Sedm statečných

SEDM STATEČNÝCH je snovým příběhem každého mládí - jinošského i dívčího. Jakkoliv je asi zřejmou pravdou, že japonská Kurosawova předloha stojí umělecky o poznání výše, americký remake rovněž není chudý na hvězdné momenty. Už sama myšlenka filantropních kovbojů-pistolníků, snažících se pomoci strádajícím peónům-mexickým rolníkům, sužovanými kreolskými bandity, je nevšední. Z triviálního westernového zabarvení však vybočuje i důsledné prokreslení individualit nejen spasitelských mužů Divokého Západu, ale i jejich protihráče Calvery a nejednoduché tváře vysávané vesnice. V tomto ohledu získávají STATEČNÍ minimálně jeden rozměr navíc: poselství skutečného mravního přístupu k životu, schopnost rozeznat pozlátko zdánlivě nevšedního toulavého života od tvrdé dřiny na půdě, která je jedinou zárukou hodnot a skutečné práce. Toto zdánlivě "sockovské" klišé je živé - mysli si o tom kdo, co chceš - i dnes. I dnes je také nepodplatitelným zrcadlem naší skutečné povahy, rozmezí mezi rádobydospělým prožíváním a skutečnou lidskou zralostí a odpovědností. (23.05.2011)

Tak, když jsem se podívala na Sedm statečných poprvé, byla jsem uchvácena. Někde vzadu v hlavě přitom zůstával malý osten, že něco mi tam přece jenom nevoní, nebo by se mi líbilo udělané jinak. Teď, poté, co jsem viděla i Sedm samurajů, už přesně vím, co to je. Je to ta žoviální melodramatičnost, prezentovaná dokonale závěrem. Upřednostňuji chladnou tragičnost originálu. (09.04.2009)

Nesmrtelná klasika, která za ty roky ztratila akorát ze sytosti barev. Sedm neohrožených pistolníků se za nicotných 20 dolarů odhodlává bránit malou mexickou vísku před nájezdy banditů. Jsou to hrdinové bez bázně a hany, kteří ví, co je to čest a morálka. Ač o tom čas od času pochybují. A jejich úhlavní nepřítel? Žádný arcizlosyn, jen pragmatik, který potřebuje nakrmit svou hladovou bandu. Jíst musí všichni. Vítěz je každopádně vždy jenom jeden, ten, který stojí opodál a tiše se směje. Jeden ze vzácných případů, kdy remake překonal originál, byť nemá jeho ambice nabídnout kromě skvělé zábavy i socio-politický portrét určité doby. 85% Zajímavé komentáře: Melies, Exkvizitor, Pacco, wipeout, gudaulin (21.08.2006)

Naprosto úžasná hudba, skvělé herecké obsazení, parádní atmosféra a skvělé dialogy plné hlášek, které i na tváři těch nejdrsnějších chlapů dokáží vyloudit spokojený úsměv. Film na který se opravdu kdykoli velmi rád podívám a ke kterému mám velmi silnou vazbu, protože byl nejoblíbenějším filmem mého táty. (28.11.2015)

„I´ve been offered a lot for my work, but never everything.“ Spalující charisma dvou kohoutů na smetišti, či chcete-li, place (Brynner, McQueen), podmanivá hudba E.Bernsteina a dobrosrdečné poselství o ochraně slabších a bezbranných. Na druhé straně mince málo prostoru pro R.Vaughna, naopak až moc pro iritujícího floutka H.Buchholze a nefungující postava Calvery. Eli Wallach sice budí dojem lstivého bandity, kterým šijí všichni čerti, ale v globále působí tak neškodně, že spíš než hrůzu, by mohl spolu s vesničany rozsévat kukuřici.. Holt, z tohoto tvůrčího období dám vždy raději přednost realistické poetice italských dlouhých těstovin, než romanticky učesaným marshmallows ze Států. Servíruj na svých zaprášených talířích, Sergio! (03.09.2012)