nedověděl. Ale sere pes... :o)) - - - P.P.S. Onu jednu hvězdičku jsem tomuhle >artistismu< v tom našem uprděném českoevropském "mediálním prostoru" dal nakonec jen proto, že věřím, že to tvůrci snad mysleli i upřímně. Prostě na TO jen nemají. A je úplně jedno, jestli se nakonec všichni poplácali po ramenou. Ale když to bylo takové >nezávislé< že... Předpokládám tedy proto, že většina zde udělených pětihvězdičkových hodnocení jsou ohlasy kamarádů a ne nějaké ty multimarketingové hry pánů dramaturgů a producentů... I když dneska... (02.02.2007)

Za hledání nových témat a forem vyjádření bych byl ochoten dát i druhou hvězdičku, přestože herecké víkony jsou na hranici trapnosti - prakticky se nenajde jediný člen týmu, který by nepřehrával. Scénář je děravý jak fusekle po maratónu a o členech štábu se dá tvrdit, že patrně byli po pořádné pitce, přinejmenším kameramanovi se třásla ruka jak při absťáku a kamera lítala roztěkaně sem a tam....Jenže konec jde do ztracena a i to málo pozitivního, co hra přinesla, svým závěrem rozmělnila. Tak jako reality show parazitují na naší odvěké touze po voyaerství, tak tenhle kousek parazituje na tématu reality show, ale chybí mu schopnost jít do hloubky a celý problém zanalyzovat. Na našem malém českém písečku je to jeden z prvních pokusů uchopit téma reality show, ale ve světě bylo mnoho neskonale zdařilejších filmů a her s podobným námětem,, takže nemá smysl s tímhle ztrácet čas. Celkový dojem: 25 %. (15.01.2008)

Příšerný snímek, ale pěkně popořádku. Byl jsem zaražen hned na začátku, amatérismus číší z každého záběru, herci jsou vesměs příšerní a postavy na tom nejsou o moc lépe. Tyhle dialogy musel napsat nějaký zoufalec, protože něco tak otřesného se nevidí, zvláště když se to dere z úst takových neherců. Sklepní místnost, nástrahy a způsob snímání dává divákovi jen těžko uvěřit, že se opravdu nachází v reality show, samozřejmě že samotní hrdinové tento pocit také moc neumocňují. V momentě, kdy začal být tento nápad konečně nějak zajímavý se ukazuje tvůrčí neschopnost dotáhnout projekt do konce, i otevřený konec by byl mnohem lepší než trapný dovětek o tom, co se stalo poté. (02.02.2007)

Na současnou českou kinematografii velmi nezvyklý, avšak velmi zajímavý a povedený snímek. Klaustrofobicky stísňující podívaná s hutnou dávkou depresivní atmosféry, která mi svým námětem a zpracováním připomněla filmy Saw, The Cube a My Little Eye. Jakýsi nevzhledný, šedivý a studený sklep, a v něm, jako v kobce, zavřená skupinka různých lidí, kteří chtějí vyhrát milionový obnos peněz. Kam až budou schopni pro ně zajít a kam až budou schopni zajít ti, kteří je sledují, hlídají a vytvářejí pro ně scénář? Ale... sleduje je vůbec někdo? Kde už končí hra a začíná boj o vlastní přežití a strach o to, abyste nepřišli o rozum? Kdo lže a kdo mluví pravdu? Precizní ukázka podstaty reality show, její manipulace a jejích "obětí", která zároveň předkládá možné varování toho, co celá tato mašinérie může způsobit. S lidmi, kteří ji podstoupí a možná i s těmi, kteří ji vytvářejí. Jako pozitivum bych zmínila podmanivou hudební melodii a kameru, která scénám dodávala ten správný "psychotický" a jakoby "zdeformovaný" rozměr. Potěšila Kateřina Janečková, zde ještě jako zcela neznámá herecká tvář a budoucí "Ošklivka Katka," jejíž výkon byl velmi přesvědčivý. Ostatní účastníci této podivné reality show jsou svými představiteli ztvárnění taktéž výborně. Závěr filmu (především slova, která pronášela Kamila) mi vyzněl jako možný post-apokalyptický, destruktivní, bezvýchodný, otevřený konec. A ani závěrečné titulky mě tohoto dojmu nezbavily. Přemýšlela jsem, že za jiných podmínek onoho konce a při jistých finančních dispozicích by jistě někdo byl schopen natočit pokračování. Kdo byste byli zvědavi, co je tam, nahoře...? (04.05.2009)

Rodinné zaměření, emotivní i zábavní charakter předurčují toliko populární reality show jako prime time program. Jenže tahle je odlišná od těch běžných. Do sklepního prostoru je uzavřena šestice lidí různých povah i věku. Vydrží-li měsíc, budou bohatí. Jak to tak bývá, brzy začnou panikařit, stanou se i oni oběťmi mediální manipulace? Chaos, ponorka, ztráta sil.. na českou tvorbu atraktivní projekt, protkaný neutichajícím tempem dialogů, slušným herectvím a solidní atmosférou, což v resumé dokáže udržet divákovu pozornost. (06.05.2009)

Označte zcela náhodný dům a zavřete jeho nájemníky do sklepní místnosti. Zaručuji, že do týdne se u nich také dostaví zcela nefalšovaná ponorka. A zažijete víc dramatických situací, než u těchto šesti vybraných jedinců. Čistokrevný český horor skončil s K. J. Erbenem, takže to závěrečné napíchnutí naloženého hermelína byl jen zbytečný záchvěv zoufalce. „Jsme rodina… a já budu váš otec.“ (27.02.2012)

Takových nesympatických, upocených výkalů, jako je popelář Vláďa, neustále se protivně dožadujících nějakého řádu a dávajících najevo svou nadřazenost, běhá po světě spoustu. Jeho postava je nejlépe zahraná a právě díky němu film udržuje poměrně stálou hladinu energie i dějové proměnlivosti. Pokud vás tedy neodrazuje fakt, že se máte bavit někým, komu chcete dát strašlivě do držky. Ostatní postavy na Vláďu co do uvěřitelnosti a hereckého výkonu nedosahují, naštěstí jsou ale dostatečně rozdílné, což nabízí řádku různých konfrontací. Za jedno vidění, i přes absenci převratných momentů a nedotažený náběh na pointu v závěru, tahle fiktivní reality show rozhodně stojí. 5/10 (03.01.2009)

Debilní pokus o kopii SAW 2, nebo co? (23.03.2009)

Hororem bych to nenazval, spíše takovou hříčkou. Film dnes asi lehce zapadne jako neoriginální. Divák je hlavně díky TV dnes výrazněji dál, už ho jen tak něco nepřekvapí. Reality show běží na každém TV kanálu alespoň dvě a nikoho už podle mne nevzrušují. Na jednom programu reinkarnované zombie celebrity z osmdesátých let vaří špagety s kečupem a jen kvůli natáčení nadrtili italštinu aby to vypadalo extra, na druhém kanálu ty samé celebrity tančí, na třetím se zoufalci před národem internacionálně ztrapňují se svou touhou být superstar a na dalším si nebojácní amíci dokazují, že nemají strach a klidně snědí syrovou dělohu bachyně, ovšem hned po tom co vyndají hlavu z kýblu švábů.... Všichni do jednoho jsem viděl poprvé v době kdy tuším v TV běželi pouze Vyvolení... (Copatý Vladko, Honza Zvěřina z Václaváku a další pacienti). Proto mne tento film celkem zaujal. Ukazoval další tvář reality show. Tvář drsnější, nabízející mnohem více otázek. Některém momenty byly opravdu dobré a atmosféra místy dobře houstla. V souhrnu je to na slušné 3 masové konzery. * * * (17.11.2012)